Při srážce neutronových hvězd vzniká černá díra, ale také množství těžkých...

Při srážce neutronových hvězd vzniká černá díra, ale také množství těžkých prvků periodické soustavy. Právě tento jev má pozorovat chystaný vesmírný dalekohled z Brna. | foto: Robin Dienel, Carnegie Institution

V Brně plánují dalekohled za půl miliardy, má objasnit vznik těžkých prvků

  • 4
Brněnští astrofyzici se pustili do smělého úkolu. Připravují projekt QUVIK, který povede k sestrojení prvního českého vesmírného dalekohledu. A ne ledajakého, zařízení bude optimalizované na ultrafialovou část světelného spektra, takže bude schopno zachytit to, co běžný dalekohled nedokáže.

Pro vědce je přitom pozorování vesmírných jevů viditelných v ultrafialové části spektra velmi zásadní, protože je zdrojem mnoha potenciálních objevů.

„Na světě existuje jen velmi málo vesmírných dalekohledů, které jsou schopné pozorovat vesmír v ultrafialové části světelného spektra. Jedním z nich je Hubbleův vesmírný dalekohled, který je ale velký, a získat tam pozorovací čas je velmi drahé a těžko dostupné,“ přibližuje Norbert Werner z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, který je vědeckým koordinátorem mise.

Chystaný český dalekohled bude mít kolem sto kilogramů a nebude delší než jeden metr. Konstruovaný má být primárně pro výzkum kilonov, které vznikají například při srážkách neutronových hvězd, což provází i gravitační vlny a záblesky gama záření.

Podle Wernera jsou neutronové hvězdy velmi extrémní objekty - menší než Brno, ale těžší než Slunce. Pokud se srazí, vznikne černá díra, ale také množství těžkých prvků periodické soustavy.

„Pozorování těchto jevů v ultrafialové části spektra krátce poté, co došlo ke srážce, nám pomůže objasnit nejen to, jak k výbuchu došlo, ale také mnohé o vzniku prvků těžších než železo, které při srážce vznikají. Mezi tyto prvky patří například zlato a platina,“ upřesňuje Werner s tím, že otázky o původu prvků patří mezi ty základní, které si vědci kladou.

Klíčová je rychlá manipulace

Dalekohled má být výjimečný také svou stálostí, přesností zachycení a rychlostí, jakou s ním budou moci čeští operátoři manipulovat. Za konstrukci dalekohledu bude odpovědné výzkumné centrum TOPTEC, které patří mezi aplikační centra Akademie věd ČR. „Z pohledu optiky dalekohledu bude nejtěžší zajistit perfektní obrazový výkon po vynesení na oběžnou dráhu,“ sděluje vedoucí oddělení optických procesů Jan Václavík.

Dalekohled má také umožnit pozorovat planety obíhající kolem jiných hvězd než Slunce, velmi horké hvězdy, supernovy, hvězdokupy a záření z jader galaxií, v jejichž středu supermasivní černá díra roztrhne hvězdu. Šlo by tak o velký krok pro všechny astrofyziky na světě.

Deseticentimetrový satelit vznikl pod vedením vědce z Brna. Teď letí do vesmíru

Výrobu družice, která jej ponese, zajistí Výzkumný a zkušební letecký ústav. „Vznik kilonov je relativně rychlý děj, proto potřebujeme vyvinout satelit s dobrou manévrovatelností a zároveň přesností nastavení polohy, aby se stihl včas podívat do správné části vesmíru,“ oznamuje ředitel divize Space Juraj Dudáš.

Projekt je financován z českých prostředků, momentální hrubé odhady ceny se pohybují kolem půl miliardy korun. Splněním vysokých mezinárodních standardů Evropské vesmírné agentury má podpořit zapojení českých vědců a průmyslu do vesmírných projektů.

Na detailní přípravu mají vědci následující rok. V případě, že bude mise na základě podrobné studie vybrána k realizaci, očekává se start družice s dalekohledem v roce 2027.