Jelen Vincek uhynul vloni na jaře. Snímek je z roku 2018. | foto: Marek Drha

Šumavského jelena Vincka sledoval obojek 14 let, loni zvíře uhynulo

  • 5
Když mu byly tři roky, uspali ho a nasadili mu telemetrický obojek. Jelen pojmenovaný Vincek nakonec 14 let za pomoci tohoto přístroje posílal informace šumavským správcům, kteří díky tomu mohli zkoumat zvěř na území národního parku. Poslední poslal na podzim.

Vincka poprvé uspali na jaře roku 2005 v obůrce Paště nedaleko Srní. Měl se stát součástí projektu o migraci jelení zvěře v centrální části Šumavy.

Během dvou let rozdali správci obojky deseti jelenům a těm, kteří v národním parku zůstali, je v roce 2007 vyměnili. Jedním z nich byl právě Vincek.

Fotogalerie

„Byl poměrně věrný svým stanovištím a zimu trávil vždy v přezimovací obůrce Paště, na jaře se po jejím otevření bez prodlevy vydával za hraniční hřeben na území Bavorska. Využíval velmi rád především oblasti dnešního bezzásahového území obou národních parků,“ vzpomíná Adam Jirsa ze Správy NP Šumava. Tehdy obojky měnil pěti zbylým jelenům.

V roce 2009 zůstali jen čtyři, za další dva roky už pouze Vincek. Zařízení mu na krku pravidelně měnili, stal se tak nejspíše nejdéle sledovaným jelenem v Evropě.

Naposledy mu obojek vyměnili loni na jaře. „Na začátku listopadu však vyslal signál, který nás informoval o úhynu jelena. Nalezli jsme jej v bezzásahovém území na Prášilsku. Bylo mu přes 17 let,“ vysvětluje Adam Jirsa.

„Vincek nebyl co do stáří výrazným rekordmanem. Z téměř osmi set kusů jelení zvěře, kterou při minulé sezoně na území obou národních parků (NP Šumava a NP Bavorský les - pozn. red.) odlovili, dosáhli tři jedinci patnácti a další tři šestnácti let,“ doplňuje Tomáš Peterka, který má na starost program o jelení zvěři. Ten mapuje populaci a čeští správci Šumavy na něm spolupracují právě se zahraničními kolegy.

Už třetím rokem zjišťují počet jelenů, poměr jejich pohlaví a nakolik jsou si příbuzní. Proto geneticky analyzují vzorky trusu a tkání.

„Během uplynulých dvou předjaří jsme na obou stranách hranice nasadili 72 obojků. Ty zaznamenávají pomocí systému GPS svou pozici a díky zabudované SIM kartě nám data na dálku posílají. Zhruba po dvou letech od nasazení se v předem definovaný čas dokážou rozepnout,“ dodává Peterka.

Projektu pomáhá i 250 rozmístěných fotopastí, které monitorují migraci zvěře a její setkávání.