ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Sousedčin pes celý den hlasitě vyje a štěká. Týráme se všichni

  • 97
Naše sousedka si pořídila psa, který je problémový. Jak je sám, tak pořád hlasitě štěká a vyje. Bydlíme v paneláku, který patří našemu družstvu. Když má paní dlouhou pracovní dobu a on stále štěká, nejde o týrání? A není to také zásah do našeho soukromí? ptá se čtenářka Andrea.

Na dotaz odpověděla advokátka JUDr. Jana Poslední

Ochranou zvířat se zabývá především zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Co se konkrétně považuje za týrání zvířat, najdete v § 4 zákona. 

Je to poměrně obsáhlý výčet činností a jednání, jimiž člověk způsobuje zvířeti utrpení. Namátkově uvádím: Zakazují se zásahy způsobující zvířeti bolest (nejen bitím a jiným trestáním, ale i bolest neodpovídající povaze potřebného nebo lékařského zákroku), propagace týrání zvířete, opuštění zvířete s úmyslem se ho zbavit nebo ho vyhnat, jeho bezdůvodné usmrcování. 

Zvířata se nesmějí chovat v nevhodných podmínkách nebo tak, aby si sama či vzájemně působila utrpení. Tím se však nemíní chov psa v bytě za jinak normálních podmínek. 

Pošlete příběh

Soužití v jednom domě nemusí být idylické, důležitá je ale komunikace mezi...

Svůj boj se sousedy nám pošlete na adresu: bydleni@idnes.cz pod názvem Sousedské války. Zajímavé texty zveřejníme a nabídneme řešení konkrétních situací.

Patnáct psů v panelákovém bytě 1+1 už lze nepochybně za nevhodné podmínky chovu, čili týrání, označit. Dočasné opouštění zvířete, tedy odchod z domova například do práce, tento zákon neupravuje, tedy netrestá.

Co se týče druhé otázky, poukazuji na § 2258 občanského zákoníku: „Nájemce má právo chovat v bytě zvíře, nepůsobí-li chov pronajímateli nebo ostatním obyvatelům domu obtíže nepřiměřené poměrům v domě. Vyvolá-li chov zvířete potřebu zvýšených nákladů na údržbu společných částí domu, nahradí nájemce tyto náklady pronajímateli.“ Píšete, že bydlíte v družstevním bytě, takže se na vás vztahují i ustanovení občanského zákoníku upravující nájemní vztah. 

Štěkající pes může způsobovat sousedům obtíže nepřiměřené poměrům v domě. Záleží na četnosti a intenzitě štěkotu. Podmínky, za jakých lze chovat zvířata (psy) v bytech, také obvykle upravují stanovy bytového družstva. Nepíšete, zda sousedka ví o tom, že se pejskovi v její nepřítomnosti stýská. 

Pokud jste s ní vy nebo jiný soused o tom nepromluvili, nemusí mít ani zdání, že její pes takto trpí a současně ztrpčuje život ostatním lidem v domě. Odborníci (veterinář, profesionální chovatel) jí poradí, co s takovým pejskem dělat, jak ho zabavit, zvykat na samotu. 

Jestliže sousedka o problému ví a neřeší ho, pak se obraťte na orgány bytového družstva. Je v jejich kompetenci se záležitostí zabývat. 

Úplně krajní sankcí, a to zdůrazňuji, je vyloučení sousedky z bytového družstva pro porušování povinností člena družstva. O poznání hůře řešitelný je tento problém v domech, kde jsou byty v osobním vlastnictví. 

Na ně se jednak nevztahuje výše citované ustanovení občanského zákoníku a jednak nemají alternativu k pravomocem, jež má bytové družstvo. Společenství vlastníků je v tomto směru poměrně bezzubé. V takovém případě musí obtěžovaný vlastník konat sám, nebo společně s ostatními obyvateli domu, a sice domáhat se nápravy prostřednictvím žaloby u soudu.


Sousedské války