Otáčivé hlediště vytvořil Joan Brehms před 60 lety, dnešní podobu zavrhl

  9:37aktualizováno  9:37
Před šedesáti lety se diváci poprvé povozili na malém otáčivém hledišti v Českém Krumlově. Dnes je to nejznámější česká divadelní scéna pod širým nebem. Tvůrcem točny byl Joan Brehms, scénograf, grafik a divadelní architekt lotyšského původu. Do Československa se dostal v roce 1945 s Rudou armádou.

Scénograf Joan Brehms na snímku Michala Tůmy z roku 1983. | foto: Michal Tůma

Renesanční člověk. Tohle spojení na něj sedělo přesně. Architekt, scénograf, malíř, grafik, nepřehlédnutelná osobnost, zkušený umělec. Dnes znají Jihočeši Joana Brehmse (1907-1995) jen jako otce českokrumlovské točny.

Už před svým příchodem do Československa byl však známým scénografem. Jeho dramatický životní příběh a dílo mapuje aktuální výstava v krumlovských klášterech.

Narodil se 5. července 1907 do rodiny lékaře v lotyšské Libavě. Vyrůstal ve výstavním bytovém domě ve stylu cihlové gotiky.

Fotogalerie

Během první světové války Lotyšskem prochází východní fronta. S otcem se tak synek ocitá na ruské frontě ve vojenském lazaretu. V roce 1917 se rodina přesouvá do Petrohradu, kde propuká Říjnová revoluce. Na Marsově poli malý Joan dokonce vidí samotného Lenina. Před bolševiky Brehmsovi utíkají do Finska a po vytvoření Lotyšské republiky v listopadu 1918 se vracejí do Libavy.

„Tam vystuduje Brehms gymnázium a už během střední školy se věnuje divadlu. Vysokoškolská studia stráví v Německu, dochází na dějiny umění v Jeně a sochařství v Erfurtu. Je výrazně ovlivněn bauhausem. Již na sklonku roku 1926 je uvedena první inscenace, na jejíž výpravě spolupracuje,“ líčí autor aktuální výstavy Vojtěch Poláček z Národního muzea.

V roce 1928 zakládá v Libavě studentský divadelní spolek. Na přelomu 20. a 30. let už působí jako scénograf v Německé činohře v Rize. Následuje řada německých divadel ve Vratislavi, Břehu, Brandeburgu, stává se krátce i šéfem Městského divadla Bydhošti a vedoucím výpravy ve Státním divadle v Gdaňsku.

„Na podzim 1944 jsou zavřena divadla a Brehms je poslán na nucené práce do Berlína. Později pracuje na Slovensku. Po příchodu Rudé armády se k ní přihlásí jako překladatel. Spolu s ní pak doputuje do jižních Čech, kde se usídlí na zbylých padesát let svého života,“ popisuje Poláček.

Do Jihočeského divadla nastoupil nejprve jako dělník

Hned v roce 1945 nastupuje do Jihočeského divadla. Nejprve jako dělník, záhy je z něj už šéf výpravy a scénograf. V roce 1946 si píše do deníku: „Mám jenom jedno přání, nechat mne pracovat jako svobodný umělec v Československé republice, která mi dala nový domov.“

Teprve zde naplno rozvíjí své umělecké schopnosti. Tíhne k neobvyklým prostorovým nápadům, rád narušuje tradiční uspořádání kamenných divadel. S oblibou klade hledištní sekci na jeviště. Opakovaně používá točnu. Díky ní rychle mění jednotlivá prostředí.

Podílí se na inscenacích v mimodivadelním prostředí. Dnes se označují termínem site-specific projekty. Jeho výpravy sledují lidé na loukách, na schodech sokolovny nebo ve staré fabrice. Spolu s Karlem Konstantinem vymýšlí v roce 1947 ideu Jihočeského divadelního festivalu. Představení se odehrávají v zahradě, na schodišti fontány i v maškarním sále českokrumlovského zámku.

První podoba otáčivého hlediště v roce 1958.

První podoba otáčivého hlediště v roce 1958.

Dne 9. června 1958 se před letohrádkem Bellaria odehrává netradiční pokus pod vedením Joana Brehmse. Šedesát diváků sleduje hru Ztracená tvář z malé točny. V podstatě nic nového. Už Da Vinci použil poprvé točnu v roce 1490 při milánské slavnosti na počest Isabelly Aragonské.

Ale „jihočeský Leonardo“ je před 60 lety u nás první a začíná psát historii otáčivého hlediště v Českém Krumlově.

O rok později už je na stejném místě scéna pro 400 diváků. Pohánějí ji vojáci i dobrovolníci. Před hledištěm inscenuje režisér Otto Haas s Brehmsem Jiráskovu Lucernu. Z původních tří představení je nakonec třiadvacet a zhlédne je celkem 9 373 diváků. Za rok hlediště rozšiřuje kapacitu na 550 míst. Je zabudované do země a poháněné elektromotorem.

Scénograf Joan Brehms při stavbě hlediště v roce 1959.

Scénograf Joan Brehms při stavbě hlediště v roce 1959.

„Brehms celý život vytrvale usiloval o překonání omezujícího kukátkového divadla, o přiblížení se k novému jednotnému prostoru, o překonání rozděleného prostoru a vztahu tak, aby odpovídal našemu dnešnímu vícedimenzionálnímu vidění, slyšení a chápání života,“ podotýká Jiří Šesták, senátor a bývalý ředitel Jihočeského divadla.

Brehms však vždycky dbal na to, aby hlediště citlivě zapadalo do unikátní barokní zahrady. To se ale s přestavbou točny v letech 1988 až 1993 nepodařilo. Čtvrté, 650tunové hlediště pro 644 diváků Brehms odsoudil a nehlásil se k němu.

Přesunout za zahradu?

Kvůli této konstrukci trvají dlouhé roky i spory o umístění hlediště v zahradě. Na stole se tak nedávno objevil projekt polydimenzionálního hlediště v přírodě, které Brehms původně navrhl pro Mexiko. Nejen že se točí, ale dokáže i měnit podobu a vytvářet komorní scénu uvnitř. Stát by mohlo v novém divadelním traktu zámecké zahrady. Vše ale ukáže až architektonická soutěž.

Joan Brehms ale není jen autorem proslulé točny. V roce 1962 navrhl novou divadelní budovu pro České Budějovice na Mariánském náměstí. Dokonce se tam už položil základní kámen, lidé přispívali do sbírky jako na Národní divadlo, šly k zemi i tamní domy. Tím vše ale skončilo, dnes je tam jen parkoviště. O stavbě této budovy na Mariánském náměstí se ale opět začíná mluvit. Mohla by sloužit nejen hercům, ale i Jihočeské filharmonii.

Pro nádvoří hradu Karlštejn uskutečnil Brehms kyvadlové hlediště. Jak využít netradiční prostory, dokázal třeba v roce 1965 v budějovické rajské zahradě dominikánského kláštera. Po celé léto se tam u příležitosti 700. výročí založení města hrála na kruhové scéně inscenace Filip Španělský.

Angažoval se ale i v obnově památek. „Na počátku 60. let inicioval obnovení a zprovoznění po desetiletích nefunkčnosti zámecké barokní divadlo v Českém Krumlově, aby pak dále v rámci svých možností bojoval za jeho záchranu,“ upozorňuje fotografka Dana Vitásková.

Spoustu vzpomínek má na Brehmse i fotograf Michal Tůma. Scénograf byl jeho otčímem.

„Pokud nebyl Žeňka, jak jsme Joanovi říkali, v divadle či někde mimo domov, tak byl každý večer u nás doma koncert klasické hudby. Beethoven, Dvořák, Sibelius, Brahms, Čajkovskij a další. Jejich hudba zněla večerem při sklence červeného vína do nočních hodin. Byl to Žeňka a jeho koncerty, kdo mi přiblížil svět hudby a naučil mě tuto hudbu milovat,“ vzpomíná Tůma.

Spolu se svým bratrem Jiřím trávil Michal Tůma se Žeňkou i spoustu času v Jaroslavicích u Vltavy, kde si Brehms s maželkou Jitkou koupili chatu. Tam se věnoval i své další vášni – krajinomalbě.

V září 1989 byla premiéra poslední inscenace, na které Brehms jako scénogral pracoval. Pro Jihočeské divadlo vytvořil přes 300 jevištních výprav. Zemřel 10. ledna 1995 v Budějovicích. Splnil si většinu snů.

Ten poslední se mu ale nepodařil. Od roku 1945 se už nepodíval do svého rodného města. Symbolicky se tam tak vrátil až loni, kdy tam byla v koncertní síni Velký Jantar otevřena velká výstava o jeho životě a díle. Nyní doputovala do krumlovských klášterů a od podzimu bude k vidění i v Jihočeském divadle.

V roce 2015 se hrála nová premiéra Rusalky. Tady je ukázka:

Autor:

Nejčtenější

Huawei si staví „Čínský Krumlov“, kopii jihočeského města v sídle firmy

Pohled na kopii českokrumlovského zámku v Číně.

Číňané si natolik zamilovali Český Krumlov, že staví jeho přesnou kopii. Ve městě Tung-kuan dokončuje firma Huawei...

Každý den v roce šel na Kleť. V nemoci i vánici

Václav Bauer se loni stal rekordmanem ve výstupech na Kleť za rok.

Denně stoupal na Kleť, jednou i čtrnáctkrát. Václav Bauer se zapsal do historie nadšenců, kteří zdolávají nejvyšší...

Schody mě popravily, přiznal Štybar. V zatáčkách občas nadával

Zdeněk Štybar dojel na mistrovství republiky na čtvrtém místě.

Útok na osmý titul mu nevyšel. Zdeněk Štybar skončil na domácím šampionátu v cyklokrosu mezi poraženými a s obličejem...

Lékařka vypila v noci půl litru vodky a druhý den řídila. Narazila do stromu

Tragická dopravní nehoda mezi obcemi Velíková a Hrobice na Zlínsku.

V noci vypila půl litru vodky a druhý den po poledni usedla za volant, ale do cíle nedojela. Jindřichohradečtí...

Řidič po nehodě upadl do bezvědomí. Záchranáře přivolal systém v autě

Škoda na havarovaném vozidle byla vyčíslena na 700 tisíc korun.

V úterý ráno vyjížděly všechny složky integrovaného záchranného systému k nehodě u Hořic na Šumavě na Českokrumlovsku....

Další z rubriky

Lékařka vypila v noci půl litru vodky a druhý den řídila. Narazila do stromu

Tragická dopravní nehoda mezi obcemi Velíková a Hrobice na Zlínsku.

V noci vypila půl litru vodky a druhý den po poledni usedla za volant, ale do cíle nedojela. Jindřichohradečtí...

Budějovická městská policie dostala víc peněz, nabere patnáct nováčků

Českobudějovičtí strážníci při kontrole bývalých skleníků v ulici K. Světlé,...

Kvůli rozšiřování počtu členů českobudějovické městské policie navýšila radnice výdaje o zhruba 20 milionů korun....

Lidé se těší, že Severní spojka zklidní dopravu, firmy proti ní bojují

Severní spojka se napojí u kruhového objezdu u Globusu.

Obyvatelé Kněžských Dvorů vyhlížejí Severní spojku, protože podle nich odvede nákladní auta z jejich ulic. Ale firmy z...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz