|
CHAT: |
Dřevostavby mají v České republice tradici a na severní Moravě zvlášť. Roubené chalupy zde v době našich prababiček rostly jako houby po dešti. I to byl jeden z důvodů, proč se architekt Kamil Mrva rozhodl postavit sám sobě domek ze dřeva.
Vedla ho k tomu tradice, rychlost výstavby, která trvala jen půl roku, a také láska ke dřevu, respektive ke kombinaci dřevo, kov, sklo.
Aby se však vešel do tak nízké ceny, musel zvolit stavbu částečně svépomocí. Nasmlouval si proto na jednotlivé práce řemeslníky, které si sám hlídal.
„Nejprve jsem si pozval bagristu, který upravil pozemek do roviny a připravil základy. Pak nastoupili tesaři kvůli bednění na základovou desku,“ vypráví Kamil Mrva.
„Následně přijely tři domíchávače a vylila se deska. Mezitím jsem si nechal vyrobit dřevěnou kostru domu. Tu mi výrobce přivezl kamiony až na místo a do dvou dnů postavil. Následovalo dřevěné bednění venkovní stěny a tepelná izolace z foukaného papíru,“ vzpomíná.
Pak osadili kvalitní, ale poměrně drahá hliníková okna (i tady se dá ušetřit zvolením levnějších), dveře, střechu...
Dřevěné obložení domu zvolil Kamil Mrva z borovice, kterou upravil nátěrem v kombinaci bezbarvý lak a nádech olše.
Jako by visel ve vzduchu
Neobvykle řešený dům je postaven na půdorysu 6 x 12 metrů. Střechu zvolil architekt pultovou, částečně kopírující terén, také především kvůli úspoře peněz. „Díky vyspádování k jedné straně jsem ušetřil aspoň třicet procent na izolaci, krytině i okapech,“ vysvětluje.
Tomu však někdy nerozumějí stavební úřady, které stále požadují sedlové střechy. „Úředníci asi ještě nepochopili, že moderní doba i architektura jsou tady. Že jsme součástí nějakého evropského společenství. Stále trvají na klasických domečcích typu podnikatelského baroka,“ stěžuje si Kamil Mrva.
Domek vypadá na první pohled, jako by visel ve vzduchu. Za to může základová deska typu balkonu. „Na základové pasy vyčnívající 30 centimetrů nad terén je uložena betonová deska přesahující 70 centimetrů do prostoru. Dokonce jsem přemýšlel, že bych pod dům umístil osvětlení, aby to vypadalo, jako by chtěl odlétnout,“ směje se architekt.
„Ale není to tak, že by se dal zvednout jeřábem a postavit jinam. Jen tak vypadá,“ dodává.
Tato „vychytávka“ však nemá jen estetický důvod, ale i praktický. Když v zimě napadne sníh, dřevo na domě netrpí. Je tak dobře izolováno od spodní vlhkosti. A v létě se sekačkou dostanete až těsně k domu, respektive i pod něj.
Dva domy v jednom
Celková obytná část domu je asi 60 čtverečních metrů. Do takového prostoru se podle architekta vejde kuchyňka spojená s obývacím prostorem, malá koupelna a jeden, případně dva menší pokoje. Avšak Kamil Mrva ho využívá jako ateliér, proto nechal prostor otevřený, bez příček.
V horní části ještě vestavěl patro o velikosti 3 x 3 metry, kam umístil spaní. Celé ho však oddělit nemohl, a to kvůli direktivě stavebních úřadů, která požaduje v patře výšku stropu minimálně 2,30 metru. A to nemohl splnit.
Ještě než dokončil dřevěný domek, začal se stavbou druhého v těsné blízkosti. „Je podobný jako tento, ale z betonových tvárnic a s rovnou střechou. Oba jsou společně propojeny skleněným krčkem,“ vysvětluje Kamil Mrva.
 Majitel domu Kamil Mrva nechal vnitřní stěny domu udělat ze surových OSB desek. Ty se vyrábějí z dřevného odpadu. |
 Dřevostavbu využívá architekt jako kancelář, avšak původně je to dům určený pro bydlení. |
 Vestavěné patro na půdoryse 3 x 3 metry slouží jako miniložnice. |
 Kamil Mrva nejprve postavil netradičně řešený dřevěný dům, posléze přistavil naproti ještě jeden z betonových tvárnic. |
 Kamil Mrva nejprve postavil netradičně řešený dřevěný dům, posléze přistavil naproti ještě jeden z betonových tvárnic. |
