Novela zákoníku práce zažehla v nemocnicích nebývalou krizi, výjimkou nejsou ani jihočeské. Řada doktorů již nechce sloužit přesčasy. Ty jsou přitom pro fungování řady špitálů nezbytné. Lékaři odmítají podepisovat nové smlouvy a usilují o zachování dosavadních pracovních podmínek. Ředitelé nemocnic se snaží situaci řešit, mají na to už jen měsíc. Nevylučují ale ani možnost výpadku služeb.
„Přesčasy jsou nedílnou součástí systému práce regionální nemocnice. Díky nim může na 18 odděleních fungovat péče o pacienty 24 hodin denně, sedm dnů v týdnu. Uplatníme-li současnou novelu, budeme potřebovat o 20 procent více lékařů a dojde k omezení péče. Zkraje v oblasti plánované péče, později i v té akutní,“ popsal problém ředitel písecké nemocnice Jiří Holan.
Lékaři vydírají, tvrdí bývalí ministři zdravotnictví. Ale změny jsou nutné |
O co v novele zjednodušeně jde: legalizuje možnost sloužit ročně až 832 přesčasových hodin. Dosud zákoník počítal s polovinou. Proti navýšení tak doktoři protestují.
Holan uvedl, že mezi zaměstnanci je znát silná vlna solidarity se zdravotníky v zařízeních, kde pracovní podmínky lékařům nevyhovují. Upozorňuje však, že často zmiňované přesčasy nejsou jedinou rovinou problému a při řešení současné krize bude nutné zaměřit se na více problémů.
S tím souhlasí i jeho kolegové. Například Michal Čarvaš, ředitel nemocnice v Prachaticích, kromě přesčasů či kritizovaných směn upozornil také na neefektivní vzdělávání a nepoměr v zodpovědnosti. „Lékaři v nemocnicích jsou jediní, kteří zařizují službu 24 hodin denně. Nemůžeme se divit, že je to štve. Ambulantní specialisté ani praktici se na tom nepodílí,“ vysvětlil.
Očekávání pacientů jsou dnes vyšší
Příčiny krize písecký Holan vidí také v odlišném mezigeneračním nahlížení na práci lékařů a kvalitu života. S tím souhlasí i ředitel strakonické nemocnice Tomáš Fiala. „Mladé kolegy chápu. Argument, že dříve jsme sloužili i 12 služeb měsíčně, už nepoužívám. Dnes jsou požadavky a očekávání pacientů vyšší a výkon lékařů intenzivnější. Ve většině oborů si lékař ve službě moc neodpočine, a k tomu chce být po práci schopný i dalších činností,“ připustil.
Doktoři ve Strakonicích odslouží za rok 200 až 1 000 hodin přesčasů. V písecké nemocnici činí průměr 416 hodin. Z přibližně 150 lékařů již výpověď z přesčasové práce podalo 32 procent. „Řešením je personalistika, ekonomika a změna struktury péče. To vše ale ruku v ruce s konkrétními kroky politiků, kteří mohou takto obří změny v systému dělat,“ myslí si Holan.
13. července 2023 |
Podobně je na tom s množstvím přesčasů i nemocnice v Českých Budějovicích. V té lékaři takto navíc pracovali v průmětu 37 hodin měsíčně. ČTK to minulý týden sdělil ředitel českobudějovického špitálu Michal Šnorek. Více informací o možném omezení dostupnosti svých služeb ale vedení nemocnice odmítlo poskytnout.
To platí i pro nemocnice Tábor a Jindřichův Hradec. Ani jedna z nemocnic na zaslané dotazy neodpověděla. Od interních zdrojů má však MF DNES informaci, že podpora lékařské stávky je v Táboře velice vysoká a přesčasy tam vypověděla více než polovina lékařů.
Stovky lékařů odmítají přesčasy, u některých hrozí i přehodnocení profese |
Stávka se nejspíše promítne i do fungování špitálu v Českém Krumlově, kde odmítla podepsat smlouvu o přesčasech jedna třetina z 60 doktorů. „Akutní péči budeme schopni zařídit určitě, ale nejspíše budeme nuceni omezit plánované operace. O podrobnostech veřejnost informujeme, až budeme vědět více,“ sdělil tamní ředitel Vojtěch Remeš.
Třeba v Prachaticích se ale zatím daří krizi zvládat. „Netvrdím, že zde problémy nejsou, vše ale řešíme konstruktivně. Změna může nastat kdykoliv, ale nyní nemáme na stole žádnou výpověď a provoz nemocnice by měl v následujících měsících zůstat ve standardním režimu,“ sdělil Čarvaš.
Změnami se zvýší riziko chyb, varuje doktorLékař jedné z jihočeských nemocnic pracující ve vytíženém chirurgickém oboru vysvětluje stanoviska protestujících doktorů. Kvůli stále se vyostřujícím vztahům a tlaku vedení špitálu ale požádal o zachování anonymity. Upozornil, že současný bojkot přesčasů je vyvrcholením dlouhodobé nespokojenosti. Ta pramení z toho, že řešení problému s nedostatkem personálu i nedostatečným ohodnocením lékařů vládní koalice odkládají minimálně dvě desetiletí. „Jako mladý lékař sloužím průměrně 60 až 80 hodin přesčasů měsíčně. Některé hodiny si člověk vybere jako náhradní volno, jiné jako přesčasovou práci. Ty, které se do toho nevejdou, pak musíme vykazovat v takzvané šedé zóně,“ vysvětlil. Lidé si podle něj mnohdy neuvědomují, že v celkovém platu lékařů, který bývá v médiích prezentovaný, jsou již započtené peníze z přesčasů. Ty mohou přitom tvořit i jeho polovinu. „Samostatně sloužící lékař, který má odpovědnost za ambulanci, chod celého oddělení i všechny pacienty, pracuje v průměru za 270 korun na hodinu,“ shrnuje. Současné snahy o navýšení možných přesčasů podle něj mohou vést k nárůstu únavy a zvýšení rizika chyb. To může mít u lékařů i fatální důsledky. Svou daň si dlouhé směny vybírají i na soukromém životě. „Život s lékařem je komplikovaný. Je nutné velké pochopení ze strany partnerů i přátel,“ popsal. Doplnil také, že situace je nyní na mrtvém bodě. Proto se svými kolegy zatím neplánují ze svých stanovisek ustupovat. „Netýká se to pouze mladých lékařů, podporu máme i u starších kolegů. Ti však bývají po zkušenostech z dřívějších dob více skeptičtí. Bylo to například Hegerovo memorandum z roku 2011, kdy politici své sliby nesplnili,“ připomněl. |
