Architekty za studia Bittner architects práce na renovaci bytu v prvním patře činžovního domu v historickém centru Olomouce vyloženě těšila: „Městská čtvrť je tvořena krásnými domy v blokové zástavbě, z našeho pohledu jde o jeden z nejhodnotnějších způsobů bydlení,“ vysvětluje architekt Oldřich Bittner.
Původní stav bytu sice nesl výrazné stopy času, ale ani to nedokázalo potlačit základní kvalitu bytu: příjemnou dimenzi a orientaci místností či vyšší stropy.
Navíc bylo možné byt doplnit o zajímavý, byť zatím obtížně přístupný mezanin. To vše architekty nadchlo. „Viděli jsme prostor, který pamatuje ´staré dobré časy´,“ vysvětluje architekt Bittner.
Vysoké dveře do činžáku patří
Byt měl původně tři pokoje. Na základě přání majitele se spojily dvě místnosti v jeden velký obytný prostor s kuchyní a jídelnou. Přímo z něj je přístupná poměrně velká ložnice se šatnou. „Nové schody, pojaté jako součást nábytku, zpřístupňují původní mezanin, který je zatím určený pro občasné přespání hostů,“ vysvětluje Oldřich Bittner.
Při rekonstrukci se architekti snažili splnit představy majitele o světlém, vzdušném a uživatelsky komfortním bytě. „Finanční limit nebyl explicitně stanovený, bylo nám ale jasné, že každá vynaložená koruna musí mít adekvátní opodstatnění a přinést reálný efekt,“ říká architekt Bittner k financím.
Přesto si jeden „luxus“ autoři projektu dovolili, a to navrácení dveří s původní výškou 230 cm do obytných místností. Po léta v domech používaná výška 197 cm takovým prostorům nesluší. Investiční náklady na přestavbu se sice zvýšily, ale tato úprava interiéru rozhodně prospěla.
Zato parkety jsou původní, kvalitně zrenovované. V kuchyni a koupelně byla použita dekorativní dlažba, která se do secesního činžovního domu hodí. „Výrazné dlažby nebo tapety jsou přesně to, čím rádi interiéry akcentujeme, a co umírněná barevnost dokonale umožňuje,“ prozrazuje Oldřich Bittner.
S barvami to architekti nijak nepřeháněli, využili hlavně šedou, svou oblíbenou barvu, která umožňuje jakékoliv další kombinace. Bílá plastová okna a desková otopná tělesa v bytě byla již při jeho pořízení, s ohledem na náklady je zde majitel ponechal. Naštěstí jejich bílá barva návrh interiéru zásadně nelimitovala.
Méně bývá více
Při výběru a návrhu nábytku neměli architekti potřebu zahltit prostor nábytkem. Navíc se řídili informacemi, které dostali od majitele. Jeho potřeby na uskladnění nádobí a kuchyňského náčiní nebyly nijak velké, proto třeba počet horních skříněk omezili, nebyl důvod je mít po celé délce kuchyně.
Prostoru to prospělo, místnost je také obývacím pokojem, a kuchyň tak celému prostoru nedominuje.
Jinak má však byt až nadstandardní úložné prostory. Zádveří vyřešili architekti jako šatnu se skříněmi až po strop, dveřmi jedné z nich se vstupuje do technické místnosti s pračkou, která má také úložné prostory pro úklidové prostředky a podobně.
Pod mezaninem je vestavěná další skříň. Protože ložnice nabízí dostatek prostoru, vložili do ní autoři projektu šatnu, která zároveň tvoří záda posteli.
„Vždy se snažíme o maximální využití daného prostoru. Což neznamená jeho zaplnění, ale spíše uvolnění a nalezení odpovídajícího místa pro všechny domácí aktivity a činnosti. Obytný prostor musí přinášet uklidňující a příjemný pocit a komfortní užitné hodnoty. Klademe důraz na estetické působení interiéru, ale i praktické aspekty provozu, které musí umět byt také bezezbytku naplnit,“ dodává architekt Bittner.
Autoři projektuBittner architects Kancelář vedená Klárou a Oldřichem Bittnerovými, absolventy (2006) Fakulty architektury na VUT v Brně, se zabývá tvorbou architektury, tedy domů všech velikostí a funkcí. Mladý tým se může pochlubit pestrým portfoliem prací, zahrnujícím interiéry, rodinné domy, občanské stavby i projekty pro developery. Zpracovávají kompletní projektové dokumentace od úvodní studie až po návrh a realizaci interiéru. „Snažíme se, aby entuziasmus, se kterým vstupujeme do každého nového projektu, byl ve výsledku patrný.“ |