I když v počtu obyvatel není největší, předzahrádek je nejvíce v Jindřichově Hradci - celkem 52, oproti loňskému roku o jednu méně. Pouze ve městě u Vajgaru a v Táboře radnice oslovené MF DNES nevybírají za předzahrádky nájemné.
„V roce 2010 jsme měli jednu. Naším cílem byla tehdy podpora turistického ruchu, a tak jsme podnikatelům řekli, že jen chceme, aby dodržovali přesné termíny. Zisk z nájmu pro nás nebyl zásadní, hlavně jsme chtěli, aby se u nás lidé cítili dobře. Samozřejmě to má i negativa spojená s hlukem, ale nejde o nic významného,“ vysvětluje starosta Jindřichova Hradce Stanislav Mrvka.
Výběr - Počet předzahrádek ve městechJindřichův Hradec |
Předzahrádková sezona tady trvá od dubna do konce října a je stejná jako v krajském městě, kde je podle očekávání nájemné jedno z nejdražších v kraji.
V historickém jádru se platí deset korun za metr čtvereční denně. O polovinu levnější je plocha bez podesty a obslužného stánku, kde zahrádku denně odstraňují po konci provozní doby.
Na základě těchto podmínek se platí v ostatních částech města tři, nebo sedm korun. Letní předzahrádky mají možnost 20procentní slevy při úhradě celé částky předem.
Provozovatelé v Budějovicích musejí splnit několik podmínek. Zahrádka musí třeba umožňovat bezbariérový přístup. Provozní doba je stanovena mimo historické jádro do 23 hodin kromě pátku, soboty a neděle, kdy platí do půlnoci.
„V některých případech musí skončit do 22 hodin v případě, kdy jsou nad předzahrádkou byty, jejichž obyvatelé si stěžovali na rušení nočního klidu,“ doplňuje náměstek primátora Petr Podhola.
V jednom z rohů hlavního náměstí hostí místní i turisty restaurace U Přemysla Otakara. „Zahrádka je pro nás velmi důležitá, protože máme prostory v podzemí. Kdybychom ji neměli, tak k nám v létě nepřijde ani noha. Zájem je stále stejný, lidé chodí. Přes poledne jsou to místní kvůli obědům, odpoledne často turisté. Myslím, že budeme mít zahrádku zhruba do konce září,“ líčí jednatelka Monika Iralová.
Co do počtu předzahrádek jsou Budějovice na druhém místě. Podle budějovického architekta Jaromíra Kročáka by jich ale mohlo být více hlavně mimo náměstí Přemysla Otakara II.
„Například Lannova třída je pro mě mrtvá zóna. Krajinskou teď jezdí autobus, ale jednou ročně ožije akcí Město lidem, lidé městu, což je skvělá věc. Nedávno jsme se bavili také o Kanovnické ulici, kde by stálo za zvážení omezit provoz,“ vypráví.
Samotnou podobu venkovních zařízení hodnotí rozporuplně. Někde si majitelé dávají záležet, jinde vzhled příliš neřeší.
„Osobně jdu raději do pěkné předzahrádky. Je ale taky důležité, aby nebyly nebezpečné třeba pro nevidomé. V zahraničí jsou tahle místa mnohem bohatší a často krytá, díky čemuž se dá sezona prodloužit. V Budějovicích chybí vizionář, který by mohl tohle koordinovat, aby do sebe podoby jednotlivých zařízení více zapadaly,“ dodává architekt.
Na pásma mají město rozdělené i v Písku, který je co do počtu venkovních posezení na čtvrtém místě. V centru se platí 200 korun za metr čtvereční ročně, v jeho okolí 150 korun a na okraji města je částka ještě o padesát korun nižší.
Jako ve zbytku kraje i tady je počet ve srovnání s loňskem stejný.
„Nezaznamenáváme extrémní nárůst, předzahrádky vznikají s každou nově otevřenou provozovnou, kde ji lze umístit. Počet se v posledních letech nemění,“ vysvětluje mluvčí městského úřadu Irena Malotová.
Stejné zkušenosti mají i v Táboře. Rozhodnutí o umístění posezení vychází z požadavků státní památkové péče a potřeb města během festivalu Táborská setkání.
O povolení musí zájemci napříč krajem zažádat většinou s několikatýdenním předstihem. Významnou roli hraje mnohdy i umístění v některých památkových lokalitách.
„Na chodníku musí být zachován průchod pro chodce v šíři minimálně jeden a půl metru. V památkové zóně se ke vzhledu předzahrádky vyjadřuje Městský úřad Prachatice,“ popisuje Karel Pašek, tajemník prachatického městského úřadu.
Zde stojí metr čtvereční dvacet korun měsíčně. Souhlas zde vydává kromě radnice také vlastník komunikace nebo Policie ČR, což je postup stejný napříč republikou.
Usnesením rady města se cena změnila od ledna letošního roku ve Strakonicích. Ročně se platí sto korun za metr čtvereční a 200 korun v případě, kdy není k dispozici toaleta.
„Každá žádost o předzahrádku a následná výše nájemného se posuzují individuálně. Umístění ve smyslu lokality ovlivňuje výslednou cenu za nájem,“ konstatuje mluvčí městského úřadu Markéta Bučoková.
