Škulovec široký, jak se tento druh tasemnice jmenuje, obývá hlavně severní polokouli a vědci na přítomnost parazita v argentinských vodách přišli díky molekulárním analýzám.
Prvním mezihostitelem škulovce jsou vodní korýši, z nichž se larvy tasemnice dostávají do druhého mezihostitele, kterým jsou ryby. Lidé se škulovcem mohou nakazit konzumací tepelně nedostatečně upraveného rybího masa. V lidských střevech pak může dosáhnout až patnáctimetrové délky.
„V učebnicích se píše, že tato tasemnice ubírá pacientům vitamín B12, způsobuje chudokrevnost a hubnutí. Jednalo se ale o vzácné případy pacientů s nedostatečnou výživou převážně z Finska po 2. světové válce. Ostatní studie ukazují, že až 80 procent pacientů nepociťuje žádné příznaky a zbytek jen bolesti břicha nebo průjem,“ popisuje nákazu tímto druhem parazitolog Roman Kuchta z Biologického centra AV ČR.
Výskyt škulovce širokého byl až doposud na americkém kontinentu potvrzen pouze v okolí hranice USA s Kanadou. Na jižní polokouli byl zaznamenán vůbec poprvé. „Zajímavé je i to, že na severu nenapadá tento druh škulovce pstruhy ani jiné lososovité ryby, ale okouny, candáty či mníky,“ dodává Kuchta.
Takové druhy se ale v oblasti argentinských jezer ani jinde v Jižní Americe nevyskytují, a tak se škulovec přeorientoval na netypického hostitele, kterého v původním místu svého výskytu nikdy nenapadal.
Nepůvodní pstruzi byli do oblasti Patagonie zavlečeni z USA nebo Evropy a vyskytují se v mnoha jezerech. Nyní se objevuje hlavně v Argentině, Chile, ale také v jezeře Titicaca v Peru a Bolívii. Odtud se pstruzi vyvážejí do okolních zemí a je také možné, že nakažení jedinci stáli v roce 2005 za brazilskou epidemií diphyllobothriozy, což je nemoc způsobená právě tímto parazitem.
Dosud se ale nepodařilo s jistotou zjistit, odkud se škulovec do Patagonie dostal. V úvahu připadá i jeho původní výskyt v místě nálezu, jenže pro tuto verzi vědcům chybí přítomnost původního rybího hostitele.
„Hypotézy existují, ale nejsme schopni je zatím potvrdit. Pracujeme na tom pomocí molekulárních metod,“ vysvětluje Kuchta.
