Funkcionalistický činžovní dům si uchoval svého ducha zvenku i uvnitř. Žil zde i dodavatel rolet do vily Tugendhat. V posledním patře teď bydlí Linda s rodinou, ale patrně to původně byt ani nebyl. Před desítkami let si asi někdo v těchto prostorách snažil vybudoval byt 1+1, ale záznamy o tom bohužel nikde nejsou.
Každopádně, když Linda prostor koupila, byl v naprosto zuboženém stavu, což nejspíš odradilo i další zájemce. Nová majitelka se však ničeho nezalekla a s pomocí kamarádky architektky se pustila do náročné rekonstrukce.
Nejprve bylo potřeba promyslet novou dispozici. Původně byla hned za dveřmi kuchyň, v prostoru dnešní kuchyně koupelna s toaletou a pak už následoval jen jeden velký pokoj. Terasa byla spíše pochozí střechou a vcházelo se na ni starými plechovými dveřmi tam, kde je dnes okno z koupelny.
Překopat a postavit
Linda chtěla vytěžit nejvíc z toho, že byt s rozlohou 42 m2 sousedí s téměř jednou tak velkou pochozí střechou, která k bytu náležela. Chtěla střechu proměnit v terasu a propojit ji s bytem tak, aby se stala jeho součástí a užitný prostor se tím alespoň v sezoně zvětšil na dvojnásobek.
Dále bylo potřeba pozměnit dispozici tak, aby dávala větší smysl. To obnášelo z bytu udělat na čas totální staveniště. Bouraly se příčky, předělávaly se rozvody elektriky, voda i odpady. Jednou z nejkomplikovanějších akcí bylo posuvné okno na terasu. Musela se vybourat zeď, udělat okenní překlad a okno dokonce usadit jeřábem.
Nově v bytě vznikla koupelna, která našla místo vpravo za vchodovými dveřmi. Chodba vyúsťuje do prostoru s kuchyní, naproti níž jsou dva široké překližkové schody se vstupem na terasu. Schody kryjí topení a slouží také jako místo k posezení. Z původního velkého pokoje vznikl díky panelu z překližky obývací pokoj a částečně oddělená ložnice.
Byt s terasou si majitelka zaplnila obrazy a jeleny, které zbožňuje |
Samo domo
Linda vystudovala uměleckou školu, a ač ji to odválo k jiné profesi, o design a bydlení se zajímá. Proto se těšila, že si byt zařídí sama jen s pomocí kamarádky architektky. Inspiraci čerpala z časopisů, Pinterestu či Instagramu.
V bytě chtěla aspoň částečně zachovat charakter funkcionalistického domu, ale díky razantní rekonstrukci už nebylo na čem stavět. Tak se to aspoň snažila dohnat použitými prvky, jako je bílý mramor, trubkový ohýbaný retro nábytek, měď, dřevo, otevřený světlý prostor a minimum předmětů.
Na spoustě věcí si trvala a hodně si toho i vyrobila sama. Truhlářovi se třeba vůbec nechtělo tahat těžké překližkové panely do třetího patra bez výtahu, ale zvládl to. Linda totiž nechtěla žádný kompromis z lamina.
Také nechápal smysl měděných trubek, které byly použité jako držáky na police v kuchyni. Podivoval se i elektrikář, a to když drobná majitelka bytu řezala topenářské trubky, aby z nich a z komponentů z Hornbachu vyrobila svítidla do ložnice.
Historie domuČinžovní dům, v němž byt je, byl v roce 1929 původně postavený pro jednu rodinu jako věno Pauly Weissové. Její manžel Karel Bílek byl dědicem továrny na rolety, která vybavila i slavnou vilu Tugendhat. V pozdější době došlo k rozdělení domu na několik menších bytových jednotek. |
Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Bydlení.