Rychlokurz bydlení
Sledovat další díly na iDNES.tvProstor pro spaní ve své základní podobě potřebuje jenom lůžko a nějakou menší odkládací plochu na knížku či sklenici vody. Jeho zařízení je tedy velmi jednoduché. Pokud si spočítáme rozměry dvojlůžka a přístupových komunikací, vyjde nám minimální rozměr ložnice pro dva zhruba 300 × 300 cm (tedy 9 m2), teoreticky by se dal využít i malý koutek s rozměry postele.
Přesto typologické směrnice požadují plochu ložnice pro dva alespoň 12 m2. Není to zbytečný požadavek? Určitě ne, větší plocha je totiž potřebná pro kubaturu vzduchu.
Seriál o bydleníZařizujete si byt, nebo jej chcete zrekonstruovat? Nebo chcete být prostě takříkajíc v obraze? Náš devítidílný seriál, který připravila architektka Věra Konečná, vás seznámí se základními informacemi, jež by měl znát každý, kdo se pouští do zařizování nebo rekonstrukce bytu, ale i domu. |
Pro zdravý pobyt člověka v místnosti musí mít vzduch optimální vlastnosti: teplotu kolem 22 °C (pro spánek o něco nižší), relativní vlhkost asi 50 %, minimální obsah škodlivých látek, prachových částic a pachů. Samotný člověk produkuje značné množství látek, které škodí jemu i budově: vodní páru, oxid uhličitý a odéry (pachy).
Ložnice jako chemická laboratoř
Lidský organismus při teplotě 25 °C vydává kolem 65 gramů vodní páry za hodinu. Jestliže vodní páru nevyvětráte, kondenzuje na stěnách, které mají nižší povrchovou teplotu než vzduch v místnosti, je příčinou plísní. Škodlivého oxidu uhličitého CO2 vydýcháte kolem 15 litrů za hodinu.
Vydýchaný vzduch už při koncentraci 0,02 % oxidu uhličitého ve vzduchu způsobuje zdravotní potíže: potíte se, jste malátní, může vám být až na omdlení, v noci se přes velkou únavu budíte, nemůžete usnout. Další nebezpečné látky se odpařují z nátěrů, lepidel a stavebních hmot (karcinogenní formaldehyd), nahromaděný prach může být příčinou astmatu (více zde).
Každý člověk v bytě potřebuje alespoň 25 m³ čerstvého vzduchu za hodinu. V menších uzavřených místnostech to znamená větrat tak, aby se vzduch alespoň jednou za hodinu celý vyměnil. Dokud mívala okna netěsné spáry (třeba stará dřevěná okna), vzduch se stačil vyměňovat přirozeným způsobem i bez otevírání. Požadavky na snížení tepelných ztrát nás dovedly k těsným oknům, ale potřeba větrat zůstává stále stejná.
Vstávání se sluncem
Při spánku je čerstvý vzduch naprosto nezbytný. Čím menší je místnost, tím rychleji se vydýchá. Plocha 12 m2 a výška místnosti 2,5 m dává objem 30 m3, přitom pro dva lidi bychom potřebovali 50 m3 a každou hodinu otevřít okno...
Zdravý a příjemný spánek ovlivňuje také orientace okna ložnice vůči světovým stranám a poloha postele v místnosti. Optimální světovou stranou je východ, ranní slunce člověku dodává příjemnou energii, přitom ještě není příliš horké ani v letních dnech.
Pro člověka pracujícího dlouho do noci by to ale znamenalo předčasné probouzení, pro něj bude vhodnější jižní orientace. Letní jižní slunce stojí vysoko a nesvítí hluboko do dispozice, místnost tedy nadměrně neprohřívá. Nevhodnou stranou je západ, který interiér přehřívá až do večera. V horké ložnici se potom usíná velmi špatně.
Není-li možná jiná orientace, okna by se měla opatřit venkovní žaluzií. Podle hygienických předpisů nesmí žádná obytná místnost směřovat na sever, vyžaduje se alespoň pár hodin oslunění denně. Kdo má ale rád chladnější vzduch a stín, může mu severní ložnice naopak vyhovovat.
Postel by v místnosti měla být umístěna tak, aby spící člověk neležel hlavou u ochlazované (venkovní) stěny nebo radiátoru. Doporučuje se poloha zády k oknu, někdo však dává přednost výhledu do krajiny přímo z postele. Zde byste se měli řídit vlastními pocity a možnostmi prostoru.
Patří skříně a pracovny do ložnice?
Záleží především na velikosti a proporcích ložnice, na umístění okna a dveří, zda nám optimální polohu postele umožní. Potřebujeme zachovat volný přístup k oknu (větrání) a pohodlný příchod k posteli – boční komunikací šířky alespoň 60 cm z každé strany dvojlůžka.
Otevírají-li se do průchodu kolem postele dveře, musí se rozšířit minimálně na 80 cm, lépe na 100 nebo i více. S rozšířením uličky také počítejte, pokud navazuje na šatní skříně.
S ložnicí se nejčastěji sdružuje ukládání oděvů a prádla. Šatní skříně jsou hluboké a mohutné, navíc vyžadují prostor pro otevírání a obsluhu. Při posuvných dveřích skříní může být prostor před skříní sice o něco užší, ale skříně jsou zase o 10 cm hlubší kvůli mechanismu dveří (vnitřní hloubka musí zůstat 60 cm pro zavěšení ramínek).
Dnes jsou proto oblíbené samostatné šatny, oddělené od ložnice příčkou nebo alespoň posuvnými dveřmi. Z hlediska úspory plochy byste si měli dobře promyslet, kolik šatních skříní potřebujete a zda se oddělená šatna vyplatí.
Pro skříně umístěné přímo v ložnici se prostor před nimi sloučí s průchodem k posteli, a tím ušetříte značnou část plochy. Když zvolíte skříně čistě bílé a vysoké až ke stropu, splynou se stěnami a nebudete je vůbec vnímat jako nábytek; zrcadlové dveře místnost opticky ještě zvětší.
Je tedy rozumné hledat taková řešení, aby se plocha domu/bytu využila co nejlépe ve prospěch vlastního bydlení. V rodinných domech se pro úložné prostory mohou vhodně využít například přístupové chodby v rámci soukromé zóny s ložnicí a dětskými pokoji. Ke zřízení oddělené šatny ve stávajících bytech naopak vybízejí místnosti dlouhé a úzké, tzv. "nudle".
Na člověka tento tvar nepůsobí příjemně, část ložnice je navíc špatně prosvětlená. Místnost by se měla rozdělit jednoznačně na dvě kratší, průchod nesmí vytvořit dlouhý tunel.
Do větší ložnice lze kromě skříní umístit také pracovní stůl, pokud noční činnost nebude rušit spícího partnera. Řešení musí respektovat denní režim obou manželů. Dnes si mladí lidé pořizují častěji notebooky než velké počítače, není tedy problém využívat klidné pracovní místo v ložnici přes den a v noci usednout třeba k prázdnému jídelnímu stolu.
Lékaři však rozhodně nedoporučují používání laptopu v posteli, v ložnici nevidí rádi ani pracovní kouty (více zde). Samostatnou pracovnu je vhodné zřídit pro případy, kdy jeden z partnerů pracuje doma často či dokonce trvale.
Dětský pokoj není jen ložnice
Dost často se setkávám s případy, že rodiče si zvolí větší z ložnic pro sebe a dvě děti dostanou místnost mnohem menší. Dospělí přitom chodí do ložnice pouze spát, zatímco školáci a studenti ve svém pokoji tráví i značnou část denní doby. Umístit do malé místnosti dvě postele, psací stoly a úložný nábytek na oděvy, knihy, školní potřeby a hračky není vůbec jednoduché.
Zkuste se nad dětským pokojem zamyslet z pohledu delšího časového období, prochází totiž největšími změnami z celého bytu. Děti rychle rostou a jejich potřeby se neustále vyvíjejí. Pokoj by měl růst stejně rychle. Neznamená to však, že každý druhý rok musíte kupovat nové vybavení. Stačí na změny myslet dříve, než se nábytek vůbec pořídí.
Maličké děti do dvou tří let dětský pokoj téměř vůbec nevyužívají, vyžadují totiž neustálý kontakt s rodiči (a také dozor), své hračky si stěhují do obývacího pokoje, kde by měly mít vhodný kousek volné plochy.
Do dětského pokoje v počátcích postačí postýlka, přebalovací pult a skříňky na ukládání oblečení, dětské kosmetiky, hraček. Když si už v této době vytvoříte jasnou koncepci, jak se bude pokoj vyvíjet, můžete rovnou nakoupit úložný nábytek, který se uplatní také v dalších letech. Nesmí to být ale speciální nábytek "pro miminka", ten bývá nepoužitelný, navíc také hodně drahý.
Spánek, hry i učení v jednom
Od tří let si dítě začíná hrát samo nebo se sourozencem ve svém pokoji. To je vhodný věk také na novou postel (nejlépe rovnou s rozměry pro dospělé) a stůl na kreslení. Pokoj se tedy zaplní, i když by potřeboval co nejvíce volného místa na podlaze – na stavění kostek, na dráhy pro autíčka a vláčky. Optimální je využít nábytek pro více funkcí.
Běžným omylem rodičů je představa, že děti potřebují pokoj pestrý, plný barev a ryze dětských motivů. Dětem se barevnost na první pohled líbí, ale při dlouhodobém pobytu v takovém pokoji bude na jeho psychiku přílišná pestrost působit dráždivě. Vůči stálým vzruchům je citlivější ještě více než dospělý člověk, potřebuje naopak uklidňující prostředí, kde se může soustředit. Nejsilnější stimulací při hrách bude vlastní fantazie.
Připomeňte si svoje dětství: pokud vám paměť dobře slouží, určitě si vzpomenete, jak snadno jsme si vytvářeli "bunkry" – třeba pouhým přehozením deky přes stůl. Děti hledají soukromé pelíšky, kam rodičům mohou, ale nemusí povolit vstup.
Autorka seriáluIng. arch. Věra Konečná Kromě projekce pracovala v odborných časopisech o architektuře a časopisech o bydlení. Pořádá soutěže pro studenty architektury, vede kurzy bydlení pro laickou veřejnost a provozuje vlastní internetový časopis na téma architektura bydlení. |
Vybudovat dětem hernu plnou bunkrů, šplhadel, klouzaček a prolézaček je jistě skvělé, ale docela pracné a nákladné. Za další tři roky se z dítěte stává školák a začíná se cítit velkým, téměř dospělým. Před svými kamarády se za dětský nábytek začne stydět.
Navíc potřebuje psát úkoly, připravovat se na vyučování, začne ho zajímat počítač. Pracovní místo s kvalitní židlí je najednou potřebnější než klouzačka.
Protože dětské pokoje nebývají příliš velké, bylo by dobré využít víceúčelově především postele, které zabírají nejvíce místa. Právě tady je možnost vybudovat "dětské hřiště", které ale funkčně nezestárne a později jej lze proměnit pro potřeby školáků nebo studentů.
Postele a matraceFotografie, články a diskuse věnující se problematice postelí a zdravotních matrací. |
Ještě snadněji se z regálu na hračky může stát studentská knihovnička. Stačí zvolit tvarově jednoduchý a barevně neutrální nábytek, který se doplní podle věku třeba barevnými krabicemi na hračky a později zásuvkami na školní potřeby. Jednoduchý nábytek bývá přitom podstatně levnější než ten dětský. A pokud zvolíte dražší, vyrobený z ekologických materiálů třeba na zakázku, bude dítěti sloužit od miminka až do odchodu z domova.
Konkrétní problémy svých ložnic, šaten a dětských pokojů můžete s architektem konzultovat na kurzech bydlení, kde se dozvíte i další potřebné informace.
Návrh 1 a 2: Ing. arch. Lukrécia Lachmanová, Ing. arch. Marek Lachman
Návrh 3: MgA. Lenka Křemenová, MgA. David Maštálka / A1Architects
www.a1architects.cz
Návrh 4: Ing. arch. Věra Konečná
Návrh 5: Ing. arch. Ivana Dombková
Návrh 6: Ing. arch. Pavel Plánička, Ing. arch. Matěj Páral, Ing. Bruno Panenka
ávrh 7:MgA. Lenka Křemenová, MgA. David Maštálka
Návrhy dětských paland: Ing. arch. Věra Konečná