Projekt Achioté představuje vůbec první „rammed earth“ realizaci na území Kostariky, kdy byla jílovitá půda z výkopů stavby kompletně využitá pro stavbu všech obvodových stěn. Dvě minimalisticky tvarované vily jsou navržené s ohledem na udržitelnost a s respektem k okolnímu, doslova divokému prostředí.
„Mým záměrem bylo navrhnout udržitelné domy s biofilními interiéry, které budou sofistikovaně promyšlené a zároveň jejich tvarování bude silně minimalistické a čisté. Žádný zbytečný prvek navíc, ale také nic, co by chybělo,“ vysvětluje architektka Štěpánová.
Do Kostariky se zamilovala tak, že se do ní i přestěhovala a otevřela si zde svou architektonickou kancelář (kromě ní funguje i ta v Česku).
Svůj projekt přihlásila Dagmar Štěpánová do soutěže Interiér roku 2022 v kategorii Veřejný interiér I, kam patří hotely, restaurace a kavárny, kde se umístila mezi třemi nejlepšími.
Jing a jang
„Architektura vil je záměrně svými štíhlými a ostrými linkami v kontrastu s bujnou tropickou vegetací, ale zvolené materiály a barevnost naopak s okolím dokonale splývají. Obě vily jsou po architektonické stránce stejné, stejně jako materiály, dispoziční řešení nebo orientace vůči světovým stranám. Liší se však v interiéru, a to především svým barevným konceptem, který se propisuje částečně i do exteriérů,“ popisuje Dagmar Štěpánová.
Její architektonický návrh vychází z daného genia loci, orientace stavební parcely vůči výhledům na Pacifik a z morfologie terénu. Barevný koncept interiérů reaguje na energie, které byly „navnímatelné“ v místech vil ještě před jejich stavbou.
„Přestože jsou vily od sebe vzdálené pouhých dvanáct metrů, v každé jsou zřetelné jiné ´vibrace´, které jsem nechala propsat do interiérů. Jaspis vila (světlá) je odrazem JINové energie. Je propojená s oceánem a s nebem, nejen vizuálně, ale také svými vibracemi. Barevným konceptem v pískových odstínech jsem reagovala na toto propojení. Nefrit vila (tmavá) je odrazem JANGových energií. Je v ní cítit spojení se Zemí a s džunglí,“ popisuje autorka.
To je vidět třeba na červeno-terakotové barvě betonové podlahové desky, který propouští odstín místní půdy až do interiéru domu.
Stavby přes svůj „honosný“ název vily působí velmi nenápadné, až skromně. Z bočních stran je lemují nově vysázené tropické rostliny.
Jakmile však vilou projdete, až k levitujícím terasám, už po pár krocích se vám začne otvírat výhled na oceán a ocitnete se ve velkorysém prostoru hlavní ložnice s navazujícími terasami a přilehlým, „nekonečným“ ochlazovacím bazénkem.
„Jako byste se lusknutím prstu najednou ocitli v jiné vile, než do které jste vstoupili,“ říká architektka Štěpánová.
Důraz na detaily
Surové pohledové materiály hliněných stěn a betonu doplňují přiznané ocelové HEB profily, kterými je podepřena betonová monolitická stropní deska. Průvlaky a věnec domu se propisují až v horním líci střechy, lemované dvojicí ocelových „U“ profilů. Ty zároveň plní funkci atiky.
Všechny fasády orientované k nekonečnému výhledu na oceán navrhla architektka z bezrámových skel. Profily posuvných i pevných částí prosklených fasád jsou zapuštěné do drážek v betonové desce stropu. Stejně tak bylo vyřešené osazení interiérových osvětlovacích lišt a na ně navazující lišta pro moskytiéru a závěsy kolem postele.
Betonové desky podlah jsou opatřené protiskluzovou strukturovanou cementovou stěrkou, v každé vile jinak probarvené. Zbylé interiérové stěny včetně betonového, na míru navrženého pevného nábytku, mají také povrch z cementových stěrek, ale v hladké matné úpravě.
„Materiály jsem zvolila co nejodolnější s ohledem na kostarické klima a vysokou vlhkost. K realizaci hliněných ‚rammed earth‘ stěn jsem přizvala zkušeného specialistu až z Brazílie, majitele firmy Terra Compacta, protože v Kostarice s touto stavební metodou dosud nikdo neměl žádné zkušenosti. Daniel Mantovani z Terra Compacta vyškolil několik místních řemeslníků a společně si mohou připsat své prvenství za realizaci rammed earth architektury na území Kostariky,“ prozrazuje architektka.
Režisér Hřebejk rekonstruoval svůj dům čtyři roky. Výsledek stojí za to |
Minimalistická architektura se propsala také do interiérů, kde nejsou žádné dveře, kromě velkoformátového posuvného panelu v části sprchy a toalety, který plní zároveň funkci věšákové stěny s velkým zrcadlem.
Zařízení a vybavení interiérů bylo z velké části navrženo a vyrobeno na míru. Kuchyňská linka, umyvadlo, police, soliterní noční stolky nebo lavička jsou vylité z betonu.
„Inspirací pro některé betonové solitéry mi byla tvorba designérského Belgického studia Bram Vanderbeke, jejichž práci mám nesmírně ráda. Zbylý nábytek, svítidla, doplňky a umění jsem pečlivě vybírala s ohledem na originalitu, často přímo od designérů napříč všemi kontinenty,“ dodává na závěr Dagmar Štěpánová. Na projektu Achioté zároveň působila jako spoluinvestor, projekt manager a stavbyvedoucí.
Její nadšení pro Kostariku se odrazilo i v Česku. Projekty architektky Dagmar Štěpánové však vyvolaly nebývalou vlnu zájmu i jinde ve větě, takže sem přijíždějí lidé nejen na dovolenou, ale budují si zde i nové domovy.
Použité materiályHlína – obvodové stěny Beton – podlaha, interiérové stěny, stop, bazén, nábytek podle autorského návrhu (kuchyňská linka, blok s umyvadlem a police, noční stolky, outdoor lavička Surová ocel / HEB ocelové nosníky – sloupy a obruba/atika střechy Cementová stěrka – Ecobeton Italy – barevné povrchy (podlaha a stěny, stěrkovaný atyp nábytek) PlyRock (cementovláknitá deska) – posuvný interiérový panel (sprchový kout/WC) a jídelní stůl (vše podle autorského návrhu) Sklo – části fasád Teakové dřevo – postele podle autorského návrhu 100% len – veškeré textílie (lůžkoviny, závěsy, moskytiéry) |
Produkty a značky
|
O projektuRok projektu: 2019 až 2020 Rok dokončení: 2022 Zastavěná plocha: 190 m2; 95 m2/ 1 vila Hrubá podlahová plocha: 180 m2; 90 m2/ 1 vila Užitná plocha : 180 m2; 90 m2/ 1 vila Plocha pozemku: 11 000 m2 Spolupracovníci:
|
O autorceArchitektka Dagmar Štěpánová vystudovala Fakultu architektury na ČVUT v Praze, je zakladatelkou a hlavní architektkou mezinárodně oceňovaného architektonického studia Formafatal. Studio založila v roce 2015. V současné době zaměstnává jedenáctičlenný tým. Již v době studií si architektka oblíbila kulturu a architekturu Jižní a Střední Ameriky. V jejím profesním životě se jí splnil sen zakázkou Art Villas Costa Rica. Do Kostariky se nakonec Dagmar přestěhovala natrvalo a vedle vlastního projektu Achioté pracuje na několika dalších kostarických projektech, od rezidenčních vil až po yoga-retreat centrum. Svou kancelář má i v Praze. V roce 2020 se studio Formafatal stalo vítězem kategorie Interiérový designér roku 2020 v prestižní mezinárodní soutěži Dezeen Awards 2020 a ve stejném roce získalo další prestižní vítězství v soutěži Architizer Awards 2020. Další ocenění získalo za projekty Art Villas Costa Rica, vinný bar Autentista, noční klub Moon Club, soukromý byt Loft Hřebenky nebo za argentinskou restauraci Gran Fierro. V současné době studio Formafatal pracuje na řadě komerčních a rezidenčních projektů nejen v České Republice, ale napříč světem. V architektuře se studio zabývá tématem udržitelnosti a skrze své projekty se snaží motivovat další architekty a své klienty k tomu, aby k zakázkám přistupovali s ohledem na environmentální problematiku. |