- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Napadlo mě, ale nevím, do jaké míry je schopné naše genetické inženýrství, geneticky upravit původní stromy Šumavy před vysazením, že by se právě mohly upravit proti kůrovci definitivně. Jak? Strom Kadidelníku produkuje okamžitě po narušení pryskyřici (kadidlo), aby zacelilo ránu a případně zadusilo potenc. narušitele v podobě hmyzu. Nešlo by něco podobného geneticky naprogramovat u stromů Šumavy? Právě larvy kůrovce jsou hlavní problém, kdyby je pryskyřice zadusila, nebyl by problém vyřešen?
To by bylo zbytečné - zdravý smrk se kůrovci dokáže stejným způsobem ubránit sám, i bez modifikace. Problém je, pokud se kůrovec přemnoží - např. po větrném polomu. I to je ale přirozená součást vývoje horských smrčin - z pylových záznamů je známo, že šumavské smrčinyaně pro tímto rozpadem (polom + kůrovec) opakovaně prochází celou svojí historii. proti kůrovci prostě není třeba v jádrových oblastech NP bojovat - je to nutná součást přirozeného ekosystému. Bojovat se proti němu musí pouze v pufračních zónách kolem bezzásahových, resp. I. zón, a v hospodářském lese (tedy ve většině Šumavy). Současné vedení NP ale proti kůrovci bojuje na nesmyslných místech místo toho, aby bojovalo tam, kde to má smysl.
že zatímco předtím se vůbec nepsalo o tom, že v lokalitách, kde se kácelo, se vyskytoval přirozený smrkový porost, dnes se to v článku uvádí narovinu. Proč se tedy vlastně kácelo na Ptačím potoce?