ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Platy dál od Brna může zvýšit nový investor, Znojmo ho láká na pozemky

  • 3
Méně než průměrný hrubý měsíční plat 37 800 korun bere 57 procent zaměstnanců a čím dál od větších měst, tím je situace horší. Znojemská radnice to chce změnit přilákáním nového investora.

Znojmo nabízí k prodeji jeden z posledních vlastních pozemků určených pro výrobu. Konkrétně dvě sousedící parcely o více než sedmi tisících metrech čtverečních v katastru Oblekovic, a to s minimální nabídkou 700 korun za metr.

„Chceme do Znojma přilákat dalšího investora, který by rozšířil nabídku pracovních míst a vytvořil tak větší tlak na růst mezd v regionu,“ vysvětluje záměr starosta Jan Grois (ČSSD).

Že větší počet firem v lokalitě podporuje konkurenční prostředí na trhu práce, což se může přirozeně promítnout do výše mezd, potvrzuje agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Příchod investora má i řadu dalších výhod.

„Může nabídnout zajímavou pracovní pozici v místě bydliště, řada vysokoškolsky vzdělaných lidí dojíždí za prací do Brna. Díky tomu klesne i dopravní zatížení a omezí se vylidňování města,“ podotýká specialistka komunikace agentury Jana Kohoutová.

Díky vzniku atraktivních pracovních by vzrostla i šance, že se více mladých lidí vrátí po studiu do města. „To všechno vede k tomu, že lidé více využívají místní obchody a služby a podporují tak lokální podnikatelské prostředí,“ dodává Kohoutová.

Každé pracovní místo má cenu zlata

Nápad radnice vidí pozitivně i znojemská keramička Laufen CZ. „Nový velký investor určitě změní regionální situaci na trhu práce, ale věříme, že v silnější konkurenci obstojíme. To, co jednoznačně vítáme, je případné zlepšení dopravní infrastruktury, rozšíření parkovacích ploch či zeleně v průmyslové zóně,“ podotýká personální manažer společnosti Miloslav Hambálek.

Jenže Petr Pelc z brněnské pobočky společnosti Cyrrus se obává, že o tuto konkrétní nabídku mnoho efektivních investorů zájem neprojeví. Pozemek, který Znojmo prodává, je územním plánem určen k zastavění pro výrobní účely.

Firmy chtějí stěhovat pracovníky z Brna do menších měst, ušetří všichni

„Zároveň se jedná o ornou půdu s ochranou zemědělského půdního fondu. Většina okolních pozemků je také orná půda. Pozemek tedy zřejmě není přímo uzpůsoben k výstavbě průmyslového objektu,“ vysvětluje Pelc, že to pro investory znamená zbytečné časové, procesní i finanční komplikace. Mnohem snadnější pro ně je si vhodnou komerční nemovitost koupit, nebo pronajmout.

Přípustná je tady sice i zemědělská a lesní výroba, věda a výzkum nebo nakládání s odpady, ale podle Pelce by tato odvětví v rozsahu nabízených pozemků nepředpokládala zásadní přírůstek nových zaměstnanců, který by se z pohledu regionu nějak projevil.

Znatelně ovlivněná nabídka pracovních míst v regionu včetně nárůstu mezd je tak podle jeho soudu nerealizovatelná.

To ředitel Regionální hospodářské komory Brno iniciativě Znojma vysekl poklonu a drží palce, aby se přihlásil investor, kterého zajímá například přesné strojírenství či IT. Podle něj má vytvoření byť jediného pracovního místa cenu zlata.

„Nehledě na současnou, a zdůrazním dočasnou, takřka nulovou nezaměstnanost, a v periferních regionech má hodnotu ještě vyšší,“ poukazuje Čeněk Absolon.

Platy už zpomalují

Záměr Znojma přichází v době, kdy růst mezd i nabídka práce na jižní Moravě začíná zpomalovat. Přesto jsou obory, kde je pořád hlad po zaměstnancích.

Nejvíce volných míst je ve výrobě, jen na Brněnsku firmy stále poptávají stovky pracovníků na dělnické pozice. Podobně to je s IT experty. A úzce specializované obory, jako je tiskařství a sklářství, je prakticky vyloučeno naplnit.

Podle personální agentury Grafton Recruitment se tak výrazně zvyšuje zájem o cizince. „Za poslední tři roky vnímáme velkou změnu v přístupu zaměstnavatelů. Uvědomují si, že ani změna ekonomického cyklu nevyřeší jejich personální potřeby a spoléhat se na kandidáty z lokálního trhu není možné,“ říká vedoucí brněnské pobočky Kateřina Tkadlecová.

Vedle pracovníků z Ukrajiny, Srbska a Běloruska ale roste zájem i o lidi ze zemí bývalého Sovětského svazu, jejichž požadavky a očekávání jsou aktuálně nižší. Nejde však zdaleka jen o dělníky, cizinci se hojně nabírají i v IT.

Mzdy na jižní Moravě

  • Nejvyšší mzdy v Jihomoravském kraji dosahují až 220 tisíc měsíčně (ředitel výrobního závodu nebo ředitel IT), nejméně pak berou operátoři výroby, lakýrníci či prodavačky.
  • Zatímco pro jiné regiony jsou ve srovnání s Prahou charakteristické výrazné mzdové rozdíly, Brno hlavní město u většiny pozic dohání. Vždy se přitom uvádí měsíční hrubá mzda včetně bonusů a variabilních složek.
  • V IT sektoru si na jihu Moravy nejvíce vydělají ředitelé IT (100–180 tisíc měsíčně) a ředitelé softwarového vývoje (100–130 tisíc), nejméně specialisté technické podpory 1. stupně (30–40 tisíc).
  • V oblasti výroby jsou nejlépe placeni vedoucí závodu (100–180 tisíc) a techničtí ředitelé (80–120 tisíc), naopak nejméně výrobní dělníci (18–28 tisíc) a lakýrníci (22–30 tisíc). 
  • V logistice bere nejvíce ředitel logistiky a nákupu (80–130 tisíc), na 100 tisíc dosáhne i manažer nákupu či manažer logistiky. Nejméně si v tomto oboru vydělá skladník (25–32 tisíc) a řidič VZV (25–35 tisíc). 
  • Ve finančních službách mají nejvyšší mzdy finanční ředitelé (100–200 tisíc), nejnižší pak mzdoví účetní (26–40 tisíc).
  • V obchodě berou nejvíce výkonní ředitelé (100–220 tisíc), obchodní ředitelé (80–150 tisíc), naopak nejméně prodavači (18–25 tisíc).
  • V administrativě mají nejvyšší výdělky HR ředitelé (90–160 tisíc), HR manažeři (65–120 tisíc), advokáti (60–95 tisíc) a podnikoví právníci (40–70 tisíc), nejnižší naopak recepční bez praxe (20–28 tisíc).
  • V jihomoravském zdravotnictví a farmacii má ze sledovaných pozic nejvyšší mzdu manažer klinických studií (70–140 tisíc), nejméně si vydělá zdravotní sestra (25–35 tisíc).