Pondělí 13. července 2020, svátek má Markéta
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 13. července 2020 Markéta

Tábor má vše, co vyhovuje mé romantické povaze, líčí historik

  9:09aktualizováno  9:09
Historik Husitského muzea Zdeněk Vybíral vydal knihu osudů legionáře Václava Trešla. Jeho profesním krédem je podávat dějiny srozumitelně, aby si z nich lidé mohli vzít ponaučení. Nechybělo ale málo, aby se rodák ze Zlína věnoval práci s elektrickým proudem.

„Je potřeba, aby historik podával dějiny tak, aby jim lidé rozuměli,“ říká Zdeněk Vybíral, historik Husitského muzea v Táboře. | foto: Petr Lundák, MF DNES

Ať si připadáme významní, anebo obyčejní, každým okamžikem své existence píšeme příběh do mozaiky dějin.

To mě napadlo, když jsem dočetl knižní novinku Kronika mojí velké války. Na základě objevených deníkových záznamů obyčejného člověka, jenž se ocitl ve víru první světové války, ji k vydání připravil Zdeněk Vybíral, historik Husitského muzea v Táboře. Díky jeho invenčnímu přístupu se příběh čte jedním dechem a čtenář se při tom dozví tolik historických faktů, že se stane tak trochu odborníkem na danou dějinnou etapu.

Asi nejsem jediný, kdo se Zdeňka Vybírala zeptal, proč všichni historikové nevytvářejí své publikace právě tímto způsobem. S úsměvem odpověděl: „Hned se mi vybavují slova mého profesora Václava Bůžka, nynějšího ředitele Historického ústavu Jihočeské univerzity. Nám studentům říkával: Historie je především věda, a tudíž by se měla psát vědecky. Myslím, že je to naprosto legitimní postoj. Ale zároveň je věcí vkusu a vnitřního naladění každého profesionálního historika, jakým způsobem o historii píše. Mně více vyhovuje literární přístup. Souhlasím s antickým dějepiscem Hérodotem, že historik by měl vyprávět.“

Otec z něj chtěl mít řidiče kamionu

Když historik vypráví literární formou, je v mnohem obtížnější pozici než běžný spisovatel. Ten si totiž může leccos přimyslet, aby děj získal patřičnou napínavost.

„Zato literárně tvořící historik smí pracovat jen s ověřitelnými fakty. Ta někdy bývají ukryta v pramenech mezi řádky. Aby je odhalil, musí velice dobře rozumět dané době. Teprve pak se mu začnou zobrazovat příběhy tehdejších lidí v autentické podobě. Když zrekonstruujeme příběhy dávno mrtvých lidí, vdechneme jim nový život. Právě to mě na historii nejvíc baví.“

Zdeněk Vybíral (47 let)

Historik, kurátor, vedoucí historického oddělení a zástupce ředitele pro vědu a výzkum Husitského muzea v Táboře. Narodil se 25. září 1971 ve Zlíně, pochází z Tlumačova. Na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích absolvoval obor český jazyk a dějepis. Současně vystudoval na této univerzitě obor kulturních dějin. Od roku 1998 pracuje v Husitském muzeu. Bydlí v Táboře, je ženatý, s manželkou Evou má tři děti – Annu (20 let), Marka (18) a Davida (8). Vydal řadu publikací, například tituly Bitva u Moháče (2008), Jan Žižka (2014) nebo Jan Hus (2015). Dosud poslední knižní počin, který představil čtenářské obci, se jmenuje Kronika mojí velké války. Kniha vyšla v nakladatelství Euromedia, ilustracemi ji doplnil výtvarník Václav Šlajch.

Bylo by s podivem, kdyby člověk, který druhým přibližuje historii pomocí příběhů, neměl sám svou zajímavou story. A protože se o životě současných historiků píše jen výjimečně, pojďme si příběh Zdeňka Vybírala vyprávět.

Narodil se ve Zlíně, dětství a mládí prožil v městysi Tlumačov. „Pocházím z rodu dělníků a řemeslníků. Když jsem byl malý, můj otec snil o tom, že se budu živit jako řidič kamionu. Mně ale svět motorismu neoslovoval a místo toho jsem si v jednom kuse četl. Nejraději jsem měl knihy Miloše Kratochvíla, Vojtěcha Zamarovského a Ludvíka Součka, našich popularizátorů historie. Jakmile mě zaujal nějaký příběh, sám jsem si vyhledával další fakta.“

Jeho zájem se brzy začal projevovat i ve škole. Učitelka dějepisu ale byla zoufalá. „Když mě vyvolala, zodpověděl jsem její otázku a pak jsem měl tendenci vyprávět, jak to bylo dál. Vykládal jsem nejen učivo dalších hodin, ale i dalších ročníků dějepisu. Učitelka mě pak raději nevyvolávala vůbec, aby měla prostor pro svůj výklad.“

Z dnešního pohledu byl přímo nastartován pro dráhu historika, ale nescházelo mnoho a pracoval by s elektrickým proudem. „Na gymnáziu v Otrokovicích nás ve třetím ročníku rozdělili do skupin zaměřených na budoucí profese. Kupodivu tam neměli žádnou skupinu humanitního zaměření a já se dostal mezi elektrotechniky. Když s námi výchovní poradci řešili přihlášky na vysoké školy, všechno směřovalo k tomu, že půjdu na elektrotechnickou fakultu.“

V roce 1998 nastoupil do muzea

Jeho stále větší láskou ale byla historie, jen netušil, jak se k ní profesně dostat. „Kamarád mi poradil, abych dějepis vyučoval, když o něm tak rád vyprávím. Zároveň mi řekl, že nejsnadněji se člověk dostane na Pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích, kde berou každého. Byla to však jen fáma. Měli tam laťku nastavenou vysoko a přijímali jen jednoho z šesti uchazečů. A tím šťastným jsem se stal právě já. Vůbec toho nelituji.“

Dva roky nato se utvořila Jihočeská univerzita a Zdeněk Vybíral si přibral další studium – pětiletý obor kulturních dějin. Jeho vyučujícími byl již zmíněný profesor Václav Bůžek a také docentka Dagmar Blümlová. Ti ho nejvíce ovlivnili. Po absolvování školy vyučoval dějiny na katedře cestovního ruchu, která v té době sídlila v Táboře. A pak přišla nabídka, která se prostě nedala odmítnout. V roce 1998 nastoupil do Husitského muzea.

„Trvale jsem zakotvil v Táboře a měl jsem k tomu několik dobrých důvodů. Jednak jsem se v něm oženil, mám tam zaměstnání, které mě baví, a město se mi velice líbí. Nacházím v něm všechno, co vyhovuje mé romantické povaze. Malebná zákoutí, přírodu v blízkém okolí a slavnou husitskou minulost. Každá generace našeho národa si ji znovu objevuje a utváří si k ní vztah. Klidně by mohlo vzniknout rčení: Řekni mi, co si myslíš o husitství, a já ti řeknu, jaký jsi Čech.“

Zdeněk Vybíral působí v Husitském muzeu jako vedoucí historického oddělení a zástupce ředitele pro vědu a výzkum. Dál rozvíjí filozofii muzea, která si dala za cíl propagovat nejen husitství jako takové, ale i husitské tradice v moderních dějinách národa.

Historik by měl podával dějiny tak, aby jim lidé rozuměli

„Z nejzajímavějších projektů bych rád jmenoval vybudování expozice Husité, která slouží jako interaktivní učebnice dějepisu pro veřejnost, dále jubilejní expozice věnované Janu Žižkovi, Janu Husovi, bitvě u Zborova a letošnímu stoletému výročí novodobé české státnosti. Potěšující je, že o výstavy projevují zájem i mladí lidé. V současnosti je Husitské muzeum hodnoceno jako jedno z nejlepších v republice v oblasti muzejní didaktiky a zpřístupňování historických témat mládeži.“

Do badatelského záběru Zdeňka Vybírala patří kulturní dějiny českého pozdního středověku a raného novověku, osmanská expanze do střední Evropy a rovněž moderní dějiny Ruska. Vedle toho hojně publikuje. Zatím poslední vydanou knihou, na které se podílel, je zpracování deníků jihočeského legionáře Václava Trešla s názvem Kronika mojí velké války.

„Kniha má podtitul Skutečný příběh člověka v nelidské době. Jedná se o upřímné vyprávění člověka, kterého vtáhly dějiny do svého soukolí. Václav Trešl byl zedník z Myslkovic, namluvil si dívku ze sousední vsi a náhle začala první světová válka. Mařenka mu stačila dát jedinou hubičku a pak ho viděla až za šest let, když se vrátil z legií. Mezitím mu mnohokrát šlo o život, byl přímým účastníkem společenských zvratů a po celou dobu si psal deník, aby jeho budoucí žena věděla, co v odloučení prožil,“ prozrazuje táborský historik.

Přitažlivá forma příběhu má však mnohem hlubší význam než jen snahu o vtažení čtenáře do děje. „Jedním z poslání historiků je na základě dějinných podobností odhalovat kořeny blížícího se nebezpečí. Myslím si, že právě v současnosti nám civilizační nebezpečí hrozí, ale zatím ještě máme šanci ho zažehnat. Vnímavý čtenář tuto hrozbu objeví i v paralelách některých částí příběhu Václava Trešla. Proto je třeba, aby historik podával dějiny tak, aby jim lidé rozuměli,“ říká Zdeněk Vybíral.

Autor:
  • Nejčtenější

Jela směrem k zoo. Na přejezdu u Hluboké ji rozdrtil rychlík

Na železničním přejezdu nedaleko Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku se dnes v podvečer srazil vlak a osobní auto,...

Policisté po nehodě hledali dítě. Muž s ženou se neshodli, zda s nimi jelo

U vážné dopravní nehody zasahovali policisté a hasiči v Rožmberku nad Vltavou. Přivolali je vodáci, kteří při splouvání...

Kamarádi z Prahy si na Šumavě postavili dvojdomek. Byla to skvělá volba

Od dětství milují Šumavu, kde si pořídili víkendový byt. Pracovní povinnosti držely ale celou rodinu v Praze. Roky...

Svlékl montérky a skočil do rybníka, aby vytáhl seniora z potopeného vozu

Obyvatel Budíškovic na Dačicku v úterý dopoledne pracoval v klidu na zahradě. Najednou ovšem zaslechl, jak někdo jakoby...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Při zápasech Motoru budou čepovat dva pivovary. Budvar opustí stadion

Více než dva měsíce před startem hokejové extraligy je jasné, že u zápasů českobudějovického Motoru budou dva pivovary....

Snažím se naučit mít jizvy po popálení ráda, říká Týnuš Třešničková

Premium Byl to okamžik. Vteřina, v níž ji ožehly plameny. Vlasy, krk, ruce, obličej... Ten krásný obličej, který ji živí. Jedna...

Největší slabiny ojetých dodávek. Přinášíme přehled nejporuchovějších vozů

Premium Dodávky byly stvořeny pro práci. Najedou mnohem více kilometrů než osobní auta, a to v náročných podmínkách. Ne všechna...

VELKÝ TEST ZOO: přehled cen, zvířat i atrakcí. Přijeďte, pomůžete!

Premium Mají otevřeno 365 dní v roce, ať praží slunce, nebo se žení čerti. Na několik týdnů je zavřel až koronavirus. Chcete...

  • Další z rubriky

Bagr narušil kořeny stromů u vědecké knihovny v Českých Budějovicích

Dělníci při modernizaci Jihočeské vědecké knihovny poškodili bagrem kořeny vzrostlých stromů podél stezky u Malše....

Prach a hluk. Kvůli stavbě D3 jezdí ulicemi i 65 nákladních aut za hodinu

Část obyvatel okrajových čtvrtí Českých Budějovic obtěžují nákladní auta ze staveniště obchvatu krajského města. Pro...

Rozsudky musí být srozumitelnější, říká nová předsedkyně krajského soudu

Martina Flanderová řídila několik okresních soudů na jihu Čech a nyní se stala předsedkyní Krajského soudu v Českých...

Třeboňské lázně plánují wellness svět s bazény a saunami za 200 milionů

U třeboňských Lázní Aurora vyroste bazénový komplex a saunový svět. Stavět by se mohlo už na podzim. „Je to pro nás...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Nejjasnější kometa za třináct let. Na obloze ji uvidíte i bez dalekohledu

Oficiálně se jmenuje C/2020 F3, ale má také civilnější pojmenování Neowise. Po dlouhé době je to tak jasná kometa, že...

Maďarka tvrdí, že nemůže pracovat, protože je příliš sexy

Plastiky dvaadvacetiletou Barbie Barbaru Lunu Siposovou z Maďarska stály v přepočtu přes tři miliony korun. Nyní nemůže...

Výpovědi už se nevyhnete. Nový zákoník práce přinese i spravedlivější dovolenou

Premium Poslední velká novela zákoníku práce za uplynulých devět let začne z podstatné části platit od začátku příštího roku, v...

Úspěšný šéf Škody po pěti letech náhle končí, prohrál boj o moc

Mladoboleslavská Škoda Auto oznámila, že Bernhard Maier po téměř pěti letech v čele společnosti opustí k 31. červenci...

Snažím se naučit mít jizvy po popálení ráda, říká Týnuš Třešničková

Premium Byl to okamžik. Vteřina, v níž ji ožehly plameny. Vlasy, krk, ruce, obličej... Ten krásný obličej, který ji živí. Jedna...