Protože pršelo, rozhodl šéf stavby, že sundají bednění uvnitř budovy. Nezralý beton ale tíhu stropu neudržel a střecha, sloupy a zdi se zhroutily, jako by byly z papíru. Pod kvádry betonu a zbytky obvodových zdí zůstalo dvanáct lidí. Výjev jako z katastrofického filmu pozorovali i lidé z okolních domů.
„První hlášení na brněnskou záchrannou stanici přišlo v 9:40, tři minuty předtím volal rozrušený ženský hlas požárníky. Žena hlásila, že z okna vidí, jak se zřítila stavba kulturního domu,“ napsala o den později Lidová demokracie.
Celkem se na stavbě pohybovalo třicet dělníků. Ti, kteří zůstali venku nebo zázrakem unikli, se snažili holýma rukama odstraňovat trosky, aby kamarády vyprostili.
Od 9:45 do 15:15 našli pět zraněných a sedm mrtvých. Mezi oběťmi byli i dva učňové střediska Pozemních staveb. Bylo jim 16 a 17 let. Zahynuli i ti, kteří odbednění nařídili: stavbyvedoucí a mistr.
„Chvíli bylo ticho a pak začal šrumec, křik, nadávání,“ vzpomínal jeden ze zachráněných, Lubomír Cvrček, v pořadu ČT Osudové okamžiky.
Ležel uvězněný mezi dvěma řadami panelů do véčka. „Připadalo mi to nekonečně dlouho, když jsem čekal, až mě vynesou,“ popsal.
Neštěstí vyšetřovala speciální komise. Ta zjistila, že hlavní příčinou byl měkký a nekvalitní beton. Rozbory ukázaly, že beton byl podřadný a obsahoval „nezanedbatelné množství jílu“ a že stavbaři nedodrželi ani předepsanou technologii.
K tragédii přispělo i počasí, kdy se do Brna vrátila zima a beton nestačil zatvrdnout. A hlavně – vedení podniku na stavbaře vyvíjelo velký tlak. Bylo potřeba včas splnit plán a socialistický závazek, aby byly prémie.
Bude pieta i pamětní deska
Viníci byli oficiálně mrtví a nikdo neměl zájem tragédii došetřit. V pozdějších letech už k tomu vůle byla, ale dokumentace zmizela.
Když dělníci vyklidili staveniště, postavili kinokavárnu znovu a podle jiného projektu. Slavnostně byla otevřena 15. listopadu 1969.
Dnes tuto tragédii na budově nic nepřipomíná.
„Když jsme sem v roce 2006 jako nájemci přišli, nic jsme netušili a dozvěděli se o tom, až když jsme začali pátrat po historii stavby. Chtěli jsme, aby na budově byla umístěna alespoň deska, ale nakonec to zamrzlo. Tak jsme si aspoň na stránky vyvěsili dokument ČT a fotografie z události,“ uvedl Lukáš Vrbas, jeden z nájemců kinokavárny a restaurace.
Desky se ale oběti přece jen dočkají, navíc se v pondělí konal pietní akt na místě neštěstí.
„Ve výrobě je i pamětní deska. K výročí to bohužel nestihneme, ale umístíme ji tam hned, jak bude hotová,“ uvedl náměstek primátora Petr Hladík (KDU-ČSL), který pietu inicioval.
