Čtyřiatřicetiletý Josef Janda z Plané nad Lužnicí jezdí na kole denně do práce, aktivně tak tráví i dovolené. Nejraději jezdí po cyklostezkách, ty však podle něj obvykle ústí do ztracena nebo se na ně špatně dostává.
„Nebezpečné je napojení třeba na stezku v Průmyslové ulici v Plané nad Lužnicí mezi Madetou a Silonem. Když jedu po silnici a chci na stezku, která ale vede podél levé strany, tak musím celou silnici přejet. Následně je stezka dlouhá jen sto metrů a je nutné se vrátit zpět na silnici a znovu ji přejíždět, tentokrát zleva doprava,“ stěžuje si Janda.
Takových případů se najde napříč Jihočeským krajem víc. Obce sice investují do jednotlivých úseků cyklostezek, ale ty pak čekají na další napojení i několik let. Proces zdržují výkupy pozemků, složitý terén nebo čekání na dotační peníze.
V jižních Čechách mohou cyklisté využít na 4 500 kilometrů cest značených pomocí žlutých ukazatelů. Jihočeský kraj patří k místům s nejrozšířenější sítí těchto tras. Na druhou stranu tu vede jen zhruba 70 kilometrů asfaltových cyklostezek mimo města. Kupříkladu v Karlovarském kraji se lidé projedou po 189 kilometrech cyklostezek, v Pardubickém to je 142 kilometrů.
„Ani na Třeboňsku, kam jezdí turisté na kola, cyklostezky moc nenajdete, jedině na trase od Třeboně k odbočce do Nové Hlíny. Lidé tam sice jezdí ze zvyku, ale jinde jsou na cyklisty připravenější než u nás,“ myslí si Jan Vlášek, ředitel Nadace jihočeské cyklostezky.
Podle něj je nejnutnější vyřešit bezpečné průjezdy skrz města. „Například České Budějovice nemají pořádné napojení na západní a východní periferii. Na jižní by teď měla zlepšit situaci lávka přes Vltavu u Meteoru. Obdobná situace platí i pro Strakonice, Český Krumlov nebo menší města, jako je Milevsko,“ vysvětlil Vlášek.
Dva miliony ročně z kraje
Cyklostezky si na svém území platí obce. Kraj na jejich stavbu nepřispívá. „Vyčleňujeme finanční prostředky na doprovodnou infrastrukturu, například kolostavy, přístřešky a cyklomapy. V loňském i letošním roce to byly vždy dva miliony korun,“ upřesnil vedoucí krajského odboru dopravy Jiří Klása.
Na dokončení a propojení čekají i mimoměstské trasy, jako je údolí Vltavy pod Lipnem přes Český Krumlov na České Budějovice, ale i sever Vltavotýnska. Projektuje se nyní úsek mezi obcemi Branišov - Dubné - Jankov, stejně jako část budoucí Zlaté stezky z Vimperku směrem na Čkyni nebo vedlejší linie Vltavské cyklistické cesty podél Malše přes Římov a Velešín. Jejich výstavba ale potrvá až několik let.
Od loňského podzimu se mohou vydat cyklisté po stezce podél silnice ze Zlivi směrem na Munice a Hlubokou nad Vltavou. Je to kilometr a půl dlouhý úsek, jenž stál 17 milionů korun. Podle starosty Zlivi za tak vysokou cenu mohou stavební práce, které samotné stavbě cyklostezky předcházely.
„Museli jsme dělat nová stavidla pro rybáře, dělala se přeložka optických kabelů, nový vodovod. V současné době ale žádáme o dotaci z IROP, ta by uhradila z celkové částky přibližně devět milionů,“ přiblížil Jiří Štabrňák.
Na Lipensku už letos mohou turisté projíždět bez obav z automobilové dopravy po cyklostezce mezi Jenišovem a Horní Planou. „Původně tudy vedla cyklotrasa a překlopili jsme ji na stezku. Stavba stála 13 milionů korun, 85 procent uhradila státní dotace a zbytek naše obec,“ přiblížil starosta Horní Plané Jiří Hůlka.
Úsek měří 1,6 kilometru a má být součástí magistrály propojující celé území Šumavy od Železné Rudy do Vyššího Brodu. Další část z Jenišova má pokračovat z Hůrky přes hráz v Černé v Pošumaví, kde má obec k této části již stavební povolení, ale shání peníze.
Elektrokola získávají na oblibě
Hitem v cyklistice se v posledních letech stala elektrokola. Jihočeský kraj třetím rokem provozuje půjčovny. Cílem je zpřístupnit sport starším nebo méně pohyblivým lidem.
Celkově v létě bude fungovat 54 půjčoven, zatím si lidé mohou půjčovat „krajská“ elektrokola v informačních centrech v Nových Hradech, Trhových Svinech, Borovanech, Nové Bystřici, Suchdole nad Lužnicí a Jindřichově Hradci. Letos mají vzniknout půjčovny ještě na dalších šesti místech - v Hluboké nad Vltavou, Písku, Vodňanech, Zvíkovském Podhradí, Bechyni a Deštné.
„Celodenní zapůjčení vyjde člověka staršího 55 let na 150 korun, ostatní platí 250 korun. V ceně je mapa s popisem tras, GPS navigace, zámek a v případě potřeby vzpomínkový e-mail se záznamem absolvované trasy z paměti GPS,“ shrnula Petra Štíchová z Jihočeské centrály cestovního ruchu.
Za všechna elektrokola dal kraj 1,7 milionu korun. Zájemci mohou po celém regionu využít i řadu soukromých půjčoven kol a elektrokol.
