Srpen je začátkem nové lovecké sezony a lesníci na Šumavě už mají na kontě první desítky kusů odstřelené zvěře. Nevyhledávají žádné trofejní úlovky, stavy na snižují, aby zabránili škodám na sazenicích a mladých porostech, kterými obnovují lesní plochy, jež podlehly klimatickým změnám.
Býložravá zvěř způsobuje značné škody především na mladých lesních porostech tím, že okusuje mladé výhonky a starší porosty poškozuje loupáním kůry. Od snížení jejích stavů v lokalitách, které mají ve své správě, si Vojenské lesy a statky ČR (VLS) slibují, že ochrání aktuálně vysázené stromky.
„Stavy zvěře musí být v rovnováze s lesem. V současné chvíli, kdy v našich lokalitách v důsledku kalamit způsobených extrémním počasím stoupají rozlohy mladých lesních porostů, na to musíme reagovat. Obnova lesů v následujících letech prostě musí mít nejvyšší prioritu,“ uvedl ředitel VLS Petr Král.
Státní podnik spustil největší zalesňovací akci ve své devadesátileté historii. Loni vysázel 19,2 milionu sazenic lesních dřevin, do konce letoška chce vysázet dalších 23 milionů. Odumřelé smrkové porosty nahrazuje především listnáči – duby, buky, osikami, olšemi a habry.
A právě ty jsou společně s jedlemi nejvíce ohroženy spárkatou zvěří, pro niž představují oblíbenou stravu. Vojenské lesy proto navýšily pro začínající loveckou sezonu plány odlovu zvěře o deset procent. Šéf Král zároveň zvýšil odměny pro lesníky, kteří stanovené individuální plány lovu překročí.
„Abychom ulehčili práci lesnickému personálu, který myslivost ve vojenských lesích vykonává a v současnosti je plně vytížen nahodilými těžbami a obnovou ploch, uvažujeme o najmutí profesionálních lovců,“ řekl výrobní náměstek VLS Ondřej Vybíral.
Hornoplánská divize VLS vykázala loni v Boleticích a části šumavského parku u Lipna celkem 1 476 zastřelených kusů. „Z toho bylo 618 kusů jelení zvěře, 624 divočáků, 231 srnčího, dva jeleni sika a jeden daněk. Letos plánujeme v našich lesích na Šumavě ulovit kolem 1 600 kusů zvěře,“ sdělil mluvčí VLS Jan Sotona.
Starosta obce Polná na Šumavě Dušan Hanzlík už nevnímá zvěř v okolí jako přemnoženou, nejhorší situace byla podle něho před pěti sedmi lety.
„Divočáky jsme měli na zahrádkách a jeleni troubili v lese za Květušínem na doslech od domů. Ale výhodou pro obec je, že zvěř není hloupá a zbytečně sem neleze, když se může schovat v nepřístupných vojenských lokalitách,“ popsal.
Ačkoli sám je příznivcem honitby bohaté na zvěř, uznává, že ve chvíli, kdy jsou v lese mladé porosty, je třeba stavy jelenů regulovat.
Situaci ve vojenských lesích ovlivňuje i to, co se děje v jejich okolí. Zvěř migruje, a když se někde uvolní území, jeleni se tam natáhnou odjinud. Proto je optimální, když se ochranou lesa zabývají i sousedé. V případě hornoplánské divize VLS je to hlavně národní park Šumava.
V posledních pěti letech se plány lovu v parku stále zvyšovaly
„My máme řízený lov jelení zvěře dlouhodobě. Je jí tu hodně, protože léta chyběl přirozený predátor, jako je vlk. V posledních pěti letech se plány lovu v parku stále zvyšovaly, z 500 kusů až na tisíc kusů jelení zvěře v roce 2017. Přitom jsme v lovné sezoně 2016/2017 ulovili přes 1 100 jelenů,“ řekl mluvčí šumavského parku Jan Dvořák.
Předloňská lovecká sezona byla v národním parku rekordní a zároveň se v roce 2017 potvrdilo, že se na jeho území utvořila vlčí smečka. A správci šumavského parku začali uvažovat o tom, jak budou muset plány lovu vlkům přizpůsobit.
Podle odhadů se předpokládá, že by se vlci v několika skupinách mohli postarat o odlov až poloviny jelenů, které dosud stříleli v národním parku lidé.
„V loňské sezoně jsme už v souvislosti s vlčí smečkou ulovili jen přes 630 kusů jelení zvěře a na letošní rok máme plán lovu nastavený na 650 kusů. Sezona začala a už teď máme ulovené desítky kusů,“ potvrdil mluvčí.
Lesníci pozorují, že se chování jelenů mění, zvěř už nemá takový klid jako dřív a musí se před predátory schovávat. Vlci navíc pomáhají s regulací jejich stavu v bezzásahových zónách, kam se člověk dostane jen těžko a kde zvěř měla doslova ráj na zemi.
Na zimu stahují lesníci zvěř do obůrek, kde ji krmí
Divočáků loví v parku od 200 do rekordních 600 ročně, což bylo předloni. „Je to ve vlnách, když je hodně bukvic, vyvedou bachyně větší rodinky,“ podotkl Dvořák.
Jenže černá zvěř nepůsobí v lesích tak velké škody, jako jsou okusy mladých stromků od vysoké.
„Jedlička je pro jelena vyloženě pochoutkou a nejchutnější je špička. Přitom jedle i listnáče jsou nejzranitelnější do výšky, než přerostou jelena,“ popsal Dvořák.
Na zimu, kdy bývá okus kvůli sněhové pokrývce největší, se snaží lesníci stáhnout zvěř do jeleních obor na území parku, kde ji krmí. V nich najde nejen potravu, ale je i hájena před lovci.
Na Šumavě je po více než sto letech celá vlčí smečka (8. 8. 2017)
8. srpna 2017 |
