Manželům Tilčovým se v roce 1976 podařilo odchovat první mládě ledního medvěda...

Manželům Tilčovým se v roce 1976 podařilo odchovat první mládě ledního medvěda v historii brněnské zoologické zahrady. Lenka Tilčová v zoo pracovala jako chovatelka, její muž Karel jako veterinární lékař. | foto: archiv Zoo Brno

Medvěd spal v postýlce, pak devastoval byt. Brněnská zoo slaví 65 let

  • 4
Spal v dětské postýlce a krmili ho z lahve. První uměle odchovaný lední medvěd v Československu se narodil v roce 1976 v brněnské zoologické zahradě. Ta dnes slaví 65. výročí od otevření. MF DNES se zaměřila na méně známé příběhy zvířat z historie nejnavštěvovanějšího turistického cíle v Brně.

Medvěd Kukulín se stal legendou. Za přežití vděčil manželům Tilčovým, kteří v 70. letech pracovali v zoo a medvídě si vzali domů. První měsíc žil v inkubátoru, pak jim ale začal devastovat byt.

„Zpřevracel vědra s vodou, odpadkový koš si narazil na hlavu a plazil se s ním po bytě. Když jsem mu ho vzala, rozmazal zbytky makrel po podlaze. Vytrhl mi hadr z ruky a napěchoval ho pod skříň. Potom se vrátil pro smeták a rozkousal ho. Dostal naplácáno a hodila jsem ho do vany. Tam trucuje a vrčí na mne, když se přiblížím,“ zapsala si Lenka Tilčová do chovatelského deníku.

Tříměsíční medvěd musel zpět do zoo. Veterinář Karel Tilč za ním chodil do výběhu a hrál si s ním.

K třetím narozeninám dostal Kukulín dárek – lední medvědici. Potomky ale neměl a uhynul v sedmi letech na zákeřnou chorobu. I tak jeho odchov znamenal významný úspěch.

Velkou událostí pro Brno bylo ale už samotné otevření zahrady 30. srpna 1953. Lidé toužili vidět novou atrakci a jen do konce roku přišlo téměř 35 tisíc návštěvníků.

Zoo je dnes neodmyslitelně spjatá s Mniší horou v Bystrci. Přitom zpočátku nebylo vůbec jasné, že vznikne zrovna tady.

Tehdy se uvažovalo i o pozemcích v Pisárkách, Medlánkách nebo Králově Poli.

Těší se na nová medvíďata

Největší lákadlo pro návštěvníky představují medvědi a lvi. Ve výběhu ledních medvědů je teď ale osamocená medvědice Cora, které před dvěma týdny zemřel její partner Umca. Právě s Umcou strávil ošetřovatel Jaroslav Jasínek nejdelší dobu, staral se o něj 19 let.

„Dělal jsem mu společnost, než do zoo přišla Cora. Když byl malinký, mohl jsem za ním a drbal jsem ho. I v dospělosti mu zůstala dětská povaha,“ zavzpomínal Jasínek, který v zoo pracuje už 25 let.

Zvířecí osobnosti

7 nej brněnské zoo

  • 1. Nejstarším obyvatelem je šimpanz Fáben, který v pondělí 27. srpna oslavil 39. narozeniny. U některých zvířat ale zoo přesné datum narození nezná, protože pocházejí ze zabavené pašované zásilky. Takto se sem dostalo šest želv pavoukovitých, které mohou být starší.
  • 2. Titul největších jedlíků drží medvědi kamčatští – Jelizar, Kamčatka a mládě Bruno. Jeden sežere týdně až 120 kilogramů potravy.
  • 3. Nejtěžší je samec bizona Gemini, který váží kolem jedné tuny.
  • 4. K největším samotářům patří pár levhartů cejlonských, kterým se v listopadu narodila dvojčata, a divoké dlouhosrsté kočky manulové, kterých v zoo žije deset.
  • 5. Největší šoumeni jsou pávi, kteří žijí v areálu volně a rádi se předvádějí návštěvníkům. Po zoo se jich prochází šest, dvě letošní mláďata jsou ještě v zázemí.
  • 6. Nejvíc se schovává rosomák, který ožívá až navečer a přes den není skoro vidět. Rádi se schovávají i rysové kanadští. Chovatelé doporučují návštěvníkům hledat v pravé části výběhu u stromu nebo vlevo na kopečku.
  • 7. Nejmladší je malá vikuňa Tania, která se narodila letos 18. srpna.

Cora ale nejspíš dlouho sama nebude. Podle ošetřovatelů je na cestě další medvídě. A přírůstek se očekává i u kamčatských medvědů. Kamčatka by mohla porodit na konci ledna.

I s Kamčatkou má Jasínek spojenou jednu příhodu. Když byla březí, měla nachystaný porodní box, nakonec ale vyšoupla svého partnera Jelizara z jeho brlohu a ten skončil v porodním boxu.

„Jelizar je totiž dobračisko, takže se nechal vyhnat,“ dodal Jasínek.

První československý šimpanz

Kromě medvědů se zahrada může pochlubit i dalším úspěchem. V 60. letech tady přišlo na svět první mládě šimpanze narozené v československé zoo.

První šimpanzí pár Batul a Bibina přišel do zoo z Konga v roce 1961.

„Žili v těsném kontaktu s chovateli a byli krotcí natolik, že mohli chodit s chovatelem na procházky i mimo expozici. Samec ale o samici nejevil zájem. O pět let později zoo koupila statného jedenáctiletého samce Ponga,“ popsal mluvčí zoo Michal Vaňáč.

Pongo a Bibina spolu zplodili samečka Bipa, který se narodil v roce 1967. Matka ale jako nezkušená prvorodička mládě nepřijala a jeho výchovy se ujali dva chovatelé, kteří v pavilonu přespávali na lehátku a co dvě hodiny ho krmili umělým dětským mlékem.

K Bipovi v roce 1968 přibyla samice Dadyna z Kamerunu, která v zoo žila až do roku 2010. Bipův život byl bohužel krátký, v pěti letech uhynul.

Novinky: opičí výběh, žraloci i zoo ve sklepě

Stráň mezi výběhem surikat a opičincem už je v brněnské zoo rozkopaná. Staví se tady nový výběh pro šimpanze. Hotový má být příští rok v dubnu. Kromě něj chystá zoo i další novinky.

„Z nových druhů už teď mohou návštěvníci vidět šest tahrů himálajských. V následujících týdnech se pak podívají na želvy dlouhokrčky nebo žraloky krátkoocasé,“ vyjmenoval ředitel zahrady Martin Hovorka.

Už příští léto by se také mohl vyřešit dlouhodobý problém, který trápí návštěvníky zoo – nedostatek parkovacích míst. S novým parkovištěm pro dvě stě aut město počítá v ulici Palcary. Netradiční zážitek chystá zoo v domě číslo 6 v Radnické ulici, jehož část má v pronájmu.

„Jsou tu krásné sklepy, kde bývala akvária. Po úpravě vznikne prostor pro virtuální zoo. Kromě muzea útrpného práva tak v Brně bude další zajímavý podzemní komplex přístupný veřejnosti,“ pochvaluje si nápad objevitel brněnského podzemí Aleš Svoboda. Lidé se tak virtuálně podívají do hlubin moře, proletí se s tažnými ptáky nebo navštíví africkou divočinu.

V zoo dnes pobíhají i zvířata, která jsou v přírodě vyhubená. Třeba vzácní jeleni milu, kteří v polovině 19. století žili už jen v císařském loveckém parku blízko Pekingu. Tam je objevil francouzský misionář páter Armand David. Díky němu se jeleni dostali do evropských obor a následně do zoo.

Veterináři brněnské zoo se ale nestarají jen o zvířata v Brně. Pomáhají je zachraňovat i ve světě.

„Podařilo se nám kompletně vybudovat záchranné centrum pro mořské želvy na ostrově Nusa Penida v Indonésii. Funguje od loňského května a veterináři v něm pomáhají zachraňovat tyto krásné živočichy a zdravé je vracet zpět do jejich přirozeného prostředí,“ uvedl příklad ředitel zoo Martin Hovorka.

Brněnští veterináři posilují i populaci jeřábů na Dálném východě a účastní se mezinárodního výzkumu na záchranu orla východního. Kromě toho zachraňují i zvířata u nás – sysly, sýčky nebo dudky chocholaté.