Když se Jiří s Anetou brali, netušili, co je potká. Těžká nemoc partnera před jedenácti roky skončila jeho téměř tříletým pobytem v nemocnicích a léčebnách. Domů se sice vrátil, ale na vozíku. Finančně se to samozřejmě na možnostech rodiny výrazně odrazilo.
Minikuchyňka (přibližně 220 × 180 cm) byla zařízena původní linkou a spotřebiči, které připomínaly muzejní trofeje. Stařičký dvouplotýnkový vařič a stará trouba překvapovaly tím, že ještě vůbec fungují, chyběla zde digestoř, nábytek a otlučený dřez působily víc než depresivně.
Kamila Douděrová a Ivana Ludvíková, designérky pořadu Jak se staví sen (Prima family v sobotu 17. března v 18:00), tak musely řešit problémy, jejichž realizace přinese jistě řadu ohlasů.
Bezbariérové řešení
Protože Jiří nemohl ani projet na vozíku do kuchyně (přitom v pořadu zaznělo, že poté, co jej musí využívat, se stalo vaření jeho hobby), nechaly designérky odstranit dveře a vyříznout zárubeň. Vstup do kuchyně se tak rozšířil. Jiří je naštěstí schopný ujít pár kroků sám.
Obě místnosti sjednotila shodná šedohnědá laminátová podlaha, bílá výmalba prostor opticky zvětšila. I pokoj má totiž (odhadem) sotva dvacet metrů čtverečních, musí přitom sloužit jako jídelna, obývák i ložnice.
Každodenní rozkládání pohovky není příjemné, ale jiné řešení manželé neměli.
Veškerý nábytek nechaly designérky odvézt. Do pokoje se vyráběly skříně na míru, do kuchyně postačila sériová produkce.
Bílá a zelená
Vybavení kuchyně bylo opravdu v dezolátním stavu. Dveře vestavných skříní nahradily nové (či pouze nově nalakované?), původní jídelní stůl a židle skončily patrně někde v kontejneru.
Průchod před a po proměně
Kuchyňskou linku tvoří horní široká klopna s elektrickým otvíráním umístěným do lišty po pravé straně spodní skříňky, spodní část pouze teplovzdušná trouba, dvě 30 cm široké skříňky a vestavná chladnička.
Designérky použily sklokeramickou dvouplotýnku a úzký nerezový dřez, v němž však lze větší kastrol umýt jen těžko. Chybí tu navíc digestoř, byť by bylo patrně možné použít jen recirkulační, na odtah se před lety patrně nemyslelo.
Na stěnu za linkou umístily autorky proměny takzvané grafosklo. Patent české firmy Jap představuje zjednodušeně sklo se zalaminovaným digitálním tiskem (nebo dokonce textilií), takže lze sjednotit dekor obkladu či dvířek včetně závěsů.
Sklo je kalené, takže dodatečné vrtání nepřipadá do úvahy. Digestoř se však mohla namontovat mezi dva díly skla, nebo (kdyby bylo víc času) nechat připravit montážní otvory pro digestoř do skla ještě před jeho kalením.
Vyřešit prostor o šířce 180 cm a délce kolem 200 cm je určitě obtížné, navíc pro vozíčkáře. Jídelní stůl proto nahradil malý rozkládací, pod jehož desku může JIří zajet i na vozíku.
Pokoj v bílé
Do pokoje použily designérky rozkládací pohovku Ektorp Löväsz z IKEA za 19 990 korun, kterou doplnily o lehké křeslo, mobilní stolek a bílé skříně s posuvnými dveřmi na míru.
Malé "kostky" nad pohovku vypadají efektně, v souvislosti s běžným provozem a hlavně úklidem domácnosti této rodiny však vyvolávají trochu pochybnosti. Jsou praktické?
Malý stolek doplnily čalouněné židle ve veselé "jarní" zelené, ta se objevila i v kuchyni na dvířkách.
Nákladystavební a ostatní práce 58 928 Kč celkem 255 765 Kč |
Na zdi proti pohovce se objevilo grafosklo také, tentokrát s motivem ubíhající bílé chodby knihovny. Ta tak vtipně "navazuje" na bílé police, jimiž jsou zakončeny šatní skříně.
Posledním místem, kam Kamila Douděrová a Ivana Ludvíková grafosklo nechaly vyrobit, je deska malého mobilního stolku u pohovky.
A reakce majitelů? "To jsme si ani nezasloužili, je to nádherné," měla slzy v očích paní Aneta. Přes všechny výhrady je jasné, že si manželský pár polepšil. A to je pro Jiřího a Anetu to nejdůležitější.