"Do poloviny července bylo v národním parku vytěženo 101 000 metrů krychlových kůrovcem napadeného dřeva. Dalších 80 000 metrů krychlových je určeno ke zpracování, " uvedl náměstek ředitele NP Šumava Jiří Mánek.
Loni bylo v parku vytěženo celkem 347 000 metrů krychlových napadených stromů, o 16 procent meziročně více. Letos by podle něj mělo být vytěženo přes 350 000 metrů krychlových.
Ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský
Kůrovcová kalamita je nyní v západočeské části Šumavy, kde převažuje smrkový les a chybí listnaté a smíšené porosty, které by mohly šíření kůrovce zabránit.
Pokud se proti kůrovci rázně nezasáhne, hrozí podle Mánka, že do tří let bude západní část Šumavy bez smrků.
Stráský zdůraznil, že proti kůrovci se bude zasahovat jen v zónách, kde je to povoleno. V plánu má správa parku loupání stojících stromů i kácení. Bezzásahových zón je zhruba 25 procent z 55 000 hektarů lesa národního parku.
Proti kůrovci se bude bojovat i za cenu vytváření holin
Mánek uvedl, že budou proti kůrovci bojovat i za cenu vytváření holin. "Je to nutné zlo kvůli zachování dalších stovek či tisíců hektarů lesa," podotkl.
Holiny však nechají zalesnit. Budou se přitom snažit o navrácení původních dřevin, jako jsou buky a jedle.
Odkorňování stromů na Smrčině.
Na Šumavě převažuje díky působení člověka smrkový porost. Místo přirozeného podílu smrku 40 procent je ho na Šumavě více než dvojnásobek. To je podle Mánka nepřirozené a přispívá to k šíření kůrovce.
Právě v těchto dnech chce správa parku kácet stromy napadené kůrovcem v lokalitě u Ptačího potoka na Modravsku. Těžbu dřeva tu ale už od pátku blokují ekologičtí aktivisté Hnutí Duha (více čtěte zde).
