Jen část odpadu končí po Vánocích (a nejen tehdy) tam, kde opravdu má.

Jen část odpadu končí po Vánocích (a nejen tehdy) tam, kde opravdu má. | foto: Profimedia.cz

Elektronika většině lidí problém nedělá, její obaly však často ano

  • 16
Radost z nové a dobře fungující televize či sušičky prádla může někdy zkazit pohled z okna na odpadní obaly z pěnového polystyrenu, které občas končí jen pohozené u popelnic. Podle průzkumů totiž každý pátý Čech tento odpad třídit neumí. Chyby děláme i u papíru.

Zejména pro elektroniku se používají obaly z pěnového polystyrenu zcela běžně. Když si uvědomíte, že prodej tohoto zboží tvoří třeba kolem 40 % celkových tržeb internetových prodejů, je jasné, že množství polystyrenového odpadu enormně stoupá právě v období během Vánoc a po nich.

Správné třídění odpadu není až tak jednoduché.

Podle aktuálního průzkumu Sdružení EPS koupí zboží v polystyrenovém obalu několikrát za rok téměř každý z nás (97 %).

Polystyren je kvůli svým vlastnostem, jako je velmi nízká hmotnost (98 % totiž tvoří vzduch), vysoká pevnost, vynikající schopnost tlumit nárazy a samozřejmě skvělá tepelná izolace velmi oblíbený nejen ve stavebnictví při zateplování domů, ale i jako obalový materiál pro křehké zboží i potraviny, které uchovává déle čerstvé.

Ale kam s ním? „Lepší variantou než žlutý kontejner na plasty je odnést čisté odpadní obaly z pěnového polystyrenu do sběrného dvora, kde se sbírají odděleně od ostatních plastů a následně se znovu využijí pro nové výrobky,“ radí Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR.

Obal můžete vrátit i tam, kde jste zboží koupili: „Dovozci, distributoři a maloobchody, uvádějící na trh nebo do oběhu obaly, případně balené výrobky, mají podle zákona povinnost obaly odebírat zpět a postarat se o jejich další využití,“ upozorňuje František Vörös ze Sdružení EPS ČR.

Není papír jako papír

Většina dárků pod vánočním stromečkem je zabalena do papíru. Existuje však několik druhů papíru, s každým je potřeba nakládat jinak.

Obyčejný novinový papír, nebarevné balicí papíry nebo ručně vyráběný papír patří do modrého kontejneru. Lesklé či povoskované papíry nebo papíry nastříkané barvou je však nutné vyhodit do směsného odpadu stejně jako obaly od vajíček.

Pokud dostanete poštou obálku s dárkem, většinou je v ní ještě bublinková folie. Tu je třeba z obálky odstranit a vhodit ji do žlutého kontejneru. Malé folie na obálkách nechané pro náhled adresy, není třeba odstraňovat.

19. září 2019

SMLSALOVINY aneb jak žít a přežít

Sledovat další díly na iDNES.tv

Kam co patří

  • Modrý kontejner - Časopisy, noviny, ručně dělaný papír, kartonové krabice
  • Žlutý kontejner - Plastové obaly, bublinkové folie, pěnový polystyren, očištěné potravinové obaly z pěnového polystyrenu,
  • Směsný odpad - Povoskovaný papír, lesklé papíry, pauzák, křídový papír, papíry s barevným nástřikem

Plasty na věčné časy

První plasty se začaly vyrábět již koncem 19. století, jenže tehdy šlo o mizivé množství. V roce 1950 to už bylo 2,1 milionu tuny, v roce 1993 přes 147 milionů tun. V roce 2015 statistiky zaznamenaly 407 milionů tun, v roce 2050 se odhaduje výroba na více než 700 milionů tun.

Obaly z pěnového polystyrenu patří dnes už ke standardu, materiál se hojně používá i ve stavebnictví.

Evropa přitom každoročně vyprodukuje zhruba 25,8 milionu tun plastového odpadu. Odhaduje se, že do oceánů se dostává osm milionů tun plastových hmot ročně. Více než 40 procent plastových výrobků lidé použijí pouze jednou a potom je vyhodí.

U plastů je velmi problematická dlouhá doba rozkladu. Zatímco organické materiály se rozkládají v řádu týdnů či měsíců, u plastických hmot je potřebná doba nesrovnatelně delší.

Například plastová láhev potřebuje na „rozložení“ sto i více let, kelímek od piva 70 let, polystyren pak desetitisíce let. A vědci si nejsou jisti ani tím, zda se tak skutečně stane. Ve Švýcarsku se v současné době recykluje 98 % všech vytříděných plastů, v Německu dokonce 99,2 %. U nás je to pouze 59,8 procent.

23. března 2019

SMLSALOVINY aneb jak žít a přežít

Sledovat další díly na iDNES.tv