Žena žaluje českobudějovickou nemocnici.

Žena žaluje českobudějovickou nemocnici. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Žena žaluje nemocnici. Za utrpení, když měli zanedbávat péči o jejího bratra

  • 26
Sporem o to, kdo zavinil utrpení šedesátiletého invalidního důchodce hospitalizovaného v českobudějovické nemocnici, se už potřetí začal zabývat soud. Sestra pacienta žaluje nemocnici o náhradu škody za vlastní trauma, protože zdravotníci léčbu bratra zanedbávali a ona proti tomu nemohla nic dělat.

Její stížnosti podle ní nikdo nebral vážně. Muže nakonec propustili do domácího léčení podle ní v daleko horším stavu a po dvou letech zemřel.

„Nejde mi o odškodnění penězi. Chci jen, aby nemocnice přiznala pochybení. Takových nás je víc, ale nikdo se soudit nechce,“ zdůraznila Jaroslava Žáčková, která původně požadovala symbolickou satisfakci ve výši dvě stě tisíc korun.

Kauza se vleče od dubna 2014, kdy jejího částečně ochrnutého bratra přijalo úrazové oddělení nemocnice se zlomeninou stehenní kosti.

Proleženina a amputace nohy

Žalobkyně tvrdí, že na oddělení bratra nepolohovali ani mu neošetřovali proleženiny, které tam dostal vinou špatného lůžka. Navíc ho na noc na posteli kurtovali a nezabývali se jeho stížnostmi na velké bolesti. Výsledkem byla velká a hluboká proleženina v oblasti bederní páteře.

Jeho stav se po čtyřech dnech natolik zhoršil, že mu zlomenou nohu amputovali a po ní i část nohy druhé, zasažené infekcí. Několik měsíců potom strávil na oddělení pro dlouhodobě nemocné, kde mu ošetřovali také proleženiny. Zemřel v roce 2016.

„Byla jsem u něho v nemocnici každý den. Převlékala ho, dávala mu pít. Stěžoval si, že ho nepolohují a na noc přivazují k posteli. Říkala jsem to sestrám a primáři. Bez výsledku. Napsala jsem stížnost nemocnici, mluvila o tom i s hejtmankou a nakonec podala trestní oznámení na policii. Tam to řešili půl roku. Předtím nechal dělat krajský úřad znalecký posudek. Všechno se to vleklo, až okresní soud řekl, že věc je promlčená. S tím se nechci smířit, i když mi všichni říkají, že takový spor nevyhraju,“ uvedla Žáčková.

Žalobkyni totiž po odvolání dal částečně za pravdu krajský soud a kauzu nároku na odškodnění ve výši sto tisíc korun vrátil zpět soudu okresnímu.

Po poučení od okresního soudce Miroslava Jurmana, že její nárok je chabý na důkazy a řízení může být drahé, musela Žáčková hodinu odpovídat právnímu zástupci nemocnice Jiřímu Jaruškovi na otázky například kolem osobních rodinných poměrů nebo jestli se starala o invalidního bratra dostatečně.

Také zda měla sama někdy psychické problémy. K těmto dotazům měl námitky právní zástupce žalobkyně Vojtěch Vyhnal, ale neuspěl.

„Znalecký posudek uvádí, že o pacienta bylo pečováno standardně a žádné pochybení z něho nevyplývá. V rozhodné době nejsou známy ani žádné stížnosti pacienta,“ uvedl Jarušek.

Advokát zároveň poznamenal, že českobudějovickou nemocnicí projdou desetitisíce pacientů, z čehož logicky vyplývá, že ne všichni musí být s péčí spokojeni. V tomto případě ale podle něj chybí přímé důkazy.

Několikahodinové jednání nakonec soudce Jurman odročil na září. Na příští jednání chce předvolat některé pracovníky nemocnice. Zároveň upozornil strany, že nárok na odškodnění je zatím chabě podložený důkazy o tom, že žena utrpěla psychickou újmu.

Jaroslava Žáčková přitom už na počátku popsala, jak se o bratra, který byl od šestnácti let po úraze na invalidním vozíku, denně starala a byl to pro ni nejbližší člověk. Jeho smrt na konci roku 2016 proto nesla těžce, podobně jako jeho strádání při léčbě v nemocnici.