„Mezi 16. a 17. hodinou k nám chovatel přivedl svého psa s oteklým spodním pyskem. Jelikož má více psů ve smečce, bylo podezření na poranění při šarvátce. Pejsek se v ordinaci choval přirozeně, snědl i piškot,“ popsal veterinář David Beránek z ordinace U Beránků.
Po šesti hodinách se u psa dostavily křeče a výrazné drbání. Stav se zhoršil natolik, že ho veterinář musel utratit.
„Vzhledem k typickým klinickým příznakům a faktu, že byl majitel se smečkou na naháňce, vyslovil podezření na tuto chorobu. Případ jsme nahlásili na krajskou veterinární správu a vzorek poslali na vyšetření do laboratoře, kde se nemoc potvrdila,“ přiblížil zvěrolékař a dodal, že za rok se u psů potvrdí přibližně jen tři případy v celé republice.
To potvrdil i ředitel jihočeské veterinární správy František Kouba. „Souvisí to většinou s naháňkami na černou zvěř. Je to nákaza, která se prokazuje u prasat divokých i domácích. U těch se ale u nás téměř nevyskytuje. U divočáků je to jiné. Dělali jsme monitoring v roce 2017, který ukázal, že se nemoc objevuje přibližně u 20 až 30 procent této zvěře,“ propočítal Kouba.
Prase vylučuje vir jen ve stresových stavech
Na jihu Čech to bylo 21,9 procenta z otestovaných zvířat, což bylo 2 300 jedinců. U divočáků jde ve většině případů o skrytou formu. Vir prase vylučuje slinami, močí, krví, výkaly a pohlavními sekrety, a to pouze při stresových stavech. Ty mohou způsobovat právě naháňky. Nakazit se mohou téměř všichni savci kromě primátů a lidí.
Beránek případ zveřejnil koncem ledna na sociálních sítích, aby laickou veřejnost seznámil s touto smrtelnou nemocí, o které většina chovatelů nemá tušení. Sám se za svou šestnáctiletou praxi setkal pouze se dvěma případy.
Pes sice není přenašečem, ale když se nakazí, většinou do 48 hodin uhyne. „Mezi hlavní příznaky patří úporné svědění, kvůli kterému je zvíře schopné poranit se drbáním až na kost. Dále dochází k otoku hlavy. Jedinou možností je eutanazie, aby zvíře netrpělo,“ zhodnotil Kouba.
Na vyvinutí vakcíny odborníci pracují, ale zatím žádná není. Nákaze se ale dá předejít. Člověk by neměl pouštět svého psa při procházce lesem z dohledu. Pokud jde o lovecká plemena, která se účastní naháněk, neměl by myslivec psa nechat olizovat krev střeleného prasete ani ho krmit syrovým masem.
