Dramatické okamžiky se začaly odehrávat v době, kdy se studenti chystali na představení na Nové scéně Divadla J. K. Tyla.
„Stáli jsme před obchodním centrem s našimi spolužáky a čekali jsme na učitelky. Povídali jsme si, a když jsem se podíval k fontáně, viděl jsem tam ležet paní. Okolo ní bylo asi šest lidí. Říkali jsme si, že když jsou tam dospělí, budou jí umět pomoct,“ vzpomíná na první chvíle Lam Le Sy.
Opak byl ovšem pravdou. „Přišla za námi jedna spolužačka, jestli umíme poskytnout první pomoc. Přiběhli jsme k ležící ženě a převzali jsme záchranu,“ pokračuje šestnáctiletý Lam.
Studenti píseckého gymnázia se pravidelně učí základům první pomoci při takzvaných projektových dnech, kdy do školy přijíždějí hasiči, záchranáři i policisté. Ani na chvíli proto neváhali. Zatímco Lam Le Sy ženě v bezvědomí držel hlavu, aby jí nezapadl jazyk, sedmnáctiletý Martin Vokatý hned začal s masáží srdce.
„Spolužáci nás byli ochotní vystřídat, nejvíc jsme se naučili právě ve škole. Já měl první pomoc ještě v autoškole. Ihned nám naskočilo, co dělat,“ hodnotí Vokatý, který se v resuscitaci střídal s o rok mladším Mikolášem Houserem.
Ani tomu nebyly úkony cizí mimo jiné také díky skautu. Zatímco chlapci bojovali o život ženy, přihlížející podobnou duchapřítomnost postrádali.
Podle záchranářů odvedli studenti skvělou práci
„Mysleli jsme, že někdo zavolal záchranku. Nakonec jsme zjistili, že ne. Museli jsme jim zdůraznit, aby to udělali. Paní, která ji pak volala, sice mluvila s operátorkou udílející pokyny, jak postupovat, jenže nám je netlumočila. Tím pádem jsme nevěděli, jestli máme pokračovat a děláme to správně. Museli jsme se jí ptát. Hodně nám naopak pomohl student medicíny, který šel kolem,“ podotýká Mikoláš Houser.
Jak dlouho resuscitace trvala, si ani jeden z chlapců zpětně nevybavuje. Shodují se, že nevnímali čas ani okolí a do příjezdu záchranářů se soustředili jen na svou práci. Co se vlastně stalo, jim došlo až mnohem později.
„Když přijela záchranka, odešli jsme hned se školou na divadelní představení. Až tam nám pomalu všechno docházelo. Nebavili jsme se s ostatními a přemýšleli o celé situaci. Uvažoval jsem, co jsme dělali špatně, dalo mi to zkušenost. Vím, jak se chovat příště, co udělat navíc, kdybych se dostal do podobné situace,“ hodnotí Vokatý.
Podle záchranářů odvedli studenti skvělou práci. „Laici, kteří ženě pomáhali ještě před příjezdem záchranářů, prováděli resuscitaci dobře,“ chválí mluvčí plzeňské záchranné služby Martin Brejcha.
I profesionály naopak otřásl přístup ostatních přihlížejících, kteří jim komplikovali práci natolik, že záchranáři museli nakonec přivolat na pomoc policisty, aby hlouček rozehnali. „Nejenže měli neetické vtipy a hloupé hlášky, ale vše si fotili, a dokonce si někdo dělal i selfie. Něco podobného nepamatujeme,“ dodává Brejcha.
Žena přes veškerou snahu zemřela. Písečtí gymnazisté i tak zůstávají hrdiny. „Velice nás těší pocit, že udělali něco směřující k dobré věci, aniž by museli. Škola chlapce jistě ocení, v příštím týdnu jsou také pozváni na radnici k paní starostce,“ prozrazuje ředitel gymnázia Petr Pícha.
Samotní studenti zůstávají skromní. „Dělali jsme jen, co bylo třeba. Vrstevníkům bychom chtěli vzkázat, aby dávali při ukázkách první pomoci dobrý pozor a nebrali je na lehkou váhu. Nikdo nikdy neví, kdy se budou znalosti hodit. A dospělí by si měli víc první pomoc osvojit, případně oživit,“ shodují se mladíci.
