Manželé se přestěhovali z vesnice do blízkého města. Nově zastavěnou lokalitu nedaleko centra si vybrali hlavně proto, že leží v docházkové vzdálenosti od obchodů a úřadů, i když za cenu menšího pozemku a v mnohem hustší zástavbě.
Atrium jako další místnost
"Dům o celkové ploše 80 m² jsme začali stavět na nových parcelách jako jedni z prvních, takže jsme neměli ani ponětí o tvaru a umístění okolních staveb," vzpomíná architekt Patrik Zamazal. "Společně s klientem jsme proto považovali za vhodné vytvořit na zahradě prostor vytvářející soukromí, ať už budou mít okolní stavby jakýkoliv vzhled."
Protože mezi velké koníčky majitelů patří zahradničení, umístili dům na severní stranu pozemku nejblíže, jak dovolovaly předpisy. Majitelé si přáli kromě hlavní obytné místnosti a ložnice také pracovnu, která by zároveň sloužila jako pokoj pro návštěvy, dále garáž a malou dílnu.
Provětrávaná fasáda je z modřínových nehoblovaných prken bez povrchové úpravy.
Dalším nezbytným požadavkem byly bezbariérové vstupy jak do všech částí interiéru, tak při pohybu na zahradě. Dům jsme tedy "sesadili do řady", směrem od vjezdu na pozemek je garáž s dílnou, následuje polouzavřené atrium, které se využívá jako venkovní místnost, krytá ze severu přístřeškem na dříví.
Třetí stěnu tvoří vlastní dům, který s atriem sousedí hlavní obytnou místností. Oba prostory propojují posuvné prosklené dveře. Poslední stěnu atria tvoří přístřešek kryjící rampu vedoucí od branky ke vstupnímu zádveří.
Obývací pokoj zabydlel světlý nábytek a krbová kamna.
Two by four
Může se hoditPostavte si dům podle svých představ. Najděte si pro něj vhodný pozemek na Reality.iDNES.cz. |
Stavba byla navržena jako dřevostavba Two by four, což je nejrozšířenější konstrukční systém staveb ze dřeva, vytvořený z fošen stejné tloušťky, několika šířek a různých délek (rozměr dva krát čtyři palce, což je tloušťka a šířka fošny, odpovídá 5 a 10 cm).
Díky jednoduchosti, variabilitě, spolehlivosti a rychlosti stavby se metoda často využívá jak v USA a Kanadě, tak ve Finsku, Švédsku a Norsku. Její příznivce má i Německo, Rakousko nebo Velká Británie.
Majitelé stavěli svépomocí za asistence jednoho velmi šikovného řemeslníka. Dokonce i posuvné stínící okenice a přístřešek pro letní zastínění terasy si vyráběli sami. Podlaha založená na patkách má dřevěnou konstrukci, nášlapnou vrstvu tvoří smrková biodeska. Hydroizolaci ploché střechy, přitížené kačírkem, tvoří EPDM kaučuk, položený v jednom kuse, čímž se předešlo problémům se zatékáním.
Světlá kuchyňská sestava, částečně vestavěná v nice, působí vzdušně a prostorně.
Nosná konstrukce stropu je pohledová, obvodové stěny s tloušťkou tepelné izolace 32 cm jsou z interiéru pokryty sádrokartonem. Vnější plášť tvoří řezaná modřínová prkna bez povrchové úpravy, modřín je použitý také na terasy a konstrukce přístřešku. Hmotu garáže odlišují od domu cementotřískové desky.
Šetrná k peněžence
Většinu nábytku si majitelé přinesli ze svého předchozího domova. Na míru vznikla jen kuchyňská sestava, kterou zvolili ve světlém provedení, aby neztmavovala interiér, a také vestavěná skříň v ložnici.
MgA. Patrik Zamazal, autor domu, ateliér MOLO Architekti„Projekt jsme vytvářeli s klienty přibližně půl roku, po celou dobu ve vzájemné shodě. Bylo to dáno jak přístupem majitelů, kteří jsou až neuvěřitelně mladí duchem, tak snad i mým přesvědčením, že architekt má klientovi hlavně sloužit, a ne si vytvářet vlastní pomník.“ |
Dům je vybaven teplovzdušným vytápěním s rekuperací, s možností budoucího napojení alternativního zdroje, jako například solárního panelu. Zdrojem tepla je elektrická energie, náklady za celý rok za veškerý provoz domu vyjdou na dvanáct až čtrnáct tisíc korun. Doplňkový a zároveň záložní zdroj tepla představují krbová kamna umístěná v hlavní obytné místnosti.
Dřevostavba s plochou střechou působí na okolí přirozeně a neokázale.
Chlazení v letních měsících zajišťuje především dobré stínění oken a zemní registr. Okna a vchodové dveře jsou dřevěné s izolačními skly s hodnotou U 1,0. Stavba by si měla udržet dlouhodobě teplotu interiéru až o 5 °C nižší oproti vnějšímu prostředí.
