Jako chlapec ze zemědělské rodiny zažil útrapy a pronásledování z dob násilné kolektivizace v 50. letech 20. století. Po sametové revoluci se snažil, aby postižené rodiny mohly opět hospodařit na polnostech, které jim komunisté zabavili. Ve svých snahách byl tak urputný, že se celoživotní zemědělec Jiří Netík starší stal dokonce prvním šéfem agrárníků.
„To byl tenkrát průšvih, vůbec jsem nečekal, že bych se měl stát prezidentem agrární komory. Měl jsem doma děti a hospodářství. Musel jsem v Praze zůstávat o dost častěji, než jsem chtěl. Ročně jsem autem najezdil přes sto tisíc kilometrů,“ vypráví Netík, který vyrůstal na rodinném statku v Týně nad Vltavou na Českobudějovicku.
Nakonec ho odsoudili za to, že koupil kance a údajně si ho chtěl nechat. Buď zaplatí milion korun, nebo půjde sedět. Milion jsme neměli.
