„Necháváme perlorodky v nádobách, ve kterých jsme je odchovali. I v řece tak zůstávají v prostředí, na něž jsou zvyklé. Je na nich, aby samy opustily krabičku a našly si v toku své místo,“ řekl Ondřej Korábek z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, který se podílí na mezinárodním projektu podpory vzácného a ohroženého mlže.
Spojily se při něm česká i rakouská strana. Projekt ve středu symbolicky vrcholil právě vypouštěním na hranici obou zemí. Po přivítání se hosté přesunuli po můstku na rakouský břeh Malše, kde krabičky uložili pod hladinu.
Mezi hosty byli i ministr životního prostředí Richard Brabec a premiér Andrej Babiš (oba ANO).
„Perlorodka je dnes jedním z kriticky ohrožených druhů, které dříve byly v naší krajině naprosto běžné. Jenže se zhoršením kvality vody téměř vymizely, přežívají jen poslední ostrůvky populací. Nyní pro nás nastává skutečně poslední možnost perlorodky zachránit. Odborníci budou další desítky kusů vypouštět i na hůře přístupných částech řeky,“ zmínil ministr Brabec.
Na jihu Čech jsou poslední životaschopné skupiny
V českých řekách podle odhadů v současnosti žije deset tisíc perlorodek různého stáří. To je jen zlomek počtu ze začátku 20. století. Jsou hlavně v horských a podhorských oblastech a mají vysoké nároky na kvalitu a čistotu vody.
Právě Malše je jedním z posledních stanovišť v Česku, kde zůstává životaschopná populace perlorodky. Celkem jich zbývá pět, z toho čtyři v jižních Čechách. Kromě úseku Malše od hranic až po Kaplici je to Teplá Vltava, Blanice a její přítok Zlatý potok.
Poslední lokalita se nachází v Karlovarském kraji na Ašsku. Na jiných místech už jsou pouze poslední staré kusy a perlorodka tam nemá šanci na další rozmnožení.
„V toku Malše nad Dolním Dvořištěm se nám podařilo nalézt asi čtyři stovky dospělých, starších kusů. Unikátní je tento úsek tím, že kromě nich tu žijí i některé mladé perlorodky, takže ještě má smysl se v tomto místě zabývat její ochranou. Přesto je zdejší skupina maličká, v řádně zachované lokalitě by žily i desítky tisíc kusů,“ vysvětlil Korábek, který rovněž pod vodou otevřel jednu z pěti připravených krabiček.
Cílem projektu je alespoň zdvojnásobit počet mlžů v místní populaci. Rozmnožovat se přirozeně je v současných podmínkách pro perlorodky velmi složité. Může za to způsob hospodaření, dále dobytek, který vstupuje do koryta, značná regulace toků nebo eroze půdy.
„Vysazené kusy se tady mohou dožít osmdesáti až sta let. Doufáme, že se tady budou dále rozmnožovat i bez naší pomoci,“ upozornil odborník. Ve středu vypuštěné perlorodky jsou staré tři roky, jsou to malé mušle.
Při rozmnožování tohoto mlže se jeho larva jako parazit uchytí na žábrách pstruha, kde přezimuje. Na jaře pak padá na dno a několik let žije v povrchové vrstvě. V této fázi však často umírá kvůli usazování jemných sedimentů. Tento problém postihuje mladé perlorodky na většině evropských stanovišť.
