Některé firmy se na výrobu typizovaných oken specializují. Vyrábějí ve větších sériích, a tak mohou nabídnout výhodnější cenu. Kompletní výměna oken v běžném třípokojovém bytě nepřekročí padesát tisíc korun a podle velikosti bývá celková cena i podstatně nižší. Kdo výměnu zaplatí? V družstevních domech se platí z fondu oprav. U obecních bytů si nájemníci platí malé opravy, jako je utažení rohů či přiklížení. Pokud je třeba provést větší truhlářské práce či dokonce výměnu, platí obec. »Stav posuzuje komise, většinou se však provádějí pouze opravy, výměny kvůli nedostatku peněz jen málokdy,« uvádí pracovnice správy majetku.
Jaké okno je typické
»Záleží na tom, kdy byl dům postavený, ale většina oken je vysoká 150 nebo 160 centimetrů,« uvádí Libor Fafílek z firmy Dipro, která se specializuje na výrobu zdvojených dřevěných oken. Proto se všechna okna vyrábějí v obou rozměrových řadách. Šířka původních oken se pohybuje do 150 centimetrů, pokud jde o jednokřídlé okno, dvoukřídlá bývají široká 180 či 210 centimetrů. Občas se vyskytují také okna se třemi tabulemi skla o šířce 240 centimetrů.
Příliš velká skla
Problémem při výměně panelákových oken jsou jejich velké rozměry. Pokud se osazuje například okno 2,1 metru, pak má takzvaná větračka 60 centimetrů a otvíravé křídlo 1,5 metru. Zatímco stará okna měla závěsy uprostřed okna, ať už ve svislé nebo vodorovné rovině, a byla tedy vyvážená, nové konstrukce počítají s takzvaným celoobvodovým kováním. To má závěsy okenního křídla po straně a umožňuje ho různým otočením kličky buď otevřít, nebo vyklopit jako větračku. Většina běžně používaných kování však není stavěna na zatížení tak rozměrným křídlem. »Neradi se dostáváme nad šířku 120 centimetrů, pak hrozí, že se okno začne časem svěšovat a mechanika nechodí tak, jak by měla,« popisuje problém Libor Fafílek. Podle něho je vhodné zachovat původní dělení u oken do 180 centimetrů. U větších rozměrů doporučuje zvětšovat šířku větračky. Pavel Valenta z Českých dřevařských závodů v tomto případě oponuje: »Pokud se použije kování se zvýšenou nosností, nejsou s váhou problémy. My například používáme kování Roto s nosností 130 kilogramů, to naprosto dostačuje.«
Nové dělení potřebuje povolení
Kdo si chce nechat vyměnit v panelovém domě okna a týká se ho tento problém, má těžkou volbu. Může si nechat dodat okna od výrobce, který zachovává původní členění. Pak nebude mít starosti s povolením stavebního úřadu, protože pohledově se na domě nic nezmění. Získá však okno, které skoro nikdy nebude otvírat: v malém bytě okenní křídlo široké metr a půl zabere velkou část místnosti. Druhou možností je změnit členění okna na praktičtější menší plochy, případně z dvojdílného okna udělat trojdílné s tím, že dvě třetiny fungují například jako běžné dvojkřídlé okno a třetí díl jako větračka. Pokud se však nedomluví všichni nájemníci v domě a nevymění se okna ve všech bytech současně, skončí tato iniciativa zcela určitě nevydáním stavebního povolení. Podle informací ze stavebních úřadů by totiž mnohde proti změnám v členění oken nic neměli, je však nutné zachovat jednotný styl na celém domě.
Cena dřeva je srovnatelná s plastem
Oba zmínění specialisté prodávají okno 160 x 180 centimetrů v podobných relacích kolem deseti tisíc korun. Cena za metr čtvereční tu vychází asi na tři a půl tisíce korun, což je podstatně méně než u běžných oken na míru. To už je srovnatelné s levnými plastovými okny - například podle firmy Tokr, která plastová okna pro panelové domy vyrábí z tříkomorových profilů Knipping, se dosahuje podobných cen. »Někdo nedá z principu dopustit na dřevo, někoho láká snadnost údržby plastu,« konstatuje technik firmy Vladimír Pavlík s tím, že při srovnatelných cenách se každý může rozhodnou podle sympatií k materiálu.
Zdvojená nebo s izolačním dvojsklem
Kdo se rozhodne pro »dřevěnou« variantu, může volit mezi dvěma možnostmi. V konstrukci okna je totiž u každé firmy podstatný rozdíl. České dřevařské závody ve větší míře nabízejí jednoduchá okna s izolačním dvojsklem s konstrukcí vycházející z takzvaných eurooken. Dipro oproti tomu doporučuje zdvojená okna nové konstrukce, u kterých se díky celoobvodovému kování, silikonovému těsnění a změně profilů rámu a křídel odstranily typické neduhy současných konstrukcí, tedy špatné zavírání, netěsnosti a rosení skel. Okenní křídla se už navíc k sobě nešroubují - spojují se speciálními spojkami, takže demontáž je otázkou okamžiku. Každá z konstrukcí má své pro a proti. Pro okna s izolačním dvojsklem mluví především to, že se nemusí uvnitř umývat, jsou jednodušší, subtilnější a lehčí. Zdvojená okna zase mají podstatně lepší útlum hluku z ulice. Navíc prostor mezi skly umožňuje pevné zabudování žaluzií, které příznivě ovlivní tepelnětechnické vlastnosti okna.
Jaké okno je typické
»Záleží na tom, kdy byl dům postavený, ale většina oken je vysoká 150 nebo 160 centimetrů,« uvádí Libor Fafílek z firmy Dipro, která se specializuje na výrobu zdvojených dřevěných oken. Proto se všechna okna vyrábějí v obou rozměrových řadách. Šířka původních oken se pohybuje do 150 centimetrů, pokud jde o jednokřídlé okno, dvoukřídlá bývají široká 180 či 210 centimetrů. Občas se vyskytují také okna se třemi tabulemi skla o šířce 240 centimetrů.
Příliš velká skla
Problémem při výměně panelákových oken jsou jejich velké rozměry. Pokud se osazuje například okno 2,1 metru, pak má takzvaná větračka 60 centimetrů a otvíravé křídlo 1,5 metru. Zatímco stará okna měla závěsy uprostřed okna, ať už ve svislé nebo vodorovné rovině, a byla tedy vyvážená, nové konstrukce počítají s takzvaným celoobvodovým kováním. To má závěsy okenního křídla po straně a umožňuje ho různým otočením kličky buď otevřít, nebo vyklopit jako větračku. Většina běžně používaných kování však není stavěna na zatížení tak rozměrným křídlem. »Neradi se dostáváme nad šířku 120 centimetrů, pak hrozí, že se okno začne časem svěšovat a mechanika nechodí tak, jak by měla,« popisuje problém Libor Fafílek. Podle něho je vhodné zachovat původní dělení u oken do 180 centimetrů. U větších rozměrů doporučuje zvětšovat šířku větračky. Pavel Valenta z Českých dřevařských závodů v tomto případě oponuje: »Pokud se použije kování se zvýšenou nosností, nejsou s váhou problémy. My například používáme kování Roto s nosností 130 kilogramů, to naprosto dostačuje.«
Nové dělení potřebuje povolení
Kdo si chce nechat vyměnit v panelovém domě okna a týká se ho tento problém, má těžkou volbu. Může si nechat dodat okna od výrobce, který zachovává původní členění. Pak nebude mít starosti s povolením stavebního úřadu, protože pohledově se na domě nic nezmění. Získá však okno, které skoro nikdy nebude otvírat: v malém bytě okenní křídlo široké metr a půl zabere velkou část místnosti. Druhou možností je změnit členění okna na praktičtější menší plochy, případně z dvojdílného okna udělat trojdílné s tím, že dvě třetiny fungují například jako běžné dvojkřídlé okno a třetí díl jako větračka. Pokud se však nedomluví všichni nájemníci v domě a nevymění se okna ve všech bytech současně, skončí tato iniciativa zcela určitě nevydáním stavebního povolení. Podle informací ze stavebních úřadů by totiž mnohde proti změnám v členění oken nic neměli, je však nutné zachovat jednotný styl na celém domě.
Cena dřeva je srovnatelná s plastem
Oba zmínění specialisté prodávají okno 160 x 180 centimetrů v podobných relacích kolem deseti tisíc korun. Cena za metr čtvereční tu vychází asi na tři a půl tisíce korun, což je podstatně méně než u běžných oken na míru. To už je srovnatelné s levnými plastovými okny - například podle firmy Tokr, která plastová okna pro panelové domy vyrábí z tříkomorových profilů Knipping, se dosahuje podobných cen. »Někdo nedá z principu dopustit na dřevo, někoho láká snadnost údržby plastu,« konstatuje technik firmy Vladimír Pavlík s tím, že při srovnatelných cenách se každý může rozhodnou podle sympatií k materiálu.
Zdvojená nebo s izolačním dvojsklem
Kdo se rozhodne pro »dřevěnou« variantu, může volit mezi dvěma možnostmi. V konstrukci okna je totiž u každé firmy podstatný rozdíl. České dřevařské závody ve větší míře nabízejí jednoduchá okna s izolačním dvojsklem s konstrukcí vycházející z takzvaných eurooken. Dipro oproti tomu doporučuje zdvojená okna nové konstrukce, u kterých se díky celoobvodovému kování, silikonovému těsnění a změně profilů rámu a křídel odstranily typické neduhy současných konstrukcí, tedy špatné zavírání, netěsnosti a rosení skel. Okenní křídla se už navíc k sobě nešroubují - spojují se speciálními spojkami, takže demontáž je otázkou okamžiku. Každá z konstrukcí má své pro a proti. Pro okna s izolačním dvojsklem mluví především to, že se nemusí uvnitř umývat, jsou jednodušší, subtilnější a lehčí. Zdvojená okna zase mají podstatně lepší útlum hluku z ulice. Navíc prostor mezi skly umožňuje pevné zabudování žaluzií, které příznivě ovlivní tepelnětechnické vlastnosti okna.
 Nový profil zdvojeného okna |
