"Rychtář, purkmistr a městská rada prosili generála Gallase o přeložení jízdy dvou pluků z Brna na jiné místo, protože tvrdě sužuje měšťanstvo. Místo nich měl poslat do města 200 německých mušketýrů a zkušeného vojenského velitele," popisuje obsah listiny internetová Encyklopedie dějin města Brna.
Jak přesně ono soužení s dragouny vypadalo, už dopis neupřesňoval. Historici si jej však dovedou živě představit a žádost Brňanů vcelku chápou.
Vojácí si dovolovali a proháněli děvčata
"Vojáci byli tehdy zvyklí, že všechno můžou. Neustále si poroučeli, děvčata si před nimi nemohla být jistá. Navíc holdovali alkoholu a v podnapilosti většinou rozbili, co mohli," popisuje strasti brněnská historička Milena Flodrová.
S pobytem císařských vojáků ve městě byla ještě další potíž. V 17. století totiž neexistovaly kasárna k jejich ubytování. Obyvatelé města proto měli povinnost se o vojsko, které je přišlo chránit, postarat.
"A nejen o samotné vojáky, ale i o jejich koně. Museli je všechny nejen uložit a koně ustájit, ale muže a zvířata i živit. A když v měšťanském domě najednou přibyli čtyři členové jízdního pluku se čtyřmi koňmi, na spotřebě jídla i píce se to projevilo," vysvětluje Flodrová, proč dávali měšťané přednost pěším mušketýrům.
Vojáky z Brna stáhl sám císař
Císařský generál dragouny za mušketýry nevyměnil. Jen pár dní poté, co zástupci města svůj dopis odeslali, přikázal císař Ferdinand III., aby se z Brna stáhla všechna vojska.
"Generál Torstenson, který se se svou armádou v roce 1645 před brněnské hradby vrátil, se musel na příkaz královny Kristiny okamžitě vrátit do Švédska. Zemi totiž napadlo Dánsko," vysvětlila Flodrová, proč už od Švédů nebezpečí nehrozilo.
I díky tomuto rozkazu se Brno při prvním obléhání Švédům ubránilo. Pokud by před branami zůstali, nejspíš by nakonec městské hradby padly.
"I díky této zkušenosti se město mohlo na druhé, slavnější obléhání města dobře připravit. Přestože určité škody v roce 1643 vznikly, nebyly velké. Ty největší způsobili sami velitelé města, když při vypalování budov před hradbami, které neměly poskytnout nepříteli zázemí, létající došky zapálily katedrálu na Petrově," dodala Flodrová.
