Začínal na lodích plujících po Labi a evropských kanálech. Dnes s turisty z celého světa brázdí Vltavu v Praze. Život na vodě však Ladislavu „Loisovi“ Tomešovi ke štěstí nestačil. Vždy chtěl dělat něco víc, lákala ho kultura a chtěl se na ní podílet.
Po pár neúspěšných projektech se rozhodl založit rodinný festival loutek a hudby v Miroticích na Písecku, kde se narodil a vyrůstal. Tento měsíc bude pořádat už 20. ročník.
„Ta myšlenka mě poprvé napadla, když jsem se byl podívat na obrazy a loutky v Alšově domku. Došlo mi, jak úžasné kulturní podhoubí Mirotice mají, narodil se tu malíř Mikoláš Aleš, fotograf Alexander Seik a žil tu loutkář Matěj Kopecký. Ve vesnici přes kopec se pak narodil spisovatel Ladislav Stroupežnický. Chtěl jsem na to navázat,“ vzpomíná Ladislav Tomeš, kterému nikdo z jeho blízkých neřekne jinak než Loiso.
„Už ani nevím, jak jsem k té přezdívce přišel, mohlo mi tehdy být tak 14. Chytla se a mnoho známých ani neví, že se ve skutečnosti jmenuji Ladislav. Jednou mi kamarád, který pracoval na recepci jedné chaty, týden nevyřídil vzkaz, protože nevěděl, že u něj bydlí nějaký Ladislav Tomeš,“ vypráví se smíchem.
Jezdil i pravnuk Mikoláše Alše
Základní myšlenka festivalu se od prvního ročníku nezměnila. Tomeš chtěl propojit svět dětí a dospělých, vytvořit festival pro celou rodinu. A nezapomínal ani na historii Mirotic. Program se skládal z divadelních i hudebních vystoupení. V pozdějších ročnících se na něm začaly prodávat i loutky a navštěvoval ho osobně pravnuk Mikoláše Alše Jaroslav Mikoláš Vojna.
„Můj přístup k festivalu se za ty roky nezměnil. Možná proto je to taková zvláštní směs divadla, baletu, nového cirkusu, hudby a všemožných dalších uměleckých disciplín, nic bych na tom ale neměnil. Děti tam mají možnost nakouknout do světa dospělých a rodiče zase při loutkovém divadle zavzpomínají na vlastní dětství,“ vysvětluje Tomeš.
Cesta k úspěšnému festivalu však pro něj nebyla jednoduchá. Skloubit práci na lodi s organizováním dvoudenní akce nejde zrovna lehce, a jak sám říká, festival dnes funguje hlavně díky jeho tvrdohlavosti a ochotné pomoci přátel a rodiny.
Ladislav „Loisa“ Tomeš (53 let)Narodil se v roce 1970 v Miroticích na Písecku, kde prožil celé dětství. Poté nastoupil na učiliště pro námořní plavbu do Děčína, po jehož absolvování se začal plavit po Evropě na Labi a jeho kanálech. V roce 1994 si udělal kapitánský patent na všechny toky a neomezený výkon motoru a od roku 2000 začal vozit turisty na výletních lodích v Praze. Od roku 2003 také pořádá rodinný festival Mirotické setkání loutek a hudby. |
Když Tomeš dostudoval školu, nastoupil k Československé plavbě labsko-oderské, s níž se plavil až do roku 2000. Vystřídal mnoho typů lodí, obsluhoval zadokolesové i tlačné remorkéry, vlečné čluny i větší nákladní lodě. V roce 1994 udělal kapitánský patent na všechny toky a neomezený výkon motoru.
V roce 2000 se pak s evropskými vodami rozloučil a začal vozit turisty na vyhlídkových plavbách v Praze. „Když jsem tu nabídku dostal, nezněla moc lákavě. Vyměnit labské kanály za pražskou Vltavu neznělo ani trochu atraktivně. Nakonec jsem to přijal a dnes to dělám už 23 let,“ konstatoval Tomeš.
Dvacet let v Praze jezdil na Jazzboatu, vyhlídkové lodi, na jejíž palubě hrála každý večer jiná kapela. Nyní řídí nový katamarán s moderním interiérem.
Přestože je práce námořníka snem mnoha malých kluků, Tomeš mezi ně nepatřil. Na námořnickou školu se dostal spíše souhrou náhod a kvůli brýlím na dálku mu nikdy neumožnili řídit plavidla na otevřeném moři.
Práce je to velice náročná, na Labi námořníci fungovali v měsíčních směnách, v Praze na týdenních. „Vodu miluji a práce na lodi mě bavila, ale stále jsem měl nutkání dělat něco víc. Chtěl jsem tvořit, něco organizovat, lákalo mě divadlo, psaní. Nechtěl jsem pořád jen sedět za kormidlem,“ popisuje.
Kabaret na lodi mu spláchla povodeň
Už v roce 2002 proto v Praze plánoval otevřít kabaret na lodi. Stálo ho to mnoho času, peněz i úsilí, vše však nakonec spláchla voda. Ten rok totiž přišly obří povodně, které s sebou odnesly i všechny jeho plány.
„Bylo to strašné. Vše jsme plánovali pro zahraniční turisty, ale Praha byla plná bahna a nikdo nepřijel. Zkusili jsme to ještě v jiných prostorech, ale nakonec jsem to musel vzdát,“ vzpomíná s tím, že nebýt tohoto neúspěchu, nezačal by hledat v Miroticích. „Nejprve jsem chtěl festival dělat na nádvoří starého pivovaru, rekonstrukce by ale byla moc náročná a majitelé objektu mě v té době nechtěli podpořit. Musel jsem tak pátrat dál,“ pokračuje.
Nakonec ho hledání zavedlo až k mirotickému ostrovu u starého mlýna. „Když jsem to místo našel, byla to džungle. Celý ostrov byl zarostlý náletem a vedla tam jen jedna malá pěšinka k ohništi. Hned jsem si to tam zamiloval,“ vypráví.
Dohodl se s majitelem pozemku, který jeho nápad s festivalem podpořil, a spolu s kamarády a rodinou se dal do práce. Vypleli a rozorali celý ostrov, aby tam vytvořili dostatečně velkou plochu, a pustili se do příprav. „Vzpomínám si, že první ročník byl na hlíně a písku, nebyla tam vůbec žádná tráva. Dva ročníky jsem navíc pořádal bez auta. Všechen stavební materiál jsem na ostrov vozil v ruční káře. Když jsem potřeboval rozvést plakáty, musel jsem otravovat rodinu a kamarády, kteří mě vozili po všemožných místech,“ děkuje jim Tomeš.
Postupně se tráva na ostrově zazelenala a areál byl rok od roku lepší a větší. V roce 2009 tam vystoupili Nightwork, Xindl X, Xavier Baumaxa a Vladimír Mišík. Příprava plochy si ovšem stále žádala velké množství energie a času. Tak se Tomeš rozhodl festival přesunout do parku před mirotickou sokolovnou. Letos tam festival bude podruhé. „Opustit ostrov mě mrzelo, ale opravdu nám to ulehčí velké množství času a práce,“ uznal Tomeš.
Tradiční program v Miroticích nabídne od 4. do 5. srpna Divadlo Kvelb, Báru Hrzánovou, Znouzectnost, Víťu Marčíka, Aleše Hámu nebo slovenskou kapelu Sám sebou. Ale již 3. srpna mohou lidé vyrazit na samostatný koncert Vojtěcha Dyka a kapely D.Y.K., který se uskuteční v letním kině Písek.
„Je to jubilejní 20. ročník, tak jsem to chtěl nějak oslavit. Dyka mám jako umělce velice rád a osobně se na to moc těším. Pro všechny fanoušky je to navíc jediná příležitost za celé prázdniny, kdy budou moct Vojtu s kapelou slyšet v Česku. Koncert jsme ale raději oddělili od festivalu, abychom ho kapacitně a rozpočtově nezatížili,“ vysvětluje.
