Prý jste si s malířský válečkem začal vydělávat už ve dvanácti letech. Jak se to přihodilo?
To se stalo tak, že jsem v 7. třídě tady v Čechách skončil státní školu a pokračoval v rozvinutém soukromém vzdělávání a hlavně mě vzal do učení děda v Maďarsku. A tam jsme právě chodili s tátou částečně malovat – dělali jsme kostely, zámky, kaple, všechno, protože naše rodina se výmalbou zabývala už dávno. Druhá část rodiny byli muzikanti, jeden děda byl primáš a druhý zase vedl pohřební ústav, takže jsem s ním na Dobříšsku chodil doprovázet na pohřby, svatby a hlídal peníze.
Dokážu na schodištích namalovat koberec, který je vyválečkovaný a vypadá jako „živý“.
