Na adaptační strategii se podíleli odborníci, komunální politici a v anketě i samotní obyvatelé. Dokument reaguje na klimatické změny.
Mezi největší problémy města s 94 tisíci hlášených obyvatel patří početná obchodní centra, úbytek zemědělské půdy, odkrytá parkoviště a hustý silniční provoz.
Město by mělo podle návodu plánovat víc zeleně nejen na veřejných či svých pozemcích, ale vyžadovat to i v nových průmyslových a obchodních areálech. Budovy mají projektanti opatřit zelenými střechami a zabránit tomu, aby povrchová voda rychle stékala do řek.
„Tato strategie je doporučením pro nový územní plán. Na některých podrobnostech už pracujeme, nepřímo s tím souvisí i projekt Poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem (EPC) pro vybrané městské objekty,“ uvedl náměstek budějovického primátora Ivo Moravec (HOPB).
Podle něj se bude v příštích dvou letech energeticky upravovat deset městských budov. Jde většinou o základní a mateřské školy, ale vytipovaný je i Domov pro seniory Hvízdal nebo Centrum sociálních služeb Staroměstská.
Práce na rekonstrukcích zde mají stát kolem půl miliardy korun. Snižování energetické náročnosti budov je přitom jen jedním z mnoha způsobů, jak se vypořádat s oteplováním.
Oteplování sledovali z Černé věže
Krajské město se musí podle strategie adaptace zaměřit také na lepší hospodaření s povrchovou vodou a s přehříváním. Mapu teploty města sestavil zhotovitel studie měřením termokamerami. Kromě leteckého snímkování změny sledovaly třeba kamery umístěné na Černé věži.
Mezi nejvíce přehřívané lokality patří náměstí Přemysla Otakara II., obchodní centra a průmyslové provozy. Naopak k ochlazování přispívají parky, stromy a vodní hladiny či vodotrysky.
I proto by se podle náměstka Moravce měly vrátit na hlavní náměstí stromy.
„Do letní sezony by mělo přibýt šestnáct kontejnerů pro stromy a sedmnáct pro květiny. Jako nejvhodnější druh stromu se jeví břestovec západní,“ míní. Více zeleně by mělo přibýt i v parku Háječek, na Zátkově nábřeží nebo Senovážném náměstí.
Adaptační strategie si zároveň všímá i rizika povodní na Vltavě a Malši, zejména na jejich soutoku, který se hustě zastavuje i přesto, že je záplavovým územím. Ochranu tohoto prostoru by měl zajistit nový územní plán.
Bleskové povodně a s tím související eroze půdy zase hrozí na menších tocích. Město nemá podle dokumentu dostatečně vyřešené hospodaření s dešťovou vodou, s kanalizací a s ubýváním zemědělské půdy. Problém je také u kapacity sociálních a zdravotních služeb, protože průměrný věk obyvatel města se stále zvyšuje.
Rozdíl až 25 stupňů Celsia
Teorii, že městské zástavbě pomohou od přehřívání a vysušování hlavně stromy, razí už roky Jan Pokorný z Třeboně. Jako přírodovědec přednáší na několika domácích i zahraničních univerzitách. Podle něj vše závisí na chování lidí, architektů a urbanistů. Nejlevnějším řešením adaptace jsou právě stromy.
„Před dvaceti lety jsem si dal inzerát: Nabízím levné, tiché a skoro bezúdržbové klimatizační zařízení pro chlazení zahrady a obvodových zdí domu. Ozvalo se hodně zájemců. Nabídl jsem jim stromy,“ uvedl Pokorný.
Současnou strategii Budějovic vnímal Pokorný a přidal k ní podobné připomínky. Zmiňuje, že místo montážních hal je důležitější zakládat louky, parky a zahrady.
Z vyhodnocení strategie také vyplývá, že pokud je v parném létě teplota náměstí nebo střech domů až 38 stupňů Celsia, tak na odkrytém parkovišti ještě o deset stupňů víc. Zároveň je ve vedlejším parku 22 až 24 stupňů.
Stromy jsou podle Pokorného levné klimatizační jednotky, které produkují vlhkost a spotřebovávají prach a nežádoucí oxidy uhlíku.
Místní adaptační strategie města vychází z vládního akčního plánu adaptace na změnu klimatu schváleného v roce 2017. Zabývají se jí všechna města.
Soukromé subjekty s už postavenými objekty by měly na její výsledky slyšet díky osvětě, nové stavby se mají přizpůsobovat pomocí územního a regulačního plánu města nebo podle stavebního zákona. „Je to spíš politická zakázka, záleží na osvětě,“ tuší spoluautor dokumentu Radim Misiaček.
Budějovice za zhruba rok zpracovávaný dokument zaplatí 787 tisíc korun bez DPH, část peněz uhradí takzvané Norské fondy.
