Sobota 28. listopadu 2020, svátek má René
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 28. listopadu 2020 René

Škola je mé dítě, touha po univerzitě dál trvá, říká končící rektor VŠTE

  14:47
Po téměř dvanácti letech opouští Marek Vochozka křeslo rektora českobudějovické Vysoké školy technické a ekonomické. Ze 180 studentů ji dostal na čtyři tisíce. Po dvou čtyřletých obdobích prodloužených o provizorní vedení školy předá na konci roku otěže současnému prorektorovi Vojtěchu Stehelovi.

Marek Vochozka končí po téměř 12 letech v čele VŠTE. | foto: Petr Lundák, MF DNES

„Chtěl jsem školu přeměnit na univerzitu, což se nepovedlo. I tak jsem ale moc rád, že se podařilo udělat řadu kroků, které nás k univerzitě přibližují. Pevně věřím, že škola brzy bude moci nabízet alespoň doktorské studium,“ vysvětluje 43letý Vochozka, který se v čele VŠTE zaměřoval i na spolupráci s čínskými školami a firmami.

Jaké úkoly na vás v posledních týdnech v čele školy čekají?
Vzhledem k současné situaci plné protikoronavirových opatření se snažím co nejvíce podílet na zabezpečení výuky. Musíme také vymýšlet, jak zvládneme zkouškové období, v tomto ohledu je stále co dělat. Zároveň musím připravit mého nástupce Vojtěcha Stehela pro funkci rektora. Jsem až překvapený, jak je to všechno dohromady náročné.

V čele školy jste byl téměř 12 let. Kam se za tu dobu posunula?
Od začátku jsme chtěli připravovat odborníky pro technické profese a ekonomy s tím, aby byli schopní hned po škole podávat pracovní výkon. Jsme hlavně profesně zaměření, ale věnujeme se i výzkumu a vývoji. Odráží se to ve spolupráci s významnými firmami v regionu, jako je třeba Motor Jikov. Jsme ale i partnerem Jihočeského kraje a podílíme se na rozvoji strategického plánu města České Budějovice. Mohu s čistým svědomím říci, že jsme se stali nedílnou součástí regionu.

Dá se říci, že je škola dalším z vašich dětí?
Vztah k ní mám pochopitelně silný a do určité míry ji za své dítě považuji. Rozhodně je nyní třeba, aby přišel nástupce, který bude mít ohromnou míru nadšení, vizi a vtiskne škole další myšlenky. Současně si ale nemyslím, že bych se nějak vyčerpal, sám mám myšlenek stále spoustu.

Marek Vochozka (43)

Narodil se 30. prosince 1976 v Českém Krumlově. V roce 2008 získal doktorát na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde dále působil jako odborný asistent. V březnu 2009 byl pověřen vedením VŠTE kvůli odvolání předchozího rektora Miroslava Krejči. Od ledna 2013 vede školu jako řádný rektor. O čtyři roky později svůj mandát obhájil a v prosinci 2018 se stal profesorem. Je ženatý a má tři děti.

Vaším dlouhodobým cílem bylo povýšit školu na univerzitu, což se podle původních plánů mělo stát v roce 2016. V čem jsou největší překážky?
Za tou myšlenkou stála snaha o rozšíření vzdělávací nabídky a musím přiznat, že se přerod na univerzitu nepodařil. V současnosti nemáme volené děkany a nenabízíme žádný doktorský program, i když o to usilujeme. Jsem přesvědčen, že v tuto chvíli plníme standardy pro univerzitní vzdělání, ale proces přeměny je nesmírně náročný. Bohužel o to moc nestojí ani ministerstvo školství. V současnosti tak zůstáváme s jihlavskou polytechnikou jedinými veřejnými vysokými školami neuniverzitního typu.

Jak jste daleko se snahami o získání akreditace pro doktorský program?
Existuje celá řada podmínek včetně technického vybavení pro výzkum a vývoj, což podle mě máme. Zároveň musíme mít dostatečné personální zajištění, kde bychom problém mít také neměli. Nutné je mít také dostatek publikací na světové úrovni, ani zde nijak nezaostáváme. Chybí nám spíše politická podpora ze strany ministerstva.

Když se ohlédneme za vaším dvanáctiletým působením v čele školy, na co jste jako rektor VŠTE pyšný?
Přiznám se, že ke své práci přistupuji slovy klasika: Splněný cíl už není cílem. Přeci jen jsem ale hrdý na to, jak se nám podařilo za ta léta školu proměnit. Když jsem nastupoval, bylo zde 180 studentů s 25 zaměstnanci a byli jsme v pronajatých prostorách. Dnes pracujeme s rozpočtem okolo 300 milionů korun a máme spoustu oborů v několika oblastech včetně znaleckého ústavu, který řeší složité kauzy.

Podařilo se také vybudovat školní hokejový tým Black Dogs Budweis, kterému se v univerzitní lize daří. Jsou třeba i takové detaily cestou, jak se přiblížit univerzitnímu prostředí?
Určitě ano, je to jeden z nich. Kromě vzdělání a výzkumu je důležité také akademické prostředí a prostor pro studentský život. V tomto nám mohou být americké univerzity vzorem. Navíc musím zmínit, že se našemu týmu v minulé sezoně dařilo, v univerzitní lize totiž skončil na třetím místě.

Velkou měrou se o to zasloužil také váš synovec Tomáš Vochozka, týmový lídr kanadského bodování z loňské sezony.
Je to tak, prošel si mládežnickými týmy zde v Českých Budějovicích, v Třinci, dostal se i do české mládežnické reprezentace. Dokonce hrál i ve Spojených státech, kde ho bohužel nedraftovali do kanadsko-americké NHL. Po návratu se pak rozhodoval, jestli bude studovat nebo dál hrát hokej na vysoké úrovni. Je to ideální prototyp člověka pro hokejový tým, zároveň se však soustředí i na běžný život. Je ale stále mladý, v jednadvaceti letech může pořád pomýšlet na profesionální hokej.

Několik let spolupracujete s čínskou společností Huawei. Co z toho škola doposud získala?
Firma Huawei má dnes bohužel kvůli problémům ve Spojených státech cejch nežádoucí firmy. Podíleli jsme se na vývoji jejich rozpoznávacího systému obličejů a domluvili jsme se, že nám k tomu vybaví laboratoř. Jenže na to nakonec nedošlo a spolupráce tím skončila. Dnes budí aktivity spojené s čínskými firmami velkou míru pozornosti, což pro nás není zcela žádoucí.

Právě Čína je jedním z největších partnerů školy. Jak v současnosti vypadají vazby na čínské školy a společnosti? Nejsou kvůli koronaviru v útlumu?
Vazby máme dobré, ale s aktivitou je to daleko horší, protože Čína řeší hlavně problémy spojené s koronavirem. Lockdown v Číně způsobil, že tam veškerá aktivita směrem ven prakticky ustala. Na osobní úrovni jsou však vztahy stále dobré, instituce jsou ale pasivní. Myslím si, že je jen otázkou času, kdy se vše vrátí do původních kolejí.

Studenti z Číny už od února na VŠTE kvůli koronaviru neproudí. Může se podle vás pandemie dlouhodobě promítnout na zájmu o zahraniční studium nebo do jeho podoby?
Ministerstvo školství i Dům zahraničních služeb nám doporučily, abychom vyučovali online i zahraniční studenty, ale mladí Číňané o to nestojí. Důležitou součástí mobility je totiž i poznávání kultury. Raději by přijeli přímo sem, a co jsem si všiml, ten zájem o zahraniční pobyty nijak neutichá i přes to, že jim nemůžeme garantovat přijetí. Velmi mě to překvapilo, protože jsem čekal, že se jejich zájem výrazně utlumí.

V čem tedy celosvětová pandemie zasáhla školu nejcitelněji?
Naprosto ve všem, ale pokud bych měl jmenovat, tak je to výuka a kontakt se studenty. Snažíme se klást důraz i na získání dovedností, a ne jenom znalostí, což ve všech oborech nyní zajistit nelze. Je obtížné udržet výuku tak, aby byla bezpečná a zároveň přínosná. Odrazilo se to také ve spolupráci s partnery školy. Konferenční hovory jsou sice fajn, ale nikdy nenahradí osobní kontakt.

Budu pokračovat u nás ve škole a určitě bych se chtěl věnovat jak výuce, tak výzkumné činnosti.

Marek Vochozka

Neohrozí koronavirus doposud výraznou spolupráci s firmami v regionu?
Myslím si, že ani moc ne. Bylo zajímavé sledovat, jak si při krizi firmy dokázaly poradit. Naše partnerské společnosti měly na jaře velmi složitou pozici a projevilo se to i na objemu zakázek, což teď není až tak vidět. Všechny stále fungují a některé z nich vyrábějí ve srovnání s loňským rokem dokonce více. Pokud jim to vydrží a bude nadále chybět pracovní síla v průmyslu, vidím zde pro naši školu velký potenciál.

Ve složité době předáváte školu do rukou dosavadního prorektora Vojtěcha Stehela. Jaké výzvy na něho podle vás čekají?
Momentálně pracujeme na strategickém plánu na příštích pět let, v němž rozhodně počítáme s rozvojem moderních forem výuky, a to nejen té distanční. Snahou je zohlednit návyky studentů, to znamená, jak dlouho udrží pozornost, jak chtějí komunikovat a jakým způsobem se chtějí učit. Čeká ho také práce na výzkumu a vývoji tak, aby jejich výsledky bylo možné uplatnit ve výuce. Také je třeba udržet školu v povědomí celého regionu.

Zůstanete i nadále ve vysokoškolském prostředí?
Ano, budu pokračovat u nás ve škole a určitě bych se chtěl věnovat jak výuce, tak výzkumné činnosti. Zabývám se podnikovými financemi a zaváděním umělé inteligence do rozhodovacích procesů firem, ale nepočítám s tím, že bych zůstával na nějaké vedoucí pozici.

Najdete si teď víc času na svůj oblíbený badminton nebo squash?
Doufám, že ano, a už odpočítávám dny, až se otevřou sportovní haly. Rozhodně plánuji více sportovat než doposud a snad si najdu čas i na procházky s rodinou nebo nějakou turistiku.

  • Nejčtenější

Jelen sebral na honu myslivci kulovnici a utekl s ní do lesa, už ji nenašli

Hodně neobvyklý případ se stal při honu na Lipensku na jihu Čech. Jednomu z myslivců tam jelen odnesl kulovnici. Zbraň...

Tvrz chtěla armáda vyhodit do povětří, po opravě poslouží jako rozhledna

Z Tiché u hranic s Rakouskem se má stát nová turistická atrakce. Na dlouho chátrající tvrzi nyní odborníci staví novou...

Pytlák zabil pětiletého muflona, trofej ho nezajímala

Policisté pátrají po pytlákovi, který na Jindřichohradecku skolil muflona. Odnesl si jen část masa, trofej zůstala na...

Památkáři prohráli, místo fary bude parkoviště. Teď se mají bourat mosty

Premium V Dolních Slověnicích na Českobudějovicku bourají faru, odpor odborníků nepomohl. Místo ní se má stavět parkoviště....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Dosud nejchladnější ráno letošního podzimu, na Šumavě naměřili minus 14,3

Česko má za sebou nejchladnější ráno letošního podzimu. Například v Rokytské slati na Šumavě meteorologové naměřili...

Den se zaměstnanci pohřební služby: poslední rozloučení má dnes jiná pravidla

Premium MF DNES rozptyluje mýty o pohřebnictví v době koronaviru. Pohřeb do země možný je, i když se úplně nedoporučuje. O čem...

Jak vydržet v ledové vodě? Finta je jednoduchá, popisují otužilci

Premium Klepat se zimou tak, že si nedokážete zavázat ani tkaničky u bot, a přitom se tomu smát? I to dokáže koupání v ledové...

Miliardář Dědek o Pardubicích, krizi, (ne)fungování extraligy i Jágrovi

Premium Jeho jmění se odhaduje na čtyři miliardy korun, podle magazínu Forbes je 54. nejbohatší Čech. Na přelomu roku se Petr...

  • Další z rubriky

Motorkář havaroval při řádění v lese, druhý den utekl z nemocnice

Vážné zranění si způsobil dvacetiletý motorkář, který se ještě s jedním jezdcem proháněl lesem na Táborsku. Ani jeden...

U dálnice D3 na jihu Čech začnou konečně stavět odpočívadlo pro motoristy

Dálnice D3 prozatím měří 70 kilometrů a má jen jediné odpočívadlo, které je na samotném konci u Mezna. Další je...

Hlídka z D3 stíhala vůz bez známky, zdrogovaný šofér ujížděl i na červenou

Auta bez dálniční známky si ve středu všimli policisté hlídkující na D3 u Tábora. Když vůz zastavili, řidič přidal plyn...

Památkáři prohráli, místo fary bude parkoviště. Teď se mají bourat mosty

Premium V Dolních Slověnicích na Českobudějovicku bourají faru, odpor odborníků nepomohl. Místo ní se má stavět parkoviště....

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Jsem znechucená, říká Eva Burešová, kterou vyfotili s Forejtem z MasterChefa

Eva Burešová (27) a Přemek Forejt (33) byli společně vyfoceni, jak vycházejí z domu, kde herečka bydlí. Hvězda seriálu...

Ordinace v růžové zahradě za půl roku skončí, co seriál nahradí?

Po více než patnácti letech od okamžiku, kdy padla první klapka, začal tvůrčí tým seriálu Ordinace v růžové zahradě 2...

Příběh Denisy: Manžel mě ignoruje, mám dva milence

S manželem jsme svoji osm let, máme dvě děti. S tím mladším jsem teď doma. Muž je věčně v práci a na nás nemá čas....

Tahák: 20 klávesových zkratek, o nichž jste možná neměli ani potuchy

Uživatelé Windows jistě znají notoricky známé klávesové zkratky jako Alt + F4, Alt + Tab, Windows + E, Windows + C,...

Kapitán je na tahu, bude šach mat, oznámil po líbánkách Pavel své ženě

Psycholožka, terapeut a genetička vybrali na základě testů i DNA mezi více než patnácti sty přihlášenými jednotlivci...