Bývalá plicní léčebna Hrudkov u Vyššího Brodu.

Bývalá plicní léčebna Hrudkov u Vyššího Brodu. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Dotace mají oživit brownfieldy, dosáhnout na ně může být komplikované

  • 1
Kolem opuštěných nebo chátrajících nemovitostí a areálů, takzvaných brownfieldů, je živo. Zájem spustily nově vypsané státní dotace na jejich využití i developeři, kteří o ně stojí.

Na jihu Čech eviduje státní agentura CzechInvest 205 brownfieldů, aktuálně jich publikuje 28. Některé už mají plány na revitalizaci. Patří mezi ně třeba českobudějovická Žižkova kasárna, uhelná výtopna v místní části Vráto nebo areál bývalé vojenské nemocnice. Zřejmě největším budějovickým brownfieldem jsou nedostavěná jatka v Kněžských Dvorech, která se rozkládají na ploše 11 hektarů.

V celé zemi je více než čtyři tisíce takových míst s celkovou rozlohou přes 13 tisíc hektarů. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto s pomocí fondů Evropské unie navyšuje dotace na jejich podnikatelské využití, zároveň stát nabízí dotace na jejich nekomerční přestavby.

Výběr jihočeských brownfieldů

České Budějovice – Suchomel, nedostavěná jatka
Vidov – úpravna vody
Hluboká nad Vlt. – bývalá cihelna
Libníč – vepřín
Loučovice – haly papíren a mlýn
Lenora – sklárna
Nová Pec – hotel
Veselíčko – škola
Popelín – Fruta
Hrudkov - bývalá plicní léčebna
Zdroj: Národní databáze brownfieldů

„Na straně obcí, měst a krajů se výzva setkala s pozitivním ohlasem,“ vysvětlil navýšení celkových dotací pro podnikání ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

Z 35 žádostí o dotaci byly tři z Jihočeského kraje, což odpovídá podílu ostatních krajů. Všechny tři mezirezortní hodnotitelská komise schválila.

Náměstek hejtmana pro ekonomiku Tomáš Hajdušek však upozorňuje na špatně nastavenou nabídku. „Parametry ministerstva neodpovídají aktuálním záměrům kraje. Ministerstvo by mělo pochopit, že k využití brownfieldů by měly dotační programy umožnit staré budovy zbourat a postavit nové. To je případ dolního areálu českobudějovické nemocnice,“ uvedl Hajdušek.

Jinak hodnotí Program regenerace brownfieldů agentura CzechInvest. Podle jejích zástupců se rozloha těchto míst stále zvyšuje i kvůli útlumu těžební činnosti.

Nejvíc jich mají logicky Moravskoslezský, Ústecký nebo Karlovarský kraj, pro jižní Čechy jsou zase typické bývalé vojenské areály nebo zemědělské statky. „Podpora projektů na sebe může navázat soukromý kapitál a veřejnému sektoru se vyplatí,“ zaznělo z CzechInvestu.

Žádat o dotaci je složité

Podle některých zdrojů není jednoduché dosáhnout na státní příspěvek. U programu Regenerace brownfieldů například platí, že žadatel nejprve upraví pozemek, předloží projekt a stavbu dokončí do roku 2025.

Takovým podmínkám nemůže vyhovět například Vimperk podporující Spolek pro vybudování Zahrady korunní princezny Štěpánky, který chce revitalizovat bývalé zahrady kolem pozůstatků po nemocničním areálu. Dnes tu funguje domov s pečovatelskou službou a léčebna dlouhodobě nemocných. Pozemky vlastní město.

„Není nutné, aby se brownfieldy měnily pouze na ekonomicky prosperující zařízení. Veřejnost potřebuje také místa pro oddych, relaxaci a odpočinek,“ míní spoluzakladatelka spolku Alena Bernardová.

Spolek má koncepci, že zahrady budou sloužit nejen veřejnosti a dětem z blízké mateřské školy, ale také klientům pečovatelského domu, z nichž někteří už jsou jeho členy. Starostka města Jaroslava Martanová uvedla, že Vimperk takový záměr vítá. Zatím spolek obnovuje ovocné zahrady, které mají sto let starý příběh, jež se váže k jejich zakladatelce.

Další podobný počin otevřela Základní škola ve Vodňanské ulici v Prachaticích, která už žádost o dotaci podala. S podporou města revitalizuje okolní park s výukovým altánem a místem pro posezení s krbem a dětským hřištěm. Vše má sloužit i pro veřejnost. Nevyužitý starý objekt nahradí společenský pavilon.

Šance na státní dotace pro revitalizace brownfieldů komplikuje v jižních Čechách nepřipravenost těchto lokalit. Města a obce mají jen představy, jak by měla tato místa v budoucnu fungovat. To je příklad bývalé plicní léčebny v Hrudkově u Vyššího Brodu, o jejímž využití už roky jedná s městem kraj jako její vlastník. Podobný případ jsou bývalá kasárna v Písku, v Týně nad Vltavou, Táboře a v Českém Krumlově.

Mnoho nových komerčních staveb na jihu Čech stále vyrůstá na zemědělské půdě, jejíž vynětí z půdního fondu připadá developerům jednodušší. Výzva k žádostem o dotace má přitom několik programů. Některé jsou vázané na účel, kterým je třeba občanské vybavení, jako jsou zařízení pro školství, zdravotnictví nebo kulturu.

S vimperským projektem tak je v souladu nabídka státu podpořit takzvaná úložiště uhlíku, což jsou zelené prostory v obcích jako parky a lesoparky. Tato podpora může dosáhnout až 30 milionů korun.