Podle energetické specialistky Anny Cigošové ze společnosti Interplan-cz nejde v případě průkazů o nové, byrokratické požadavky, ale spíše o další krok směřující ke kvalitním stavbám, už dříve bylo nutné dodržovat určité technické normy.
Jenže udělování štítků komplikuje podle ní a dalších odborníků řada problémů, třeba u starších budov, kde často chybí projektová dokumentace. Její pořízení může průkaz výrazně prodražit a stejně zjištěné hodnoty nemusí zcela platit.
NákladyZatímco za rodinný dům dnes zaplatíte při zpracování do deseti pracovních dní a kompletní dokumentaci v papírové podobě průměrně kolem 5 500 korun (v elektronické o něco méně), bez kompletních dokladů už 10 tisíc, v případě bytového domu jde o 12 tisíc, chybějící dokumentace zvedne cenu na 20 tisíc. Zkrácení na pět dnů se opět prodraží. |
"Můžete spočítat obálku budovy, zhodnotit systém vytápění, velikost oken, ale určit přesně skladbu konstrukcí u starých, i několikrát přestavovaných domů, lze jen těžko," upozorňuje Anna Cigošová.
U nových staveb se energetický specialista většinou objevuje až u hotového projektu, těsně před podáním žádosti o stavební povolení. "Průkaz energetické náročnosti budovy by měl jako důležitá součást projektové dokumentace vznikat už na začátku, a to ve spolupráci s architektem, stavařem a dalšími specialisty," doporučuje Cigošová.
Jenže i zde mohou vznikat komplikace. Architekti upozorňují třeba na špatně nastavené parametry. "Navrhovali jsme dům ve svažitém terénu, kde jsme byli nuceni zvednout část domu nad terén. Kvůli tomu, ačkoliv byl perfektně tepelně izolovaný díky třiceticentimetrové tepelné izolaci, vyšel energetický štítek D. A to jen proto, že pokud je dům, respektive jeho základy obsypány zeminou, počítá se s jiným ´tepelným zatížením´, a to s +15 °C pod základy, pokud je dům usazený na patkách, teplota se snižuje na -15 °C v zimním období. Vzniká rozdíl 30°C!" poukazuje na špatné nastavení parametrů architekt Miroslav Stach ze studia Balance Idea. Podobných nedomyšleností je v návodech pro výpočet víc.
"V Rakousku mohou být domy na patkách klidně i pasivní, náš dům je ve finále nízkoenergetický, majitelé protopí kolem 13 tisíc za rok. Auditor nám radil výpočet uměle navýšit, třeba pomocí uvedení nesmyslné účinnosti kotle 95 procent, aby byl dům v lepším C," popisuje situaci architekt Stach.
Auditor, tedy energetický specialista, použil selský rozum, jenže ten by ho mohl stát až pět milionů korun, až takové jsou totiž pokuty pro auditory.
Problém i u bytů
Ušetřete za energii!Ověřte si, zda nemůžete získat výhodnější dodávky plynu a elektřiny s Energie DNES. |
"Pokud jde o energetické průkazy u bytů, myslím si, že je to zcela mimo mísu. Počítá se dům, ne konkrétní bytová jednotka. Ve výpočtech vůbec není zohledněno, že jeden soused netopí a druhý ho zákonitě vytápí, neuvažuje se v širším měřítku s tepelnými zisky, mírou větrání, vzduchotěsností objektu, druhem vytápění nebo distribucí tepla a dalších detailech. Výpočet je jen snůška nic nevypovídajících čísel, už proto, že mnohé starší objekty nemají ani pořádnou dokumentaci pro výpočet, který se pak provádí nahodile," říká architekt Stach ze studia Balance Idea.
Ostatní státy Evropské unie používají obdobnou metodiku pro celý bytový dům, podle Anny Cigošové pouze Francie používá průkazy pro každý konkrétní byt. A u nás? Někdy by bylo lepší použít selský rozum, například v podobě faktur za vytápění za poslední tři roky. Tato možnost tu sice existuje, ale pokud nový kupující bytu bude na průkazu trvat, může vzniknout problém, od 1. ledna 2013 je majitel budovy (nebo společenství vlastníků) povinen při prodeji budovy nebo její ucelené části, tedy bytu, energetický průkaz zajistit . Pro pronájem bude tato povinnost platit až od roku 2016.
Auditoři pod tlakem
Zpracovat PENB (Průkaz energetické náročnosti budovy) může zpracovávat pouze energetický specialista vedený v seznamu ministerstva průmyslu a obchodu (zde), těch je však necelých 1 200 na celou republiku.
"Jelikož nejsou procesy udělování průkazů zcela jasně stanoveny, mohou specialisté podléhat žádostem stavitelů budov o zařazení stavby do skupiny kategorie A či alespoň B, přestože nejsou podmínky zcela splněny. Tento problém podle mého názoru opět souvisí s tím, že energetičtí specialisté nejsou často u počátku návrhů stavby," tvrdí Anna Cigošová.
Přitom tito lidé by mohli podle ní poskytnout majitelům cenné informace, které jim poslouží například při snižování energetické náročnosti domu a ušetří peníze. Energetický specialista navíc zkoumá také zdroje vytápění a ohřevu vody, může tak majitele nemovitosti upozornit například na nebezpečí spojené s používáním plynových spotřebičů.
