Zájemci objeví lidovou architekturu v Bublavě, prozkoumají vinné sklepy v Čejkovicích, dozví se zajímavé informace o architektuře 90. let v Jablonci nad Nisou, okouzlí je baťovský odkaz v Partizánském na Slovensku, zavzpomínají na zaniklá pražská kina a hudební kluby, zažijí cyklovyjížďku s architekty v Brně nebo architektonickou bojovku pro velké i malé v Českém Krumlově…
Letošním programem se v roce 30. výročí sametové revoluce vine téma svobodné architektury. Procházky ukážou pozitivní směřování porevoluční architektury i opakování tehdy přežitých vzorů ze západní společnosti, jako např. výstavbu satelitních předměstí.
Charakter města ovlivnily i stavby obchodních center či nových bankovních domů. Vznikla i řada pomníků a památníků – i jim budou věnovány tematické procházky. Několik se jich zaměří na architekturu kolem pražské Národní třídy, dějiště událostí roku 1989.
Druhá tematická linka oslavuje 100 let od založení vlivné výmarské školy Bauhaus. V Praze bude zpřístupněn Skleněný palác v Praze 6 a jeho původní schodiště, atrium či střecha s výhledem na Hrad, kde bývaly sluneční lázně s barem. Součástí Dne architektury opět bude i filmový festival Film a architektura v Praze a v desítce dalších měst.
Podívejte se na osm zajímavých tipů.
1. Nebušice – české Beverly Hills
Po roce 1989 se mnohým splnil sen o vlastním bydlení. Kolem měst začaly vyrůstat enklávy svérázných solitérů reprezentujících ekonomickou sílu střední a vyšší třídy. Jedním z nich byly i pražské Nebušice, kterým se pro historizující architekturu a inspiraci americkým životním stylem začalo přezdívat české Beverly Hills.
Projekt výstavby sto čtyřiceti čtyř vil určených diplomatické klientele byl veřejnosti představen v roce 1995. Domy mají neoplocené předzahrádky s pečlivě udržovanou zelení, vše je „malebné“ a dokonalé.
2. Obchodní centrum Nový Smíchov
Nejen díky podpoře zahraničního kapitálu se po sametové revoluci proměňovala historická centra měst. Pražský Smíchov byl z průmyslové čtvrti transformován do moderního kosmopolitního centra, kterému skromně dominuje nákupní středisko Nový Smíchov na místě bývalých Ringhofferových továren, které jsou patrné dodnes.
Obchodní centrum Nový Smíchov vzniklo jako součást porevoluční proměny industriální části Smíchova na multifunkční městské centrum. Autoři regulačního plánu nové zástavby Smíchova, architekti z dřívějšího D. A. Studia v čele s Martinem Rajnišem, se odklonili od modernistického plánování a navázali na městské bloky a pravidelnou uliční síť.
Zábavně-obchodní centrum Nový Smíchov, od stejných tvůrců, vzniklo na místě bývalých Ringhofferových továren, jejichž odkaz je přítomný v podobě zachované secesní fasády v Plzeňské ulici.
Jeho autoři se zasadili o to, aby nový objekt respektoval klasický městský charakter navrhovaného urbanismu. Slepé fasády byli minimalizovány, stejně jako velikost objektu vsazením za stávající struktury činžovních domů. Nově navrhované pasáže a jiná propojení podpořily zahuštění uliční sítě a městotvornost.
3. Palladium – multifunkční komplex a obchodní dům
Obchodní centra však vznikala a vznikají dodnes. Klášter nejdříve vystřídala kasárna a ta nakonec sama zmizela ve zdech nákupního centra Palladium. Každá doba zanechává svůj otisk. Od světa maloobchodů první republiky jsme se dostali k chrámům pohodlných nekonečných nákupů pod jednou střechou.
Obchodní centrum Palladium stojí na okraji historického jádra Prahy. Na jeho místě se v 17. století nacházel kapucínský klášter. Klášterní kostel sv. Josefa byl zachován do dnešní doby, zbytek kláštera nahradila kasárna v romantizujícím stylu od vídeňského architekta A. Wolfa. Ta byla roku 1993 zrušena a prodána, přičemž nový majitel od začátku prezentoval svůj záměr využít pozemky k výstavbě obchodního centra.
4. Pražská divadla
Svět divadelních prken byl a je svět sám o sobě. Po revoluci vyrostly nové nezávislé scény. Skromné, ale architektonicky nezaměnitelné solitéry, které se nechávaly inspirovat zahraniční i tradiční divadelní architekturou. Svoboda repertoáru se projevila i na jejich stylu. Či naopak?
Železné, dřevěné a smíšené, tři významné divadelní stavby postavené po roce 1989 na Praze 7, představí jejich autoři architekti Jindřich Smetana a Tomáš Kulík. Od „železného fotoaparátu“ Alfreda ve dvoře (1997), který se nachází ve dvoře činžovních domů, přes ocelovou kruhovou Spirálu (1991) s centrálním jevištěm, které je obklopeno rampami, až k již neexistujícímu shakespearovskému divadlu Globe, které bylo inspirované renesančním prostorem
5. Budova ČSOB
Privilegované místo mezi historickou zástavbou si od 90. let vydobyly i zahraniční bankovní domy. V dnešní době však nespočívá reprezentace již v okázalosti, ale uvědomělosti a přístupnosti veřejnosti. Kampus ČSOB v pražských Radlicích je pilotním projektem zelené a ekologicky smýšlející korporátní architektury.
ČSOB Kampus v sobě zahrnuje dva velké administrativní celky. První architekta Josefa Pleskota z roku 2007 v Radlickém údolí a druhý právě dokončený na jeho svazích, který pochází z dílny architektonického studia bratrů Chalupových.
Pro obě budovy je společná pokroková vize ekologicky ohleduplné architektury a záměr vytvořit stimulující pracovní prostředí. Přísně pravoúhlý rastr objektů je změkčován všudypřítomnou zelení a nenásilným kotvením do přirozeného terénu.
6. Pomníky (sochy nového režimu)
Pomníky a památky jsou ve své podstatě utilitární, ale o době svého vzniku dokážou vypovědět více než knihy. Mění se jejich témata i styly. Jaké charakterizují třicet let naší svobody?
Pomníky patří k vášnivě diskutovaným prvkům města. Co však dělá ze sochy pomník? A jak ve městě vlastně funguje? A jak se pozná, že je „dobrý“? Jak vypadají sochy osazené v centru Prahy ve veřejném prostoru po roce 1989 na komentované procházce centrem s historičkou umění Jitkou Šosovou.
7. Nová Perla – konverze
Industriální průmyslové objekty představují doposud nevyužitý potenciál našich měst. Pro charismatické objekty s velkolepou minulostí přitom není těžké najít nové využití. Přesto na svou slávu teprve čekají.
Nová Perla vyrůstá v údolí říčky Křinice, rozdělující Krušné a Lužické hory v trojhraničí Česka, Německa a Polska. Místo leží mezi přírodními parky, které se rozkládají na území s nejdramatičtější geologickou i lidskou historií Evropy. Stovky milionů let zde zápasily masy hornin s živly na cestě napříč zemskou kůrou a vytvořily tak úchvatnou krajinu českosaského „Mordoru“.
Iniciativa Nová Perla se rozhodla zachránit to, co zbylo z továrny Roberta Solomona, a přetvořit celý areál v nezávislý a soběstačný mezinárodní přístav jako příklad všem, kteří tvoří, tvorbu myslí nebo o tvorbě vědí.
Nová Perla je galerie, divadlo a kino, nakladatelství, tiskárna a grafické studio, ateliéry, byty, umělecké a řemeslné dílny, kavárna, knihovna a knihkupectví s parkem a zahradou.
8. Hrubý Šúr – samonosný dům ze slámy
V současnosti čelíme více než kdy jindy klimatickým výzvám. Již nestačí jen hledat, ale měli bychom již konat. V Hrubém Šúru vznikl pilotní projekt ekologicky šetrné stavby. Principy však nespočívají pouze v přírodních materiálech, ale i ochotě navrhovat jinak a vrátit se ke kořenům.
První na světěSamonosný dům ze slámy v Hrubém Šúru Na začátku zaúřadovala náhoda. Originální kupolovitá stavba ze slámy měla být kavárničkou v Portugalsku. Úředníci ji však neschválili a projekt se ocitl na Slovensku. Zde si jej architektonické studio Createrra přeměnilo na své sídlo. |
Jedinečná stavba nedaleko Sence na jihozápadě Slovenska má osm kleneb a uprostřed kupoli s průměrem šest metrů. Její perfektní pevnost by měla odolat dokonce i zemětřesení. Stavba vyžaduje minimální vytápění. Sláma je totiž nejen nosná, ale má i vynikající izolační vlastnosti.
Stavět se začalo v srpnu 2010 a celá stavba trvala asi devět týdnů. Další čas strávili majitelé dokončovacími pracemi. Lisované slaměné balíky jsou uvnitř i vně omítnuté hlínou. Právě hlína zvyšuje ochranu před požáry. Hliněné omítky jsou v interiéru jemné a dekorativní.
Samonosný dům ze slámy si postavili na Slovensku
29. listopadu 2012 |
