Pomoci tomu mají více než dvě desítky nových zastavení na Krumlovsku, Budějovicku a Prachaticku, konkrétně v Boršově, Jankově či Malovicích. Vše vznikne pod hlavičkou projektu S Peklíkem na vandr.
"Vytvoříme síť odpočinkových zastavení pro turisty na trase Linecké stezky. Budou to, jak se říká, krmelce pro turisty - přístřešky s posezením a stolem," potvrdil Václav Kolář, manažer místní akční skupiny Blanský les - Netolicko.
Zastavení na Linecké stezceČeskokrumlovsko Českobudějovicko Prachaticko |
V souvislosti s tím je pro letošek naplánováno také několik výletů po trase stezky. Ta má být pro turisty postupně vyznačena, a vzniknou tak nové vycházkové cesty. A pro oživení stezky se toho chystá ještě víc.
"V plánu je vydání vandrovní knížky či pexesa. První výlet se uskuteční v červnu na Dívčí kámen. V září se pak plánuje vícedenní pěší pochod Lineckou stezkou," nastínil dále Kolář. Cíl je jednoznačný, přilákat do regionu další turisty a nabídnout jim zajímavou novinku.
Na projekt se skupině Blanský les - Netolicko, která spolupracuje se skupinou Rozkvět zahrady jižních Čech, podařilo získat 1,25 milionu, celý rozpočet činí 1,6 milionu.
Aby nedošlo k omylu, nejedná se o známou trasu z Lince do Českých Budějovic, ta vznikla až o pár set let později takzvanou kaplickou odbočkou. Původní cesta vedla od hranic zmíněným Vyšebrodským průsmykem přes Vltavu k Zátoni a odtud do Přídolí, kde se větvila na severozápadní část přes Český Krumlov, Chvalšiny, kolem Lhenic do Netolic a severovýchodní část přes Velešín do Doudleb. Na sever pak stezka pokračovala až do Prahy.
Do dnešní doby se toho z celé cesty dochovalo jen velmi málo a v krajině je možné spatřit pouze střípky slavné stezky, takzvané úvozové části, a jejich pozůstatky. Jeden takový úsek se podařilo objevit na Lhenicku u obce Vodice, k čemuž pomohly také staré mapy.
