„Strakonice by se tak po dlouhé době mohly opět stát významným průmyslovým centrem na jihozápadě Čech, jakým byly po mnoho let v minulosti. Zároveň by tak mohla stoupnout poptávka po bydlení, službách všeho druhu a došlo by k naplnění nevyužitých kapacit v místních základních a středních školách,“ popsal starosta Strakonic Břetislav Hrdlička.
Územní plán s výstavbou průmyslové zóny Hajská počítá. Háček byl dosud v pozemcích, které netvořily ucelenou plochu. Město totiž sice vlastnilo zhruba třetinu území, odkoupení třetiny pozemků má smluvně předjednáno i firma Panattoni, jenže další třetina patřila soukromému majiteli. V červenci se podařilo městu pozemky od soukromníka odkoupit.
„Pozemky jsou naše a teď jednáme o jejich převodu developerům, odkoupí je od nás za vyšší cenu, než za jakou jsme je my pořídili,“ potvrdil Břetislav Hrdlička.
Firma Panattoni se postará i o infrastrukturu
Dalším důležitým krokem bude získání územního rozhodnutí. V případě, že všechno půjde podle plánu, mohl by zhruba za dva roky v Hajské vzniknout prostor pro investory, kteří by zde vybudovali výrobní haly.
„Září 2018 je doba kdy investoři, budoucí nájemci hal, budou vědět, že to, co chtějí postavit, je reálné. Při dodržení časové osy doufáme, že jakmile bude územní rozhodnutí, je pak příchod prvního uživatele otázkou týdnů či měsíců,“ naznačila zástupkyně společnosti Panattoni Lenka Konečná. Vybudování zóny by mělo městu ulehčit i po dopravní stránce.
Panattoni vybuduje na své náklady inženýrské sítě a infrastrukturu. „Už dnes víme, že bude třeba zkapacitnit silnici, udělat tam kruhový objezd. Zároveň se budeme snažit městu pomoci v prosazení obchvatu kolem Hajské ve směru Praha-Strážný, který bude třeba pro průmyslovou zónu a především by městu ulehčil z hlediska dopravy,“ řekla Konečná.
Průmyslová zóna má nabídnout lidem stovky nových pracovních míst. Jakého zaměření pozice budou, je zatím otázkou.
„Už územní plán určuje, co v průmyslové zóně může, a nemůže být. Také město chce mít kontrolu nad tím, kteří investoři a ‚obyvatelé‘ hal vstoupí do zóny a jaké obory tam mají být. Nejdůležitější je, aby si město dalo tak široké pole působnosti, aby je naopak neomezovalo. Může přijít výroba s tím, že tu budou montáže, a zaměstná 300 až 400 lidí. Další firma pak naopak třeba řekne, že zaměstná sto specializovaných odborníků,“ podotkla Konečná.
Podle starosty Hrdličky sehraje roli hlavně výše platů. „Je nám jedno, co tam bude, pokud se bude jednat o dobře placenou práci a vrátí se nám za ní lidé dojíždějící do zaměstnání do Písku a okolí. Jdou tam pak i bydlet, protože se jim nevyplatí denně dojíždět. Teď tady peníze nejsou, většina lidí má půlku průměrného platu, dělá za 12 tisíc korun. Nenabízíme nic zajímavého,“ vysvětlil.
Podobně věc vidí i Lenka Konečná. „V Jihočeském kraji je sice nízká nezaměstnanost, rozhodující je ale právě životní úroveň z hlediska platů. Je třeba vytvořit konkurenční prostředí. Investoři půjdou vždycky tam, kde jsou mzdy menší,“ upozornila Konečná.
A problém podle ní nejsou ani agenturní zaměstnanci. „Ve chvíli, kdy se vytváří průmyslová zóna, je důležitý dlouhodobý aspekt. Když přijde krize, první odejdou agenturní zaměstnanci, ale pokud město nebude mít připravená pracovní místa, začnou se lidé ptát, proč jste něco neudělali v době konjunktury,“ shrnula Konečná.
