Prase divoké | foto: Shutterstock

Odlovů divokých prasat ubylo, víc se střílejí jeleni a daňci

  • 0
Už jen několik týdnů zbývá do začátku prvních honů, ale myslivci jsou aktivní po většinu roku. Jen za loňskou sezonu, která byla vymezená 1. dubnem 2022 a letošním 31. březnem, ulovili přes 189 tisíc kusů zvěře, což je meziročně o 3,2 tisíce kusů více. Nejčastěji střelili pernatou zvěř, tedy kachny či bažanty, daří se jim regulovat počty černé zvěře.

V konečném součtu se Jihočeský kraj podle statistiků podílel v porovnání s ostatními regiony na celkovém množství odstřelené zvěře nejvíce, a to necelou pětinou. Nejvíce musejí myslivci snižovat počty černé zvěře, tedy divokých prasat.

„Čísla máme o něco nižší než v minulém roce, ale pořád je to černá zvěř. Poslední dobou se nám regulace celkem daří, protože jsme letos nastříleli o poznání méně kusů. Kdybychom to nestíhali, měli bychom i nadále vysoká čísla,“ vysvětluje jednatel českobudějovického okresního mysliveckého spolku (OMS) Pavel Pletka. A dodává, že i tak je divokých prasat v regionu stále hodně.

Za pravdu mu dávají i statistiky, podle nichž za minulou sezonu na území kraje myslivci odstřelili téměř 23,5 tisíce prasat, zatímco o rok dřív to bylo necelých 29 tisíc kusů. „Vůbec se nedivím, že prasata z lesů mizí. Je to podle mě hlavně díky zástřelnému, které se zavedlo kvůli africkému moru prasat. Střílely se tak i bachyně, což se běžně nedělá,“ myslí si předsedkyně strakonického OMS Hana Hejduková.

Všímá si také toho, že nejvíc škod v lesích mají v uplynulých letech na svědomí hlavně daňci, kteří okusují mladé stromky. Problémy s nimi potvrzuje také Pletka, podle něhož daňci spásají i úrodu na polích.

„Přemnožili se nám hlavně v okolí Trhových Svinů. Kromě polí škodí rovněž na mladých porostech vytloukáním paroží. Škody však dělají i prasata, která se kvůli používání chemie na polích přesunula hlavně na louky,“ doplňuje Pletka.

Právě daňků a také jelenů odstřelili myslivci v celém Česku v uplynulé sezoně rekordní množství. V Jihočeském kraji například odlovili 2 701 kusů. „Možná se to číslo zdá poměrně velké, ale na rozlohu našeho kraje to není až tak moc. Navíc velká část pochází z chovů v oborách. Spíše si ale všímáme, že se nám dostávají do nižších poloh, což je způsobené přítomností vlka. Najednou tu máme jeleny v místech, kde je nikdo nepamatuje,“ přidává Hejduková zajímavost.

Přibývá mladých myslivců i vandalů

Zároveň si také všímá většího počtu zájemců o myslivost. Jen do letošního kurzu se na Strakonicku přihlásilo 31 nových uchazečů o členství ve spolku, což je téměř třikrát více než v předchozích letech.

„Zájem skutečně roste a je to dobře, protože věkový průměr základny se neustále zvyšoval. Máme tu řadu kolegů ve věku, kdy raději zůstanou doma, než aby vyrazili na naháňku. Jsou to i členové, kteří kvůli zdravotnímu stavu přišli o zbrojní průkaz,“ doplňuje.

Jihočeští myslivci se ale v posledních letech potýkají také s dvojicí závažných nemocí, které se mezi zvěří šíří, a to Aujeszkyho chorobou připomínající vzteklinu a napadající psy.

„Druhá z nich je papilomatóza, která postihuje srnčí zvěř a způsobuje jim nádory na kůži. Poprvé se objevila na Jindřichohradecku před patnácti roky, ale na Budějovicku už ji máme běžně. Pokud na takový nakažený kus narazíme, musíme jej vždy zlikvidovat, protože nemoc se šíří pouhým dotykem,“ říká Pletka.

Současně také upozorňuje, že se myslivci stále častěji potkávají s poškozováním posedů. Například v okolí Černé v Pošumaví na Krumlovsku na začátku srpna někdo podřízl hned čtyři.

„Také se nám to stává a je to asi to nejhorší, co může člověk udělat, protože při následném pádu hrozí vážný úraz. To už je lepší celý posed pokácet. Příčinou takového jednání jsou hlavně sousedské spory, ale může to být i nenávist vůči myslivcům. Vždy je to ale lokální záležitost,“ vysvětluje.

27. března 2023