Ústí zátoky lemuje několik ostrovů, které se houpají na vlnách Lipna. Jeden z nich už je celý porostlý rostlinami, na těch ostatních trávy a rákosí teprve dorůstají.
Při břehu čekají další takové ostrovy ještě úplně holé. Některé z nich tvoří stočené koberce z kokosového vlákna, jiné pytle plné rašeliny smíchané s pískem. Všechny ale spojuje způsob, kterým se drží na vodě: nadnášejí je PET lahve uchycené ve speciální tkanině.
Plovoucí ostrovy mají být způsobem, jak zlepšit kvalitu vody v Lipně, a především mají dokázat oživit jeho ekosystém. Hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR a další vědci spolu se specialisty ze společnosti Vodohospodářský rozvoj a výstavba loni zahájili projekt spolufinancovaný Vědeckou agenturou ČR, při němž by měli čtyři roky zkoumat funkci ostrovů a zjistit, jak moc mohou přehradě pomoci. Cílem projektu je zároveň vymyslet levnější varianty jejich zakládání.
„Ten nejvíc zarostlý ostrůvek jsme postavili loni, ale využívá nákladné technologie, které vymysleli ve Skotsku. Naším cílem je jejich výrobu zlevnit, přitom chceme, aby fungovaly stejně a měly podobnou životnost,“ říká vedoucí projektu Milan Hladík.
Ostrůvky mají v nádrži plnit úlohu příbřežních porostů. Ty jsou na většině českých nádrží včetně Lipna téměř zlikvidované. Vadí jim totiž stálé kolísání hladiny, ale třeba i změny průhlednosti vody, které jsou s přežitím vodních rostlin prakticky neslučitelné.
Na jaře a začátku léta jako teď, kdy je nádrž plná, to není poznat, voda zasahuje až těsně ke břehu a zaplavuje i rostliny. Když ale poklesne, lemují břehy jen písčiny a kamenité pláže, které navíc v zimě vymrznou, takže jsou úplně bez života.
Veškeré rostlinstvo chybí. To je přitom důležité pro rozvoj všeho života – poskytuje substrát pro vývoj dalších rostlin, množí se v něm mikroorganismy, ale i larvy vodního hmyzu, slouží jako místo pro výtěr ryb i jako jejich úkryt.
Kotvy drží ostrůvky na místě
Ostrůvky mají na rozdíl od příbřežních porostů šanci kolísat spolu s vodní hladinou, a proto řadě negativních faktorů na umělých vodních nádržích odolávají. Rostliny na nich potřebují jen oporu pro svůj růst - a právě tu pro ně vědci vymýšlejí.
„Chceme tuto poušť oživit. Podobné technologie se používají například pro čištění zahradních jezírek a rybníčků. Kdyby ale byly funkční na mnohem větší ploše, byl by jejich efekt obrovský. Samozřejmě rostliny také filtrují vodu a zastiňují ji, takže by bránily rozvoji sinic a udržovaly by vodu kvalitnější,“ říká Hladík.
Na „skotském“ ostrůvku, který byl osázený loni, už dnes bují ostřice, vrby, mochny i sítiny. Na vedlejších, osázených před několika týdny, růst teprve začíná. Už teď jsou i tady vidět kořeny, které prorůstají i pod ostrůvek upevněný na šesti místech ke dnu kotvami. Vědci se snaží vymyslet způsob výstavby ostrůvků tak, aby konstrukce odolala i nepříznivým podmínkám Lipna.
„Ty ostrůvky, co jsme uchytili loni, jsme našli vyvržené na břehu. Nevydržely nápory větru. Jsme za to vlastně rádi, potřebujeme, aby podmínky při testech byly co nejdrsnější, a my tak mohli najít slabiny a vypořádat se s nimi,“ vysvětluje.
Systém, který vědci na Lipně zkoušejí, tvoří jako základ kostra z obyčejných gabionů - kovových sítí, které se jinak plní kamením a zpevňují například svahy kolem silnic. Tady je nadnáší systém lahví. Ty mají obrovskou výhodu v tom, že jsou levné a navíc se pro projekt využívají jako recyklovaný materiál.
„Některé nesou pytle se substrátem, na jiných si všechny živiny berou rostliny přímo z vody. Máme i ostrůvek, který je ponořený pod vodou, a na něm rostou rostliny, co jinak ve vodě přehrady chybí téměř úplně,“ vysvětluje další z hydrobiologů Vladislav Draštík.
Testuje se i vliv mikroplastů, tedy zda se z PET lahví neuvolňuje do vody v nádrži příliš mnoho nežádoucího materiálu.
„Lidé se toho bojí kvůli tomu, co se děje v oceánech. Ale ta lahev by je neměla produkovat téměř vůbec. Vznikají spíše třeba při praní fleecového oblečení nebo jiných tkanin. Přesto ale nezapomínáme testovat ani tohle,“ připomíná hydrobioložka Martina Čtvrtlíková.
