Autor ekologického domu začínal jako stavitel kulis v Rumunsku

Příběh přestavby rodinných domků v znovu populární losangeleské čtvrti Eagle Rock začal v devadesátých letech v Rumunsku. Tam stavitel Jeremy Levine navrhoval konstrukce kulis pro nízkorozpočtové filmové horory z Hollywoodu.

Snímky Leapin’ Leprechauns, Mind Ripper a další otevřely dekádu „stavění ve stylu Divokého západu na východě Evropy“. Podobalo se to kovbojským městečkům, která si kdysi hollywoodská studia stavěla jen pro vlastní potřeby.

Vchod do domu

„Hlavně kvůli nesmírně levným nákladům na stavění,“ přiznal tvůrce po návratu do Los Angeles. Levine si usmyslel stavět budovy, které se nebudou bourat ihned po natáčení. Proto absolvoval postgraduální studium na Kalifornském institutu architektury v naději, že bude stavět něco, co vydrží.

Pokus, který vyšel

V Eagle Rock objevil Levine dům „bez charakteru“. Vypadal jako prázdné plátno. Měl obytný prostor jen něco přes 120 m² a řadu vzrostlých stromů obklopujících dům. Místo aby je pokácel, začal vizionář Levine stavět kolem nich. Teď je před domem původní příroda a cypřišový strom se stal součástí oploceného vchodu. Kromě toho je ve vnitřní části zasazen „kapesní“ strom.

Ke dvěma ložnicím a dvěma koupelnám patří bonusový pokoj s koupelnou ukrytý pod domem. Obývací pokoj, kuchyň a venkovní posezení v patiu se výrazně zvětšily a přidaly obytný prostor. Před sluncem chrání obyvatele posuvné mobilní panely. 

Celková obytná plocha je dnes 500 m². Místnosti jsou navzájem propojené a mezi nimi proudí z jedné do druhé přímé i nepřímé světlo. Prosklené stěny, které zároveň slouží jako posuvné dveře, vedou ven na schodiště a terasu kolem bazénu.

„Výsledek vytvořil iluzi většího prostoru pomocí malých nápadů. Chytré využití prostoru bylo neustálým problémem v našem nekonečném hledání efektivního způsobu bydlení,“ říká tvůrce, který po rekonstrukci starého domu pokračoval navrhováním nových, které respektují ekologii i krajinu.

Někdy to vypadá, jako by Levine následoval předchůdce Bauhausu vytvořením vestavěných detailů. Jídelní stůl lze rozložit a policové systémy v kanceláři jsou zavěšené na tyčích se závity, aby se s nimi dalo pohybovat nahoru nebo dolů.

V obývacím pokoji jsou vyřezané police a otevřené niky umístěné do „tlustých“ příček. Tím se místnosti uvolnily a „mrtvý“ prostor pod domem vyplnily podlahové skladovací prostory. Přístup k nim je pomocí zařízení, které by pobavilo milovníky satiry moderního života, jako byli například slavný francouzský filmař Jacques Tati nebo britský karikaturista Osbert Lancaster.

Posezení pod schody do domu

Pomocí pneumatických ramen a nožního pedálu lze totiž jednotlivé části podlahy zvedat jednu po druhé. Trvá to trochu déle, než otevírat klasické skříně na šaty, ale výsledek je stejný. 

Ekologie podle Levina

Stavitel použil stejnou vynalézavost při využití zelených energií. Kromě pasivního chlazení a solárních panelů na střeše (dům je tak zcela nezávislý na dodávkách elektrické energie) recykloval šedou vodu z koupelen a umyvadel, aby zaléval okrasnou zahradu. 

Vytvořil i systém zachycování dešťové vody, který pumpuje vodu do „odpařovacího dešťového okna“ zabudovaného na spodní straně zadního schodiště. Dešťové okno vytváří v horkých dnech jemnou clonu chladících kapek. 

Umyvadla a vany byly vyrobené z litého betonu a upravené barvou.

Poté přidal další doplňky, tepelnou stěnu z volně spojených kamenů ve spodní části domu, určenou jako akumulaci tepla v zimních měsících nebo k ochlazení během letních veder. Nechybí tu ani systém kompostování ve dvoře.

Stěny domu jsou hladce omítnuté. Umyvadla a vany byly vyrobené z litého betonu. Levine čerpal z poznatků získaných z místní architektury domů postavených před „příchodem pohodlí a stvořením lenosti“. 

Jeho dům je příkladem přístupu, který by mohl dobře sloužit lidem, zejména během hospodářského útlumu, kdy je jednoduchost cennější než kdy jindy. Rozhodl se ponechat budovu v měřítku ostatních domů v sousedství. Rozšířil jej pouze zepředu a zezadu vybudováním plotů kolem stávajících stromů. Společně posilují zážitek ze života uvnitř i venku.

Venkovní posezení s výhledem na bazén

Zajímavosti o stavebním povolení

V Los Angeles existuje řada různých typů procesů stavebních povolení. Expresní povolení, kontrola plánu, kontrola protiopatření, proces paralelního návrhu a podobných požadavků. Informace o každém z procesů a jejich využiti je uvedena na internetu. Jejich cena je poplatná časovému zpracování úředníky v rozmezí 30 minut až po několik týdnů, podle složitosti projektu, v ceně od 100 do několika tisíc dolarů.

Proces zdražují komplikace v podobě nejrůznějších požadavků sousedů, předpisy ochrany pobřeží atd. Různé nadace a organizace v duchu „zelených požadavků“ dokážou povolení pozdržet i o několik let. Pro veškeré stavební práce, úpravy nebo opravy soukromých nemovitostí je vyžadováno povolení místního úřadu stavebnictví a bezpečnosti.