Lidé si ke karavanům v kempu postupně přidělali různé přístřešky, které měli do konce roku 2021 odstranit. Snímek je z loňského listopadu.

Lidé si ke karavanům v kempu postupně přidělali různé přístřešky, které měli do konce roku 2021 odstranit. Snímek je z loňského listopadu. | foto: Monika Prokýšková, MF DNES

Většina přístaveb u karavanů v kempu u Orlíka je pryč, u 40 zůstávají

  • 10
Načerno udělané přístřešky u karavanů v kempu Radava odstranilo 160 rekreantů. Další s tím ještě ani nezačali. Ty bude Povodí Vltavy jako majitel areálu řešit individuálně.

Dvou stovek majitelů karavanů se týká nařízení Povodí Vltavy, podle kterého měli odstranit do konce loňského roku načerno postavené přístřešky u svých karavanů v kempu Radava u Orlické nádrže na Písecku.

Tyto přístavby totiž odporují legislativě. Jejich odstranění urychlila loňská novela stavebního zákona a také dva červencové požáry, při nichž shořelo 13 karavanů a sedm osobních aut. Případy se zabývali hasiči i policisté, nakonec je odložili.

V termínu zmizely přístavby od 160 karavanů. Ještě začátkem listopadu přitom někteří rekreanti odhadovali, že odstranění nemůžou do 31. prosince stihnout.

„V kempu jsme vypnuli elektřinu až před Vánocemi, lidé tak mohli přístřešky bourat delší dobu. Druhou věcí byl davový efekt. Původní odpůrci viděli, že ostatní je odstraňují, hodně se o tomto problému mluvilo, a to i v médiích. Uvědomili si, že to Povodí myslí vážně,“ míní vedoucí provozního střediska Povodí Vltavy Libor Peška.

Podnik stále eviduje kolem 40 případů, kdy rekreanti s odstraněním přístřešků ještě ani nezačali. Ty bude řešit individuálně. A jak Peška říká, beze změn zůstávají nejhorší případy, kdy kolem karavanu vyrostly regulérní chaty.

„Lidé zřejmě stále doufají, že to nějak dopadne. Jeden člověk měl u karavanu dokonce zakopanou jímku a přijížděl tam fekální vůz vyvážet splašky. Od začátku roku jsme rozdali pět výpovědí, jednalo se o klienty, kteří nereagovali na dvě naše výzvy,“ popisuje.

Dalším rekreantům bude Povodí Vltavy rozesílat dopis s termínem, do kdy musí černé stavby zbořit. Současně řeší argumenty lidí, proč nemohou požadavku provozovatele kempu vyhovět.

„Uvádí, že je to třeba kvůli stáří nebo pracovním povinnostem. Ale nemůžeme u každého ověřovat, jestli tomu tak opravdu je. Proto po nich vyžadujeme čestná prohlášení. Asi deset lidí tímto způsobem získalo prodloužení termínu do konce února,“ naznačuje Peška.

Odstraněním přístřešků ale pro majitele karavanů akce nekončí. Do dubna musí své karavany ještě postavit na kola. „Nemáme teď zmapováno, kolika lidí se to týká, ale myslím, že ten, kdo zareagoval na naši výzvu k odstranění černé stavby, zareaguje i na podmínku pojízdnosti karavanů,“ doufá Peška.

Přestože se Povodí Vltavy ozývají noví zájemci, kteří by se chtěli rekreovat na Radavě, uvolněná místa už provozovatel obsazovat nebude.

„Kapacita únosná pro přírodu a dostatek pitné vody je už teď na hraně. Dvě stě dvacet karavanů představuje v letní sezoně téměř tisíc lidí,“ ví Peška a dodává, že Povodí Vltavy tvoří studii, která ukáže, jak kemp dál rozvíjet. Podnik řeší podobný problém s černými stavbami ve svých kempech i na Lipně či Slapech.

Kvilda chystá místa pro karavany

Problém s obytnými vozy řešili také na šumavské Kvildě. Tu vzali karavanisté útokem na přelomu roku 2020 a 2021, kdy začala platit vládní nařízení týkající se pandemie covidu.

„Současně ale musely být zavřené hotely, restaurace i infocentrum, a tak nebylo kam si odskočit. Měli jsme po celé Kvildě šest chemických záchodů a stovky až tisíce lidí. Navíc přijelo zhruba 60 obytných aut nebo karavanů,“ připomíná starosta Václav Vostradovský a dodává, že s pravidelnými návštěvníky problém nebyl.

Zájem o dotaci byl velký

Udržet a zvýšit konkurenceschopnost jižních Čech v oblasti cestovního ruchu. To byl mimo jiné cíl dotačního programu Jihočeského kraje zaměřeného na vznik nových a modernizaci současných karavanových stání. Krajský úřad na něj v rozpočtu vyčlenil pět a půl milionu korun. Program současně reagoval na rostoucí popularitu kempování a cestování s obytnými auty či přívěsy v Evropě. K termínu podání dorazilo 27 žádostí o finanční podporu. Vzhledem k tomu, že finanční převis poptávky byl jeden milion korun, projedná Jihočeská centrála cestovního ruchu s vedením kraje možnost vypsání dalšího kola tohoto grantového programu.

Dorazili ale i ti, kteří si obytný vůz nebo karavan narychlo půjčili a nevěděli, jak se chovat v národním parku ani v obci samotné.

Zůstával po nich nepořádek a extrém nastal po Novém roce, kdy odjeli. „Spousta z nich musela obytné vozy vrátit do půjčoven vyčištěné. Řešili to tak, že výlevky lili do chemických záchodů v obci. Protože teploty u nás padají i k minus 20 stupňům, je tomu uzpůsobená i nemrznoucí směs v našich chemických záchodech. Jenže lidé měli ve vozech směs do minus pěti a po vylití do záchodů vše zmrzlo. A firma, která je čistí, s tím nemohla nic udělat. Sháněli jsme jiné a další návštěvníci si neměli kam odskočit,“ upozorňuje Vostradovský.

Letos okolo Silvestra už takový problém nebyl. „Navíc napadlo méně sněhu. Teď už je ho zase hodně a bojujeme o každé místo na parkovišti, abychom ho zvládli uklidit,“ naznačuje Vostradovský.

I Kvilda proto plánuje vylepšení zázemí pro obytné vozy. „Teď jsme skončili pozemkové úpravy a začínáme s územním plánem. Za několik dní se sejdeme se Správou NP Šumava. V centru obce, v areálu bývalé roty, chceme lidem sobytnými vozy nabídnout zázemí,“ informuje Vostradovský.

Projekt počítá zhruba s dvaceti místy, parkovištěm začleněným do zeleně, přípojkami elektřiny a výlevkami na chemické záchody.