Studie Healthy Homes Barometer 2017, která již třetím rokem analyzuje dopady budov na zdraví Evropanů, ukázala, že bez oprav a renovací domů se situace nezlepší. Naopak rekonstrukce staveb by mohla mít zásadní pozitivní dopad na zdraví Evropanů, ale také pomoci řešit důležité společenské a klimatické otázky.
Jde o první studii, která využívá podrobné statistické údaje z Eurostatu EU-SILC, aby ukázala souvislost mezi zdravím obyvatelstva a stavem budov. Na analýze se podílel německý výzkumný institut Fraunhofer IBP, Copenhagen Economics, společnost Velux a agentura Ecofys.
Díky chytrému využití světla proudícího shora se světlo dostane skrze patro i do středních částí přízemí, které je tak rovnoměrně prosvětlené.
V rámci studie se analyzovalo například více než 200 vědeckých publikací o vlivu vlhkosti a plísní na respirační onemocnění nebo disponibilní kapitál pro renovace domácností na základě údajů z OECD.
Jak „fungují“ nezdravé budovy
Nezdravé budovy, tedy takové, které sužuje vlhkost (podlahy, stěn nebo základů), nedostatek denního světla, nedostatečné vytápění v zimě či naopak přehřívání v létě, neovlivňují své obyvatele pouze fyzicky, ale také ekonomicky. Přitom denně trávíme až 90 procent času zavřeni v budovách, z toho dvě třetiny doma. Kvalita prostředí, kde žijeme a pracujeme, má tak výrazný dopad na naše zdraví.
Náklady spojené s nemocemi způsobenými nezdravými budovami představují 82 miliard eur, a to každý rok. Kdyby se podařilo ročně zrenovovat jen dvě procenta evropských domácností, v roce 2050 by se mohl počet Evropanů, kteří žijí ve vlhkých a nezdravých domech, snížit na polovinu.
V některých zemích žije v nezdravých budovách dokonce každý třetí obyvatel. Velký problém představují zejména vlhké budovy nebo ty, kde se nedaří stavby v zimě vytopit na komfortní teplotu, lidé v nich trpí takzvanou energetickou chudobou. Ta se jen v Evropě týká 49 milionů obyvatel.
Mezi hlavní faktory, které k ní přispívají, patří zvyšování cen energií a energeticky neúčinné budovy. Často jí bývají postiženy takzvané nízkopříjmové domácnosti.
Na evropské úrovni uvádělo 1,7x více Evropanů špatné zdraví, pokud žili v budově, kterou trápila vlhkost a 1,5x častěji v budovách s nedostatkem denní světla.
Nezdravé budovy versus špatné zdraví v Česku
- 1 z 6 Čechů žije v nezdravé budově
- o 1,4x více častěji hlásí Češi špatné zdraví, pokud bydlí ve vlhkém domě
- - 2x častěji hlásí Češi špatné zdraví, pokud trpí energetickou chudobou
Studie také poukázala na to, že Evropané (a stejně tak i Češi) mají o 40 procent vyšší pravděpodobnost, že budou mít astma, pokud žijí ve vlhké budově nebo domě s plísní. Již dnes má 2,2 milionů Evropanů astma v důsledku toho, kde žije. Nicméně astma není jediným rizikem, časté jsou také alergie nebo dokonce předčasná úmrtí.
Majitelé domů si mohou pomoci
Větrat by se mělo krátce, ale intenzivně několikrát denně.
V celé Evropě je 110 milionů samostatně stojících a řadových rodinných domů, 84 procent z nich je vlastněno soukromými majiteli (v České republice máme dva miliony rodinných a řadových domů, 90 procent z nich je v soukromých rukou).
Téměř 60 procent Evropanů tak žije v samostatně stojících a řadových domech, jenže až tři čtvrtiny těchto domů nejsou energeticky účinné. Vzhledem k tomu, že 40 procent energie v Evropě spotřebují domácností a budovy, přičemž vypustí 36 procent emisí CO2, je jasné, že Evropa potřebuje energeticky účinnější domy.
Výsledky šetření ukázaly, že soukromý kapitál v celé EU má k dispozici pro renovaci domů 30 bilionů euro, 70 procent evropských domácností si tak může dovolit postupnou renovaci, V České republice se to týká 60 procent českých domácností.
- 60 % českých domácností si může dovolit řádnou renovaci
- 58 % Čechů by motivovalo k renovaci domu, pokud by se zlepšil komfort bydlení
- 57 % Čechů by motivovaly k renovaci domu úspory energií
„Je však důležité si uvědomit, co je u majitelů domů hlavní motivací k investici do renovace. Přestože jsou vyhlídky úspor energií přitažlivé, lidé se zároveň chtějí doma cítit lépe. Proto je pro každého druhého Čecha větší motivací právě zvýšení komfortu bydlení pro svou rodinu. A na to je třeba se zaměřit,“ vysvětluje Petr Král ze společnosti Velux, která se na studii podílela.
Rekonstrukce starého domu ve špatném technickém stavu je záležitost na několik let.
Koncept RenovActive
Společnost Velux se již od konce 90. let zabývá zkoumáním toho, jak lze dosáhnout optimální energetické účinnosti ve spojení s pohodlným bydlením a minimálními dopady na životní prostředí. Díky tomu již dříve navrhla a úspěšně ověřila koncept RenovActive vycházející z principů Aktivního domu.
Na základě toho definovala sedm kroků k renovaci, které lze přizpůsobit a aplikovat na různé dispozice a finanční možnosti renovace:
1. Půdní vestavba: využití potenciálu horního podlaží. Zde je věnována velká pozornost dennímu světlu, lepšímu větrání a regulaci tepla.
2. Větší plocha oken: fasádní i střešní okna zvětšují množství a zejména kvalitu denního světla.
3. Otevřená schodišťová šachta: zajišťuje kvalitnější distribuci denního světla a účinné větrání s použitím komínového efektu.
4. Dynamická ochrana proti slunci: externí stínění, například prostřednictvím rolet a žaluzií, snižuje během letních měsíců vyhřívání bytu sluncem a zajišťuje v průběhu roku příjemnou teplotu.
5. Hybridní větrání: kombinuje mechanické a přirozené větrání pomocí automatizovaných oken a vytápění.
6. Kvalitnější obálka domu: slouží pro lepší energetickou efektivitu. Skládá se z fasádního pláště a z moderního systému vytápění, který optimalizuje energetické parametry a tepelný komfort v domě.
7. Zvětšení obytného prostoru: pomocí přístavby zvětšit podlahovou plochu.
