V Jihočeském kraji se první nakažený koronavirem objevil až měsíc poté, co se nemoc dostala do České republiky. Tím prvním na jihu Čech byl muž středního věku, který pracovně pobýval v Německu. Jihočeští hygienici jeho nákazu potvrdili 12. března 2020, v té době již na celém území Česka stonalo s covidem 94 lidí.
Za necelý týden se počet nakažených v kraji zvýšil na 13, vedení kraje začalo zřizovat bezplatné linky pro seniory a otvírat testovací místa. První vlna pandemie sílila.
V následujících dvou letech postihly kraj další čtyři vlny. Celkově se při nich nakazil necelý čtvrtmilion lidí a zemřelo jich přes 2 300. Nejvíce pozitivních případů zaznamenali hygienici na Českobudějovicku, a to více než 77 tisíc. V ostatních okresech jejich počet nepřesáhl 40 tisíc. Nejméně jich bylo na Prachaticku, necelých 19 tisíc případů.
„Bylo to náročné a zdlouhavé, jak organizačně, tak pro psychiku zdravotníků. Museli jsme bojovat se syndromy vyhoření,“ konstatoval ředitel jindřichohradecké nemocnice Vít Lorenc.
I přes tyto obtíže, hrozivé počty nakažených a celkovou beznaděj se oslovení ředitelé jihočeských nemocnic shodují, že pandemie přinesla i několik pozitiv a cenné zkušenosti, z kterých mohou zdravotnická zařízení čerpat i do budoucna.
Mladí lékaři získali cenné zkušenosti
V táborské nemocnici vyzdvihují, že kvůli pandemii museli reagovat na stále se měnící situaci, což prověřilo práci s personálem i technickým zázemím nemocnice.
„Každá fáze pandemie byla jiná a každá vlna měla svá specifika. Nejprve to byl všeobecný strach o nedostatek personálu a zdrojů, postupně přibývaly jistoty i zkušenosti. Vše se řešilo za pochodu a bylo nutné rychle reagovat,“ uvedl ředitel Ivo Houška.
Shodně šéfové nemocnic nahlížejí na nutnost přesouvání personálu z jednoho oddělení na druhé tak, aby byla nemocnice schopna co nejúčinnějšího provozu. „Pozitivní bylo, že lékaři a sestry pracovali s pacienty, kteří jim normálně nenáleží. Covid léčili neurologové i gynekologové,“ přiblížil Tomáš Fiala, ředitel strakonické nemocnice.
To potvrdil i Lorenc a podotkl, že nucené přesuny zdravotníkům umožnily, aby se obeznámili s činnostmi, které do té doby nedělali, což jim značně rozšířilo obzory. „Vychovalo to novou generaci mladých lékařů. Ti získali spoustu cenných zkušeností,“ konstatoval.
S tím souvisí nutnost mezioborové spolupráce, která do jisté míry přispěla k utužení vztahů nemocničního personálu. „Zaměstnanci si vzájemně pomáhali a poznali tak i jinou práci, díky tomu získali přesah za svoji specializaci a docenili práci jiných oddělení,“ řekl ředitel písecké nemocnice Jiří Holan.
Užitečnou zkušeností pro nemocnice byla i spolupráce s četnými dobrovolníky a nezávislými organizacemi, které se do boje s covidem zapojily. „Pandemická situace vyburcovala komunitu, pomáhali nám dobrovolní hasiči, zdravotnické školy, jednotlivci i organizace, jako například Červený kříž,“ vypočítal Lorenc. Holan pak dodal, že taková podpora byla důležitá především pro psychický stav lékařů, kteří díky ní viděli smysluplnost své práce.
„Sílu podzimní vlny ovlivňuje mnoho faktorů“
Nápor pacientů při pandemii značně prověřil organizační strukturu a kapacity nemocnic. Některé to zvládly bez potíží, pro jiné to znamenalo jisté komplikace, které je do budoucna nutné vyřešit. „Pandemie ukázala limity našeho infekčního oddělení, které jsme museli provizorně rozšířit, nyní plánujeme jeho dostavbu,“ sdělil Houška.
Posledním pozitivem pak je, že přes veškeré potíže, jimž musely nemocnice při pandemii čelit, nedošlo k jejich finanční újmě. Může za to zejména dostatečná podpora státu a ochota pojišťoven hradit léčebné výdaje nakažených, nicméně to ovlivnily i jiné faktory.
„Náklady nemocnice se dost snížily, například nebylo potřeba nakupovat drahé endoprotézy, protože ortopedické zákroky se odkládaly,“ doplnil Holan.
V současnosti je na jihu Čech potvrzeno 864 nakažených, to se z krátkodobého hlediska sice zdá jako výrazný pokles, z meziročních srovnání ale vyplývá, že počet nakažených před létem je shodný s minulými roky.
Ředitelka krajské hygienické stanice Kvetoslava Kotrbová upozorňuje, že budoucí čísla z toho vyvozovat nelze.
„Zářijovou situaci si netroufám odhadnout. Sílu a příchod podzimní vlny ovlivňuje mnoho faktorů, jako je síla a výdrž kolektivní imunity, která vyplývá z očkování a prodělání nemoci. Také záleží, zda virus zůstane stejný, nebo se objeví nová varianta, na niž by naše imunita nebyla připravená,“ vysvětlila Kotrbová.
