Například obec Blatnička pod sv. Antonínkem na Hodonínsku, společnost Tondach, břeclavské Vodovody a kanalizace, Technické služby v Hrušovanech nad Jevišovkou, Hatecký mlýn v Borkovanech na Břeclavsku i Moravské naftové doly.
Nejvíc pokut v kraji dostalo Agrodružstvo Jevišovice. To muselo také zaplatit nejvyšší pokutu, kterou brněnské ředitelství vloni udělilo. Více než půl milionu za to, že napájelo podzemní vodou hospodářská zvířata a používalo ji na provozní účely. Bez povolení.
Je to zelená mafie
"Ta pokuta je zbytečně vysoká. Koupili jsme a začali využívat středisko, které povolení k odběru vody nemělo v minulosti vyřízené. Udělali jsme to asi dva měsíce po termínu, a přesto je ten postih tak tvrdý," uvedl předseda představenstva Agrodružstva Jevišovice Bohumír Rada. Netají se tím, že inspektory nemá rád. "Je to zelená mafie," tvrdí.
Pokutu za znečišťování životního prostředí dostaly i například také Moravské naftové doly. Přesto, že právě jejich zásluhou mizí některé staré ekologické zátěže v Jihomoravském kraji.
Sto tisíc korun musela zaplatit jejich společnost Servisní Lužice. Za to, že skladovala větší množství nebezpečných látek ve volném terénu, nezabezpečila je a navíc byly v blízkosti přírodní památky.
"Jedná se o zcela výjimečnou a jedinou pokutu, kterou společnost dostala. Navíc nikoliv za znečištění životního prostředí, ale za možné riziko," bránil společnost mluvčí Moravských naftových dolů Dan Plovajko.
Podle Plovajka neměla firma problémy na jižní Moravě, ale při opravě sondy na Ostravsku. "Při přepravě jednotlivých komponentů externí firma při vykládce chemikálie uložila bez záchytných van. Jednalo se pouze o okamžik vykládky z automobilu," řekl mluvčí a dodal, že firma ihned přijala opatření, aby k této chybě už nikdy nedošlo.
200 tisíc silničářům
Inspekce vloni uložila i pokutu 200 tisíc korun. Dostala ji Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje za to, že v roce 2006 předala odpad asfaltové směsi obsahující dehet člověku, který neměl oprávnění s ním nakládat.
"I s tím se občas setkáváme. Někdy je v tom neznalost, jindy se firmy chtějí odpadu zbavit a hrají na to, že se na to nepřijde," uvedla Jana Antonínová, zástupkyně ředitele brněnského ředitelství České inspekce životního prostředí. Dodala, že pokuta byla v tomto případě poměrně vysoká proto, že se jednalo o nebezpečný odpad.
"Dále se při soustřeďování odpadů setkáváme například s tím, že firmy nemají v pořádku evidenci a nebezpečný odpad neukládají do odpovídajících nádob. Někdy na nich chybí předepsané označení," dodala Jana Antonínová.
Velké množství pokut se týkalo i ochrany vody
"Zjistili jsme několik případů, kdy se odebíralo větší množství podzemní vody bez povolení," uvedla Jana Pokludová, vedoucí oddělení ochrany vod.
Příklady pokutFeramo Metallum International (Brno): 350 tisíc korun |
