Současně by měl plot také chránit naše soukromí. Podle toho, jak si ho kdo cení, se odvíjí výška plotu. Ten hodně vysoký a plný nám ho sice zajistí dokonale, zároveň ale přinese stín, především po ránu a k večeru. Nechcete-li naopak, aby váš dům působil jako pevnost, postačí oplocení do výšky 120 až 150 centimetrů. Pak již zbývá rozhodnout se, z čeho bude.
Drátěné ploty
Nejlevnější jsou drátěné ploty. Dají se pořídit již za pár tisícovek. Nejčastěji se používá strojové pletivo z pozinkovaného drátu. Stále větší oblibu si potom získává drátěné pletivo potažené plastem. Nevyžaduje totiž žádnou údržbu. Obojí se natahuje na ocelové sloupky, které by od sebe měly být vzdálené 2,5 až 3 metry.
Nabízí se však i estetičtější varianty drátěných plotů, například mřížové výplně. Svařují se ze silných drátů a mohou být různě tvarované. Jednotlivé výplně mají odlišné velikosti. Nejčastější velikost výplní je 120 na 200 centimetrů. Podle typu se jejich cena obvykle pohybuje zhruba od 1 000 do 3 000 korun. Mřížové výplně je dobré osadit na podezdívce.
Kovové ploty
Ve vilových čtvrtích, zvláště pak u starých vil, jsou často k vidění kovové ploty. V posledních letech jsou "in" aluminiové dílce a nerez. Ty totiž nepotřebují žádnou další povrchovou úpravu.
Jak je to možné? Povrch kovových plotů se upravuje žárovým zinkováním a práškovou barvou - komaxitem - například leštěným nebo broušeným. Právě díky žárovému zinkování má tento typ plotů běžně životnost padesát až šedesát let.
Tomu ovšem odpovídají i ceny. Pohybují se orientačně mezi 4 000 a 10 000 korun za běžný metr. Umělecky zpracovaná mříž ale může být výrazně dražší.
Dřevěné ploty
Evergreenem ovšem zůstávají ploty dřevěné. Jednak díky tomu, že jde o přírodní materiál, jednak proto, že není příliš drahý. "Běžný metr obyčejného laťkového plotu lze pořídit zhruba od 300 - 400 korun výše," říká truhlář Marek Dobrovolný.
Navíc se nabízí mnoho variant. Nejdříve je třeba se rozhodnout, jestli zvolíte celodřevěný, nebo s podezdívkou. Potom přichází na řadu samotné řešení plotu.
"Nejjednodušší jsou svisle pokládané laťky nebo horizontálně kladená prkna,“ popisuje truhlář. Podle toho, jak hustě budou laťky řazené, bude plot průhledný.
V hobbymarketech pak lze zakoupit i různé polotovary, ať už plaňky nebo celé plotové dílce nejrůznějších tvarů. Jejich ceny začínají orientačně od 1 500 až 2 000 korun za metr čtvereční.
Výsledek můžete ovlivnit také barvou, respektive odstínem barevného laku pro venkovní použití. Hezky působí také lak bezbarvý. Dřevo si totiž díky němu zachová přírodní ráz.
Plot z betonu
Estetické jsou ale i ploty postavené z betonu. Ano, slyšíte dobře. Ovšem nemáme tím na mysli klasický beton. Dnes se pro ploty využívají ve většině případů betonové prefabrikáty.
Vyrábí se moderními technologiemi a probarvují se do mnoha odstínů. "K dostání je také hodně tvarů a velikostí - od klasických tvarovek přes prvky ve tvaru například kruhu, půlměsíce, či ve tvaru zcela nepravidelném, až po betonové desky,“ říká Pavel Bursík ze společnosti LIAS Vintířov, která se zabývá výrobou prefabrikátů z liaporbetonu.
Ceny se liší právě podle tvaru, velikosti a barvy. Nejjednodušší pořídíte zhruba za 35 korun za kus, nejsložitější pak třeba i za 180 korun. Při standardní velikosti jich do metru čtverečního budete potřebovat osm. Betonová deska silná pět centimetrů, široká 40 centimetrů a vysoká 200 centimetrů bude stát orientačně od 450 korun.
Výhodou prefabrikátů je také velice jednoduchá stavba. Připomínají totiž stavebnici, takže plot bez problému zvládnete postavit i sami. Nezapomeňte ale na betonový základ.
Proti hluku beton
Pokud bydlíte v sousedství nějaké hodně hlučné ulice či silnice, bude pro vás možná právě betonový plot tím pravým řešením. Prefabrikáty se totiž vyrábí i jako protihlukové stěny.
"Ty musí zajistit vzduchovou neprůzvučnost, zvukovou pohltivost, musí být pevné, stabilní a trvanlivé, musí odpovídat hlediskům pasivní dopravní bezpečnosti a musí dobře esteticky působit,“ popisuje Pavel Bursík.
Konkrétní typ se ovšem vybírá podle toho, jak moc chcete svoji zahradu odhlučnit. "Z hlediska zvukové pohltivosti se protihlukové stěny člení na tři kategorie,“ vysvětluje Bursík.
"Odrazivé stěny sníží při odrazu hladinu hluku o méně než 4 dB, absorpční stěny o 4 až 8 dB a vysoce absorpční stěny o více než 8 dB.“ Z lehkého betonu je možno vyrábět protihlukové stěny splňující všechny tyto požadavky.
Kámen a cihla
Pohledu sousedů a kolemjdoucích, a částečně i hluku vás může zbavit rovněž plný plot z kamene či cihel.
Zvolit můžete třeba lícové cihly. Takový plot pak není třeba již dále upravovat. Duté tvarovky budou chtít omítnout. Odstín omítky by měl být v ideálně stejný jako ten na domě. V každém případě by měl s domem alespoň barevně ladit.
Kámen můžete zvolit buď umělý nebo přírodní. Hezky vypadají například velké kameny kombinované s dřevěnými palisádami.
Živý plot
A samozřejmě musíme zmínit i živé ploty. Jsou krásné, ale bude trvat minimálně několik let, než se budou moci nazývat skutečně plotem.
Mohou být buď volně rostoucí, nebo stříhané. První vypadají přirozeně, navíc nakvétají postupně, takže zahrada bude každých pár týdnů vypadat jinak. Ani údržba není náročná. Daní za to je ovšem mnoho místa, které zaberou. Obzvlášť do menších zahrad se tak lépe hodí živé ploty stříhané. Ty ovšem vyžadují pravidelnou péči.
Dále je třeba se rozhodnout, zda chcete plot stálezelený nebo opadavý. "Ty stálezelené jsou celoročně neprůhledné, ale moc nekvetou,“ říká zahrádkář Pavel Kroupa.
"Časem tak mohou působit skoro až smutně.“ Opadavé ploty naopak dodávají zahradě svěžest, ale v zimě neposkytují úplné soukromí, jelikož jsou částečně průhledné. Kompromisem může být kombinace obou druhů.
A jaké jsou vhodné rostliny. Například pro stálezelené ploty se hodí ptačí zob stálezelený nebo zlatolistý, bobkovišeň, mahonie, dřišťál či zimostráz. Tyto keře se po vysazení sestřihávají asi 15 centimetrů nad zemí.
A další rok jen o trochu výš. Jinak by se totiž ve spodní části nerozvětvily a plot by zůstal trvale řídký. Z jehličnatých stálezelených stromů jmenujme například túje, cypřiš či tis. Z těch opadavých vypadají hezky živé ploty například z buku či lípy. Většina plotů se střihá jednou až dvakrát ročně.
