„V dnešní uspěchané a ekonomicky náročné době zpravidla není prostor ani čas řešit podobné stavby jinak než s co nejmenšími nároky na architekturu, urbanismus a materiály. Ovšem zde investor projevil ve svém zadání zcela opačný přístup a my jsme tak rádi tuto výzvu přijali,“ přibližuje počátky realizace Ing. arch. Jiří Papoušek z autorského architektonického studia Papousek & Silhan Architects.
Hezké, nebo praktické? Obojí!
Že půjde o dřevostavbu, bylo jasné již od zadání investora. „Důvodem byla rychlá výstavba celého areálu. Z materiálů zvítězilo dřevo a materiály na bázi dřevní hmoty. Současně jsme chtěli odkázat na historické stavby v Beskydech a jejich detaily,“ říká autor realizace, architekt Papoušek.
Očekávání by možná naplnila i obyčejná plechová skladovací hala, ale naštěstí převládal požadavek na estetiku s ohledem na místní řemeslnou výrobu i umístění v úpatí moravskoslezských hor. Pro výstavbu byl vybrán pozemek ve tvaru trojúhelníku.
„Parcela měla komplikovaný tvar, ale chtěli jsme ji efektivně využít, a proto vznikl areál ve stylu hospodářského dvora,“ přibližuje architekt. A rozmístění budov s velkým dvorem uprostřed hospodářskému stavení rozhodně odpovídá.
Členění staveb je především praktické, protože slouží údržbě. Jejich velikost byla určena jejich účelem. Musí zde být nejen uskladněna technika, ale zároveň je třeba dostatek prostoru pro její servis. Provoz je šikovně a esteticky schován před zraky okolí. Stavby se ujala místní firma IPS Třinec.
Tomáš Hanák má hospůdku z nádražního skladu z dob Rakousko-Uherska |
Dřevo, dřevo, místy okno
Investor zanechal návrh čistě na architektech. „V realizaci jsme museli hledat společná řešení, která by uspokojila obě strany. Za nás jsme chtěli na stavbu prosadit i nestandardní výrazové prostředky a jsme rádi, že se podařilo,“ uvádí autor.
I když to bylo někdy obtížné, dohody se však vždy podařilo dosáhnout, a tak nyní stavba disponuje kruhovými okny a fasádou s prkny a lištami ze sibiřského modřínu. Obě budovy spolu s přístřeškem jsou vizuálně sladěné, a to nejen samotným obkladem, ale i ocelovými vraty a klempířskými prvky. Nosnou konstrukci dřevostaveb tvoří smrkové dřevo. Vjezd na dvůr uzavírá posuvná brána.
„Řemeslné detaily fasád, které jsou typické pro Beskydy, objekty oživují. Jsou navržené tak, aby byly funkční, snadno udržovatelné a aby exteriér budov postupně přirozeně stárnul,“ uvádí architekt.
Exteriéru skutečně vévodí převážně samotné dřevo. Na nic víc si budova nehraje. Na první pohled ale nechává vyniknout nepřehlédnutelná bezrámová kulatá okna, vyrobená truhlářem na míru. Jsou větší či menší, není jich mnoho, ale už proto jsou dominantou.
Zajímavostí nejsou pouze nyní, stala se totiž oříškem již při stavbě. „Práce se sklem byla velká zkušenost. Zjišťovali jsme, jaké můžeme použit technologie, jaké profily se dají osadit a vyrobit a jaké již překračují současné výrobní a technologické možnosti,“ vzpomíná s úsměvem architekt.
Pod střechou
Hospodářská stavení zastřešuje ocelová střešní krytina Satjam Rapid 510. Vybrali ji architekti na základě představy o vizuálním působení střešní krajiny, jako vhodnou alternativu k tradiční plechové falcované krytině. Jedním z hlavních požadavků této realizace byla rychlost celé stavby a plechová střecha se na rozdíl od falcované mnohem rychleji a snadněji montuje.
„U této stavby jde o plechovou velkoformátovou střešní krytinu o šířce 510 mm. Vyrábí se vždy na míru dané střechy, díky tomu se nejen urychluje vlastní realizace, ale také se minimalizuje vznik odpadu při pokládce. Díky nízké hmotnosti neklade krtina velké nároky na konstrukci krovu, což navíc optimalizuje náklady na střešní konstrukci,“ vysvětluje Petr Tureček z české společnosti Satjam.
Materiál má dobrou pevnost i odolnost vůči mechanickému namáhání a při dodržení montážního postupu dokáže spolehlivě sloužit až desítky let. Vzhledem k lokalitě je tak zajištěná také bezpečnost během zimního období.
„Na střeše jsou navíc nainstalovány sněhové zábrany z doplňkové řady SATJAM Safe, které zamezují pádu sněhu,“ doplňuje Petr Tureček.
Co je uvnitř?
První ze tří objektů odděluje dvůr od potoku Stříbrník a golfového hřiště a slouží pro uskladnění příslušenství. Jsou tu umístěny betonové kóje pro sypký materiál a zároveň slouží jako přístřešek pro parkování. Druhý objekt je pouze jednoduchý jednopodlažní skelet. Není vytápěný, je garáží pro parkování strojů, které pečují o golfový resort.
Třetím je dvoupodlažní obytná stavba se sedlovou střechou, která slouží mnoha účelům. Opět je zde provozní technika pro golfové hřiště, jsou tu sklady a dílna pro údržbu a opravy veškeré techniky. Ocelové schodiště, které je atypickým zámečnickým výrobkem, vede do patra, kde je zázemí pro zaměstnance.
„Interiéry navrhovalo také naše studio. Jsou poměrně jednoduché. Byly tu kladeny nároky zejména na praktičnost a svou funkci plní,“ doplňuje architekt. Jako první je tu zasedací místnost, ve které dominuje velké kulaté okno s výhledem na golfové hřiště. Místnosti dodává potřebnou světlost. Za velkými posuvnými dveřmi je obslužná kuchyňka. Kromě toho tu najdeme šatnu, toalety, sprchy a úklidovou místnost.
„Tři domy a dvůr od svého postavení velmi dobře fungují a naplno slouží svému účelu. Stavba soutěžila v České ceně za architekturu a dostala se i do shortlistu Grand Prix architektů ČR,“ dodává na závěr autor, architekt Jiří Papoušek.
Technické údajeZastavěná plocha: 664,2 m2 (pouze objekty), 671,7 m2 (zpevněné plochy) Obytná / užitná plocha: 698,37 m2 (celková a pouze objekty) Průběh realizace: 2017 - 2021 Stavební firma: IPS Třinec Subdodavatelé:
Architekt: Ing. arch. Jiří Papoušek, autorská architektonická kancelář se sídlem v Brně Papousek & Silhan Architects, kterou založili Jiří Papoušek a Martin Šilhan na základě předešlé pracovní spolupráce. Společně tvoří kultivovanou a moderní architekturu s důrazem na inovativní přístup a zejména na místo, kde stavby vznikají. Jejich návrhy jsou založené na vizuální jednotě celku, propracovaných detailech a výrazném působení. Kancelář zajišťuje široké spektrum architektonických činností od předprojektové přípravy až po spolupráci při dokončení stavby. Architekti vnímají svou práci jako činnost, která je založená na dialogu mezi architektem a klientem. |