ilustrační snímek | foto: MAFRA

Krávy či prasata nemá kdo ošetřovat, veterináře víc táhnou domácí mazlíčci

  • 35
Zemědělcům zoufale chybějí veterináři pro velká hospodářská zvířata. Absolventů odborných škol je přitom dost, výhodnější i komfortnější je však pro ně ošetřování psů nebo koček.

Marek Klíč ze stejnojmenné vyhlášené mléčné farmy v Božicích na Znojemsku potřebuje ke svým kravám veterináře v průměru jednou za dva týdny. Kromě pravidelných očkování k němu jezdí ke komplikovaným porodům, nemocnému teleti nebo třeba kvůli odebrání a odeslání vzorků pro státem nařízená vyšetření.

Ten „jeho“ je čtrnáct kilometrů daleko. „Když se objeví něco akutního a on je odjetý nebo na dovolené, není za něj náhrada. Protože zdejší pan veterinář hospodářská zvířata nedělá a další z Vranovska mi řekl, že nemá čas a má svůj obvod vyčerpaný,“ popisuje Klíč. V praxi to znamená, že když potřebuje potvrdit stav zvířat před dodávkou na porážku, byť by to chtěl vyřešit hned, čeká na zvěrolékařův návrat.

Ukazuje to na hlubší a víceméně plošný problém s nedostatkem veterinárních lékařů, především pro skot nebo koně. „Potíže se podle našich členů rok od roku zhoršují. Práce veterináře pro hospodářská zvířata na venkově je náročná, protože znamená pohotovost prakticky kdykoli, bez ohledu na svátek či víkend, vyžaduje větší fyzickou sílu a bývá hůře finančně oceněna ve srovnání s veterináři specializujícími se na drobná domácí zvířata ve městech,“ dobře ví prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.

Že je veterinární péče pro hospodářská zvířata fyzicky náročnější, a tedy vhodnější pro muže, potvrzuje i předseda Zemědělského družstva Sokolnice Josef Umlášek, který je sám veterinář. „Starých terénních veterinářů ubývá a není je kým nahradit. Dle mého odhadu dříve z Veterinární univerzity vycházely dvě třetiny mužů a menšina žen. Dnes se poměr úplně obrátil a dovolil bych si tipnout, že mužů je tak čtvrtina,“ všímá si.

Veterináře nahrazují proškolení zaměstnanci

Podle dalšího veterináře a bývalého prezidenta Komory veterinárních lékařů Karla Daniela je problém v systému výběru studentů na alma mater a s tím související feminizace profese.

Faktem zkrátka je, že absolventkám do starosti o rodinu práce čtyřiadvacet hodin denně úplně nezapadá. „Absolventů je dostatek, až nadbytek, ale je nedostačující množství těch, kteří chtějí pracovat a jsou ochotni respektovat potřeby praxe,“ tvrdí.

Léky chybí už i pro zvířata. Nahrazují je těmi pro lidi, to může být nebezpečné

I podle Umláška chtějí mít dnešní veterináři „normální“ pracovní dobu. Veterinář domácích mazlíčků se navíc těší větší společenské prestiži než lékař pracující pro chovy zemědělských podniků.

Tam je naopak snaha nahradit „drahého“ lékaře pracovníkem s nižším stupněm odborného vzdělání, který absolvoval různé krátkodobé kurzy. To pro veterináře v terénu znamená nejistotu a nestabilitu příjmů. Dalším důvodem odchodu některých z terénu byl velký úbytek hospodářských zvířat, což je i Umláškův případ.

Výběr je na studentech

Podle nynější prezidentky Komory veterinárních lékařů Petry Šinové je problém způsoben nezájmem o tento druh medicíny, ale z velké části je dán také nižšími výdělky, protože situace v zemědělství není z hlediska financí dobrá. „U koní se často setkáváme s horší platební morálkou klientů a přelétavostí chovatelů mezi veterinárními lékaři kvůli cenám,“ pozoruje s tím, že jednou z variant řešení je změna přijímacího řízení na Veterinární univerzitu a v neposlední radě i lepší finanční ohodnocení kolegů v terénu.

Sama Veterinární univerzita v Brně vysvětluje, že studenti prakticky v den, kdy dostanou diplom, musí být schopni léčit všechna zvířata. Povinné praxe jsou na všech klinikách, škola má i vlastní hospodářský statek, kde poskytuje celoroční praxe. „Většina studentů se rozhoduje už během studia, čemu přesně se chce věnovat. Sami si pak podle toho vybírají další dobrovolné praxe u zvířat, kterým se chtějí věnovat. Jak je to pak skutečně v praxi, záleží už jen na nich,“ podotýká mluvčí školy Soňa Šmahelová.

Chovatelé vymysleli aplikaci Tlappka, umožní získat radu veterináře na dálku

Faktem je, že podle ekonomů i agrární komory jsou majitelé mazlíčků ochotni investovat desítky miliard korun ročně do péče o ně, která zahrnuje vybavení, krmivo i veterinární péči.

„Očekáváme, že problémů se zajištěním adekvátní veterinární péče pro hospodářská zvířata přibude. Projevuje se absence dlouhodobé vize ze strany státu pro budoucí vývoj zemědělství. Současně by bylo třeba zvýšit image práce v odvětví především u mladé generace, o což se dlouhodobě snažíme,“ říká prezident komory Doležal.

3. února 2023