Právě intenzivní zarybnění Jordánu způsobuje podle vědců z Biologického centra Akademie věd výrazné zhoršení kvality vody.
„Za takových podmínek není možné dlouhodobě udržet stav vhodný ke koupání. Je tam opravdu o dost více ryb, než by bylo v takovém případě žádoucí,“ vysvětluje vedoucí oddělení ekologie ryb a zooplanktonu Biologického centra Jiří Peterka, který se svým týmem životní podmínky ryb v Jordánu zkoumal.
Podle výsledků posledního výzkumu se průměrné množství obsádky v nádrži pohybuje okolo 600 kilogramů ryb na hektar.
„Přitom podle zkušeností víme, že pokud nesnížíme obsádku pod hranici 30 až 50 kilogramů ryb na hektar, jejich dopad na kvalitu vody je negativní,“ dodává Peterka.
Jako jedno z možných řešení pro vylepšení kvality vody v Jordánu se nabízí odlov ryb.
„Měli jsme v plánu ho udělat už v březnu, jenže jsme museli celou akci posunout kvůli studené vodě na květen a pak na červen. Teplé červnové počasí však vylákalo k vodě spoustu lidí, a tak jsme nakonec odlov za použití elektrických sítí po dohodě s hydrobiology naplánovali až na přelom letošního září a října,“ říká mluvčí táborské radnice Luboš Dvořák.
Na současnou situaci mají podle Peterky vliv i samotní rybáři, kteří přímo ovlivňují druhovou skladbu nádrže a tím pádem i kvalitu vody.
„Vysazují tam vybrané ryby, třeba kapry. Selektivně některé druhy odnášejí a jiné naopak do vody vracejí. Pomohlo by i odlovit nežádoucí druhy, jako je třeba cejn, cejnek nebo plotice,“ podotýká.
Býložravé nebo všežravé ryby se totiž živí zooplanktonem, například perloočkami, které ve vodách likvidují vodní řasy a ty se tak kvůli chybějícímu mezičlánku potravního řetězce ve vodě hromadí. Výsledkem je pak nazelenalá voda, v horším případě vodní květ.
„V nádrži pak citelně chybějí dravé ryby, které by mohly ostatní druhy redukovat, i když podle nově nastavených pravidel by se situace na Jordánu od letoška mohla začít měnit,“ doplňuje Peterka s tím, že pravidla by se měla týkat množství určitých druhů ryb, které si rybáři smí od vody odnést.
Pomoci má srážecí stanice
Jihočeský rybářský svaz je však, co se týče situace v nádrži, v tuto chvíli spíše zdrženlivý.
„V současnosti se k výsledkům ichtyologického průzkumu na Jordánu rybářský svaz jako uživatel revíru nebude vyjadřovat. Bližší informace poskytneme až po plánovaném podzimním odlovu,“ říká předseda jihočeské pobočky Českého rybářského svazu Karel Koranda.
Zástupci radnice ve spolupráci se skupinou vědců mají v plánu udělat celkem čtyři opatření, která povedou k lepší kvalitě vody v Jordánu. Kromě regulace ryb je to také umístění takzvané srážecí stanice fosforu na přítoku.
„Fosfor je příčinou toho, že se tvoří sinice a kazí voda. Projekt jsme nakonec zjednodušili a celá akce nevyjde na deset, ale řádově spíše na miliony korun. Vybrali jsme také jinou lokalitu, kam stanici umístíme. Bude to pod Stoklasnou Lhotou,“ upřesňuje místostarosta Tábora Václav Klecanda.
Dodává, že nyní se zpracovává studie. Zařízení by mohlo být na místě už příští rok, aby se jeho účinky projevily na kvalitě vody už v letní sezoně.
Třetím opatřením pro lepší čistotu je jednat s okolními obcemi na povodí Jordánu, aby se snažily přítoky také zbavovat fosforu. „Z těch větších jsou to Chotoviny či Borotín,“ dodává místostarostka Michaela Petrová s tím, že dohoda nebude snadná, protože se jedná o dost nákladné věci.
A čtvrtým, spíše doplňujícím opatřením by mohly být čeřící věže. Na Jordánu se pak mimo jiné ještě chystá rekonstrukce stavidel, jejichž stav už je nevyhovující a poslední větší opravy se dočkaly po povodních v roce 2002.
